VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Elektrárna zabaví i netechnické typy

PÍSEK - Návštěva města Písku znamená pro většinu turistů vidět proslulý kamenný most. Jen pár kroků od něj ale stojí neméně zajímavá památka, jejíž návštěva stojí určitě za to. Jde o fungující historickou elektrárnu města Písku.

12.4.2007
SDÍLEJ:

Elektrárenské muzeum v Písku zaujme i netechnické typyFoto: Jiří Sládeček

Město Písek je na svoji vodní elektrárnu patřičně hrdé. Patří k nejstarším tuzemským zařízením svého druhu. A ještě jedním prvenstvím – co se elektřiny týče – se město může pochlubit: Písek se totiž zapsal do dějin jako první město v Čechách se stálým veřejným elektrickým osvětlením. Již v roce 1887 se centrum města rozsvítilo pomocí pěti obloukových lamp. O rok později vznikla v budově bývalého mlýna na Otavě vodní elektrárna.

Kouzlo strojů

Elektrárna prošla rozsáhlou rekonstrukcí a od roku 1994 byla znovu zprovozněna. V jejích prostorách bylo při příležitosti 110. výročí rozsvícení první žárovky v Písku otevřeno malé technické muzeum. Při návštěvě můžete vidět fungující historické zařízení, které vyrábí elektrický proud. Návštěva královské elektrárny ale není zajímavá jen pro ty, kteří se označují za technické typy a při vyslovení pojmu »Francisova turbína« se jim tají dech. Mohutná lomozící zařízení a fungující stroje z počátkuminulého století jsou krásné a fascinující, i když fungování vůbec nerozumíte.

Především pro děti. Ty si ostatně s principem dynama hlavu nelámou, ačkoliv jeho činnost sledují s otevřenou pusou. Stejně jako ony, můžete se i vy také jenom kochat umem našich předků. Zvídavější povahy se mohou poučit, popisků a vysvětlujících tabulek je všude dost. A pokud vás z hluku elektrárny rozbolí hlava, určitě najdete mnoho zajímavostí ve vedlejší místnosti s expozicí veřejného osvětlení a energetiky. Například plakáty varující před nejčastější chybou při práci s elektřinou: neopatrným používáním šroubováku.

Jak vlastně ale celé zařízení vznikalo? Za vším stojí úsilí a víra elektrotechnika a vynálezce Františka Křižíka. Jako většina objevitelů a pokrokových lidé musel i František Křižík o významnosti a potřebnosti svých objevů mnohé přesvědčovat. Prospěšností veřejného osvětlení byl přesvědčen natolik, že prvních pět obloukových lamp instaloval v Písku na vlastní náklady. Dne 23. června 1887 se tak rozsvítil Velký a Malý rynek a lampy zářily do tmy jako nezávazná nabídka nočního světla pro město.

Víra v pokrok

Od Křižíka to byl čin odvážný a víra v pokrok se vyplatila: světlo se občanům zalíbilo. Město od Křižíka zařízení koupilo a provozovalo osvětlení na svůj náklad. Pro Křižíkovy lampy byl elektrický proud dodáván pomocí dynama poháněného parní lokomobilou. Poté, co osvětlení koupilo město, se dynamo přemístilo do Podskalského mlýna. Začalo být poháněno jedním z vodních kol, což umožnilo zapojit celkem osm obloukových lamp.

Spotřeba narůstala

Vývoj zařízení šel rychle kupředu a už po roce byla ve mlýně uvedena do provozu nová, Křižíkem vybavená elektrárna. Pět vodních kol mlýna bylo nahrazeno jedním velkým kolem. Toto kolo o průměru osm a šířce čtyři metry pohánělo tři složení mlýnská a tři dynama, která dodávala elektrický proud 24 obloukovkám městským a 61 žárovkám obecním i soukromým. V roce 1901 byl celý objekt přestavěn zhruba do dnešní podoby. Oba starší objekty na břehu i na ostrůvku spojil trakt, ve kterém byly umístěny dvě vertikální Francisovy turbíny. Celý objekt sloužil od té doby jen jako elektrárna. Stále stoupající spotřeba elektřiny v Písku si vyžádala další inovace v elektrárně. Postupně byly rušeny všechny stejnosměrné agregáty, plynové generátory akumulátorové baterie.

Něco pro znalce: Jaké zařízení se přesně v elektrárně nachází? Roku 1926 byla dokončena přeměna stejnosměrného rozvodu na střídavý a obě dynama nahradil jediný třífázový alternátor. Kromě tohoto jediného zdroje byla v elektrárně umístěna rozvodna nízkého napětí, k níž přibyla roku 1929 ještě transformovna a rozvodna vysokého napětí 6 kV.

Objekt elektrárny včetně turbin odpovídá v podstatě stavu z roku 1901 s jižní přístavbou z roku 1908, jejíž výška byla přizpůsobena starším objektům. Zařízení vlastní elektrárny odpovídá zhruba stavu z roku 1926. Pouze původní alternátor je odstaven a nahrazen novým asynchronním generátorem.

 

12.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bezpečnostní expert a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR Andor Šándor.
12 4

Generál Andor Šándor: Bezpečné metro? Nedělejme si iluze

Recesistické setkání na oslavu skvělých činů ministra financí Andrej Babiše proběhlo 3. dubna před budovou Generálního finančního ředitelství v Praze. Na snímku Bára Štěpánová.
9

Řešte rychle dluhopisy, říká Jurečka finanční správě a Babišovi

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda kamionů uzavřela dálnici D1 u Brna. Zemřel řidič dodávky

/FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl muž středního věku, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna musí z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dálnice je v tomto směru neprůjezdná.

Princ Charles mašinfírou. Řídil vlak, ve kterém jezdil jako dítě

Následník britského trůnu, známý i jako vévoda z Rothesay ve Skotsku, si oblékl skotský kilt a usedl v aberdeenském hrabství ve Skotsku do vláčku, kterým jezdíval ještě jako malý chlapec. Měl k tomu pádný důvod. Jeho osobní dar 15 tisíc anglických liber přispěl k opravě této technické památky, kterou poškodili vandalové. Ti předloni vymlátili okna u jednoho z vagónu (byl postaven v roce 1965) a také poškodili parní stroj pohánějící lokomotivu.

DOTYK.CZ

Většina úvěrových firem jsou predátoři. Exekucím čelilo 843 tisíc lidí

Lidé by si měli dávat pozor nejen na úvěrové společnosti, z nichž je predátorských či lichvářských přes devadesát procent, tvrdí tvůrci Mapy exekucí.

Naštvala ho, tak partnerku vyhodil z okna

K incidentu došlo v jirkovské čtvrti Nové Ervěnice, žena skončila v nemocnici s těžkými zraněními. Muž skončil v policejní cele.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies