VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Elektrárna zabaví i netechnické typy

PÍSEK - Návštěva města Písku znamená pro většinu turistů vidět proslulý kamenný most. Jen pár kroků od něj ale stojí neméně zajímavá památka, jejíž návštěva stojí určitě za to. Jde o fungující historickou elektrárnu města Písku.

12.4.2007
SDÍLEJ:

Elektrárenské muzeum v Písku zaujme i netechnické typyFoto: Jiří Sládeček

Město Písek je na svoji vodní elektrárnu patřičně hrdé. Patří k nejstarším tuzemským zařízením svého druhu. A ještě jedním prvenstvím – co se elektřiny týče – se město může pochlubit: Písek se totiž zapsal do dějin jako první město v Čechách se stálým veřejným elektrickým osvětlením. Již v roce 1887 se centrum města rozsvítilo pomocí pěti obloukových lamp. O rok později vznikla v budově bývalého mlýna na Otavě vodní elektrárna.

Kouzlo strojů

Elektrárna prošla rozsáhlou rekonstrukcí a od roku 1994 byla znovu zprovozněna. V jejích prostorách bylo při příležitosti 110. výročí rozsvícení první žárovky v Písku otevřeno malé technické muzeum. Při návštěvě můžete vidět fungující historické zařízení, které vyrábí elektrický proud. Návštěva královské elektrárny ale není zajímavá jen pro ty, kteří se označují za technické typy a při vyslovení pojmu »Francisova turbína« se jim tají dech. Mohutná lomozící zařízení a fungující stroje z počátkuminulého století jsou krásné a fascinující, i když fungování vůbec nerozumíte.

Především pro děti. Ty si ostatně s principem dynama hlavu nelámou, ačkoliv jeho činnost sledují s otevřenou pusou. Stejně jako ony, můžete se i vy také jenom kochat umem našich předků. Zvídavější povahy se mohou poučit, popisků a vysvětlujících tabulek je všude dost. A pokud vás z hluku elektrárny rozbolí hlava, určitě najdete mnoho zajímavostí ve vedlejší místnosti s expozicí veřejného osvětlení a energetiky. Například plakáty varující před nejčastější chybou při práci s elektřinou: neopatrným používáním šroubováku.

Jak vlastně ale celé zařízení vznikalo? Za vším stojí úsilí a víra elektrotechnika a vynálezce Františka Křižíka. Jako většina objevitelů a pokrokových lidé musel i František Křižík o významnosti a potřebnosti svých objevů mnohé přesvědčovat. Prospěšností veřejného osvětlení byl přesvědčen natolik, že prvních pět obloukových lamp instaloval v Písku na vlastní náklady. Dne 23. června 1887 se tak rozsvítil Velký a Malý rynek a lampy zářily do tmy jako nezávazná nabídka nočního světla pro město.

Víra v pokrok

Od Křižíka to byl čin odvážný a víra v pokrok se vyplatila: světlo se občanům zalíbilo. Město od Křižíka zařízení koupilo a provozovalo osvětlení na svůj náklad. Pro Křižíkovy lampy byl elektrický proud dodáván pomocí dynama poháněného parní lokomobilou. Poté, co osvětlení koupilo město, se dynamo přemístilo do Podskalského mlýna. Začalo být poháněno jedním z vodních kol, což umožnilo zapojit celkem osm obloukových lamp.

Spotřeba narůstala

Vývoj zařízení šel rychle kupředu a už po roce byla ve mlýně uvedena do provozu nová, Křižíkem vybavená elektrárna. Pět vodních kol mlýna bylo nahrazeno jedním velkým kolem. Toto kolo o průměru osm a šířce čtyři metry pohánělo tři složení mlýnská a tři dynama, která dodávala elektrický proud 24 obloukovkám městským a 61 žárovkám obecním i soukromým. V roce 1901 byl celý objekt přestavěn zhruba do dnešní podoby. Oba starší objekty na břehu i na ostrůvku spojil trakt, ve kterém byly umístěny dvě vertikální Francisovy turbíny. Celý objekt sloužil od té doby jen jako elektrárna. Stále stoupající spotřeba elektřiny v Písku si vyžádala další inovace v elektrárně. Postupně byly rušeny všechny stejnosměrné agregáty, plynové generátory akumulátorové baterie.

Něco pro znalce: Jaké zařízení se přesně v elektrárně nachází? Roku 1926 byla dokončena přeměna stejnosměrného rozvodu na střídavý a obě dynama nahradil jediný třífázový alternátor. Kromě tohoto jediného zdroje byla v elektrárně umístěna rozvodna nízkého napětí, k níž přibyla roku 1929 ještě transformovna a rozvodna vysokého napětí 6 kV.

Objekt elektrárny včetně turbin odpovídá v podstatě stavu z roku 1901 s jižní přístavbou z roku 1908, jejíž výška byla přizpůsobena starším objektům. Zařízení vlastní elektrárny odpovídá zhruba stavu z roku 1926. Pouze původní alternátor je odstaven a nahrazen novým asynchronním generátorem.

 

12.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stojící tramvaje. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Prahu postihly rozsáhlé výpadky elektřiny, nejezdily tramvaje

Oto Košta. Zasedání zastupitelstva Olomouckého kraje, které má na programu odvolání hejtmana
28

Odvolají hejtmana Olomouckého kraje Koštu? Sledujeme ON-LINE

ANALÝZA: Babiš chce proměnit Česko. Pevnou rukou

Voliči budou mít letos na podzim na vybranou. Buď dají hlas zástupcům tradičních demokratických stran, nebo Andreji Babišovi. Víkendový sněm nenechal nikoho na pochybách, oč usiluje druhý nejbohatší Čech a zakladatel i největší sponzor hnutí ANO Andrej Babiš.

Sazka může na internetu provozovat Sportku nebo Eurojackpot

Sázková společnost Sazka může na internetu provozovat loterie jako například Sportku, Eurojackpot, Euromiliony nebo Kasičku. Dnes to sdělil mluvčí společnosti Václav Friedmann. Informaci potvrdilo i ministerstvo financí (MF), které Sazce licenci udělilo. Spuštění her online plánuje Sazka v nejbližší možné době.

AKTUALIZOVÁNO

V Praze se srazily kamiony a nizozemský autobus, osm lidí zraněno

V Kbelské ulici v Praze 9 se v pondělí dopoledne srazila dvě nákladní auta a autobus z Nizozemska. Při nehodě bylo zraněno osm lidí z autobusu, včetně řidiče, který byl ve vozidle zaklíněn a utrpěl vážná zranění nohou. Silnice je uzavřena. V pondělí to řekli mluvčí policie Jan Daněk a záchranné služby Dominik Horn.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies