Křižácký hrad z červených cihel

Cihly byly pro stavbu zvoleny z nedostatku jiných stavebních materiálů. Dnes je už jen málo hradních zdí původních. Ne, že by byl hrad někdy dobyt a vypálen. Zničit jej dokázala až druhá světová válka. Původní opevněný klášter řádu německých rytířů v Marienburgu (polsky Malborku) přerostl v majestátný hrad poté, co sem v roce 1309 přesídlil velmistr řádu z Benátek. Malbork se tak stal hlavním městem rozpínajícího se křižáckého státu.

Němečtí rytíři přesídlili do Polska na pozvání místních vladařů, jimž měli pomoci pokřesťanštit divoké pruské pohany. Rytíři se však soustředili především na převzetí kontroly nad územím a začali si budovat nedobytné pevnosti. Malbork na břehu řeky Norgat, pravého ramene Visly, z nich byl nejpůsobivější. Sídlo řádového velmistra nebylo Poláky nikdy dobyto. Řád o hrad přišel mnohem prozaičtějším způsobem, a to tak, že zkrátka neměl peníze na zaplacení námezdné posádce českých žoldnéřů vedených hejtmanem Oldřichem Červenkou. Řád dal hrad i s okolním městem vojákům do zástavy a ti poté Malbork v roce 1457 prostě prodali králi Kazimíru Jagellonskému.

Až do roku 1772 se někdejší velmistrovo sídlo stává jednou z rezidencí polských králů. Na počátku 19. století padlo severopolské území pod vládu pruského království. Prusové se zřejmě významně podepsali na přežití středověkého hradu, jehož zdi byly z nařízení místních úřadů rozebírány na cihly, které měly být použity pro jiné stavby. Pod vlivem německého romantismu začala rekonstrukce hradu, který byl Prusy vnímán jako součást jejich říšské tradice.

Od té doby probíhá rekonstrukce Malborku s přestávkami dodnes. Úsilí restauratérů zhatila druhá světová válka, jejíž boje udělaly z poloviny hradu ruinu. Po válce byla poničeným historickým sálům, kaplím a nádvořím navrácena původní krása ze 14. století. Stejné štěstí však nemělo nedaleké město Malbork, kterémádnes 41 tisíc obyvatel. Jeho historickédomybyly v 50. letech namísto rekonstrukce rozebírány, aby mohly být cihly použity pro výstavbu nových budov. Dědictví města tak skončilo zřejmě někde ve zdech obnovované Varšavy.

Středověkému Marienburgu zůstal vznešený hrad, ale žádné historické centrum. Přesto je hrad alespoň v seznamu světového dědictví UNESCO. V hradním komplexu, na jehož prohlídku budete potřebovat alespoň čtyři hodiny, se nachází historické muzeum a rozsáhlá jantarová sbírka. Silné obranné zdi vlastně spojují tři samostatné hrady.

Při prohlídce uvidíte rozsáhlé gotické interiéry, přičemž letní refektář je zřejmě tím nejkrásnějším. V létě se na nádvořích konají představení. Vstupenkou na Malbork (25 zlotých za prohlídku, hradby s hlavní věží 6 zlotých) si kupujete vstup přímo do křižáckého středověku. Se svým opevněním, věžemi, bránami a zubatým cimbuřím odpovídá našim představám křižáckého hradu. Co vše asi viděly jeho staré zdi? Při prohlídce ve vás vzbudí respekt a nejspíš i chvění z představy, co byste si v jeho tajuplných prostorách počali, kdyby vás tu omylem zamkli.