VYBERTE SI REGION

Lágr Vojna: minulost, z níž mrazí

Jediný alespoň částečně dochovaný komunistický koncentrační tábor na českém území najdeme v lesích pár kilometrů jižné od středočeské Příbrami.

20.10.2007
SDÍLEJ:

Lágr Vojna u Příbrami. Foto: Vít Štěpánek

Lágr Vojna je sugestivní místo: pravidelné řady nízkých baráků jsou obehnané dvojitou řadou ostnatých drátů, v rozích ční strážné věže.

Okraj rozlehlé, mírně svažité paseky je ohraničen haldami hlušiny z uranových dolů, kolem není vidět žádné lidské sídlo. Dovnitř vstupujeme branou s rudým nápisem Prací ke svobodě.

Že je to heslo povědomé?

Jistě, téměř stejné - jen v německémjazyce - „zdobí“ i pevnost v Terezíně, Arbeit macht frei (Práce osvobozuje).

Komunistická vláda v poválečném Československu použila totéž motto jako o pár let dříve nacistické gestapo.

Političtí vězni vedle kolaborantů

Důvodem zřízení lágru Vojna byly blízké uranové šachty, v nichž vězni museli těžce pracovat. Historie tábora v sobě slučuje hned dvě neslavná období poválečných českých dějin.

Vybudovali jej totiž v letech 1947 - 1949 němečtí váleční zajatci a teprve poté, co na základě mezinárodních dohod odešli, začala se Vojna naplňovat vězni politickými.

To již bylo krátce po únorovém puči a komunistická vláda se tu uchýlila, stejně jako v proslulých uranových táborech na Jáchymovsku, k osvědčeným metodám.

K většině politických vězňů, kteří se vesměs „provinili“ pouze odmítavým postojem k novému režimu, přimíchala vězně kriminální, bývalé konfidenty gestapa i obyčejné zlodějíčky.

Političtí vězni, označovaní jako „nejnebezpečnější, zvláště státně bezpečnostní zločinci“, zde byli drženi na základě vykonstruovaných procesů a většinou měli vysoké tresty, deset a více let.

Motáky nezvěstnému

Ze známých osobností, které ve zdejším koncentráku nedobrovolně prožily krušná léta, připomeňme alespoň generála Rudolfa Pernického, spisovatele Jiřího Stránského či básníka Zdeňka Rotrekla.

V nedalekém táboře Bytíz pobýval několik let také spisovatel Karel Pecka, který prostředí komunistických pracovních táborů popsal mj. v dílech Motáky nezvěstnému aNa co umírají muži.

Peckovy knihy rozhodně nejsou veselým čtením, ze syrově podaných vzpomínek mrazí - pokud se však na Vojnu vypravíte, není před takovýmvýletem lepší „doporučené četby“ než právě Peckovy romány a povídky.

Prohlídka tábora Vojna trvá asi hodinu, během níž se nejprve rozhlédnete z vyhlídkové věže a poté za výkladu průvodce projdete některé z táborových baráků. Ačkoli současné budovy jsou rekonstrukcí, která se co možná nejvíce blíží původnímu stavu -pracovní tábor byl totiž zrušen v roce 1961 a areál pak skoro 40 let užívala armáda - celek působí velmi autenticky.

Uvnitř je k vidění například tzv. korekce, tedy studená betonová místnost bez vytápění, kambyli až na několik dnů zavíráni neposlušní vězni, velitelské místnosti, ošetřovna i knihovna plná ideologických spisů.

Na stěnách visí portréty Gottwalda i Stalina akomuby se snad stýskalo po kompletních spisech V. I. Lenina,má tady šanci. Vgalerii je pak umístěna stálá expozice moderního evropského výtvarného umění Orbis Pictus: Europa.

Rady na cestu

Památník Vojna, jak dnes zní oficiální název tohoto místa, byl po důkladné rekonstrukci zpřístupněn v květnu 2005. Zřizovatelem je Středočeský kraj. Otevřeno mají po celý rok, v zimním období jen ve všední dny. Až k táboru se dá přijet autem, případně sem dojdete asi dvoukilometrovou procházkou z Žežic, místní části Příbrami, kam jezdí městský autobus.

Více informací: www.muzeum-pribram.cz

20.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Blízko zavaleného hotelu se zřítil vrtulník záchranné služby, šest mrtvých

Petra Kvitová
5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Střechu haly v České Třebové nadzvedne jeřáb

Česká Třebová – Kolem nové sportovní haly Na Skalce, na které se před týdnem v sobotu během florbalového turnaje zřítila střecha, je stále napilno. Stavební firma tu odklízí cihly, suť a části plachty u obvodových zdí. Policisté v pondělí informovali, že zahájili přípravné práce, které předcházejí nadzdvihnutí zřícené střešní konstrukce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies