Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Původ adventního věnce sahá do poloviny 19. století

Čas pokročil a my se již dostáváme do předposlední adventní neděle. Etnografka Irena Novotná z Katovic na Strakonicku vysvětluje, co je advent, jaké lidové zvyky jsou s ním spojené a jaký význam má adventní věnec.

16.11.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

Můžete jmenovat nějaké zajímavé lidové zvyky adventu?
Hned na počátku doby adventní stojí svátek sv. Ondřeje, který byl prvním Kristovým apoštolem. V lidové tradici byl považován mj. za patrona nevěst, takže vdavek chtivá děvčata se v předvečer tohoto svátku snažila dozvědět, kdo bude jejich ženich. To dívky zjišťovaly třeba odléváním olova. Když svobodná dívka chtěla vědět, jestli se v příštím roce vdá, musela o půlnoci vstát a zaklepat na kurník řka: Kohoutku, kohoutku, zakokrhej, muže-li dostanu, vědět mi dej. Slepičky vy nechte kokodání, nekazte mi, nekazte vdávání. Když se ozval kohout, vdá se.

Na Šumavě býval rozšířen zvyk Bettreten – stoupání na postel. Dívka vstoupila nohama na postel a odříkala modlitbičku ke sv. Ondřeji. Pak se jí mělo vyjevit, kdo z nápadníků se stane jejím manželem. Též se věřilo, že to, co se zdá ve svatoondřejské noci, to se dříve nebo později splní. Budoucnost se snažili lidé zjistit i tak, že dali pod hrnečky různé předměty. Co si člověk vytáhl, mělo jej v následujícím roce potkat.

Na sv. Ondřeje se držela také„sejpka“, kdy obecní slouha (pastýř) dostával od sedláků za celoroční práci vejslužku ve formě obilí. Večer se pak sedláci a chalupníci sešli u slouhy na „ondřejskou svačinu“, kterou dával slouha na počest sousedů.

A co další dny?
Určitě zajímavá byla obchůzka barborek v předvečer svátku sv. Barbory. Dodnes se udržuje obchůzka Mikuláše, anděla a čerta. Před svátkem sv. Lucie zas domácnosti obcházely Lucky, které vyváděly různé neplechy a taškařice a hlavně muži se před nimi museli mít na pozoru. V národopisné literatuře se dočtete o svátku sv. Ambrože, který kolem kostela rozhazoval dětem cukroví, a poté je s koštětem honil.

Zajímavá byla také postava perchty, která byla zobrazována různě. Někde měla zvířecí hlavu, jinde velkou hlavu zahalenou do bílé plachty. Na jihu Čech nosila papírovou škrabošku s jazykem a bílými zuby. S sebou nosívala řeznický nůž, u pasu koudel a v ruce putýnku. Proto, aby dopadenému nezbedníkovi rozpárala břicho, krev chytila do nádoby a břicho vycpala koudelí. To prý hrozilo i tomu, kdo se nebude postit.

Co lze říct o adventním věnci?
Přestože adventní věnec se u nás ve větší míře objevil vlastně až po roce 1989, získal si v domácnostech brzy místo a dnes je vnímán jako jeden z hlavních symbolů adventu. Jeho původ sahá do první poloviny 19. století, nejstarší písemná zpráva o něm pochází z roku 1838 z Hamburku, kdy byl ještě vyřezávaný ze dřeva. Ze severního Německa se věnec rozšířil hlavně zásluhou evangelického hnutí mládeže. Mezi válkami pronikl za hranice německy mluvících zemí. Adventní věnce se už nejen vyřezávaly ze dřeva a barvily nazeleno, ale zhotovovaly se také ze zelených větviček jehličnanů. Živý věnec symbolizoval věřícím věčný život, kruhový tvar jednotu společenství lidí a Boha, plamen svíček připomínal Krista jako světlo ozařující plamenem lásky každého člověka. Svíce se zapalují postupně, každou neděli jedna. Dnes slouží adventní věnec hlavně jako dekorace.

Můžete zmínit nějaký méně známý adventní zvyk?
Dvanáct dnů před Vánoci si hospodář připravil dvanáct misek z rozříznuté cibule, které pojmenoval podle měsíců. Do každé nasypal stejně soli. Druhý den se snažil předpovědět, kdy budou sucha, kdy deště nebo záplavy a to podle toho, zda sůl zůstala suchá, navlhla, nebo se dokonce v misce objevila šťáva.

Autor: Lucie Kotrbová

Místo události:
16.11.2012
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3 24

Třicítky se vrací, víkend bude horký a slunečný

Miroslav Stejskal.
17

Dělejte víc, vyzval šéf strážníky z Prahy 1. Radnice přikyvuje

Oko za oko: V Pákistánu nařídili znásilnění dívky kvůli činu jejího bratra

Znásilnění za znásilnění či znásilnění „ze cti“, tak nazývají místní to, co se odehrálo v pákistánské vesnici poblíž města Multan. Vesnická rada zde rozhodla, že jako odplatu za znásilnění nezletilé dívky nechá znásilnit sestru pachatele. Tento případ vyvolal velkou pozornost úřadů v celé zemi a 29 lidí již bylo zatčeno.

Vandal poškodil fotoobrazy Jadrana Šetlíka v prachatické galerii

/FOTOGALERIE/ Po vandalovi, který poškodil díla Jadrana Šetlíka, vystavené v Galerii Dolní brána v Prachaticích, pátrá policie.

Studenti ČVUT vyhráli prestižní mezinárodní soutěž Microsoftu

Studenti z pražského ČVUT zvítězili vůbec poprvé v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup, kterou pořádá společnost Microsoft. Zde se svým projektem, který pomáhá dětem s cukrovkou, porazili 54 týmů z celého světa a získali peněžní ocenění v hodnotě 250 tisíc dolarů, tedy zhruba 5,5 milionů korun.

AKTUALIZOVÁNO

Zaorálek: Egypt musí sdělit okolnosti útoku a zvážit odškodnění

Egypt musí sdělit, co přesně se odehrálo předminulý týden na pláži v letovisku Hurgada při útoku, na jehož následky v noci na dnešek zemřela občanka České republiky. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Egypt by podle něj měl rovněž zvážit, zda neodškodní pozůstalé v Česku. Záležitost chce Zaorálek řešit i s egyptským protějškem. Česká republika bude požadovat také záznam z pitvy. Tělo zesnulé by mohlo být převezeno z Egypta začátkem příštího týdne.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení