Možná i kvůli něčemu špatnému, co snědla. V závodě jí prostě chyběla šťáva. Podobně na tom byla i druhá česká závodnice Lenka Cibulková, která dokonce kvůli žaludečním potížím odstoupila v průběhu běžecké části. Více v reportu Heleny Erbenové.

Namlsaná z minulého týdne, kdy se mi jelo pěkně v Řecku, jsem se těšila i na podle předpovědi deštivou Xterru do Švýcarska. Stejně jako vloni jsme dostali ubytování ve sportovním centru, ale oproti loňským sparťanským podmínkám se opravdu vyšvilhli. Start byl naplánovám na druhou hodinu a očekávaný déšť se sice konal, ale jen v dopoledních hodinách. Při vlastním závodě dokonce svítilo sluníčko, což po loňsku asi nikdo nečekal.

Elita startovala asi s minutovým náskokem před ostatními. Podařilo se mi plavat s některými modrými a chvílemi jsem viděla i růžové čepičky holek z elity. Když mě začaly předplavávat ty bílé závodníků z elity, dokonce se mi v druhém okruhu podařilo za někoho pověsit, a když jsem vylézala z vody, nevěřila jsem svým očim. Vedle mě Carina Wasleová, Lenka Cibulková, kousek před námi Renata Bucherová a ještě kousíček před ní Chantal Wiedneyová - výborná plavkyně, ale s přezaženým nosem plavala mimo jakoukoli skupinku a hodně ztrácela, aby se nedostala s někým do kontaktu. Daleko před námi, ale pro mě zatím nejmenší ztráta kolem tří minut na Kathrin Müllerovou.

Depo jsem zvládla i s ponožkama poměrně rychle, ale hned na silnici jsem pochopila, že to bude boj. Nohám se vůbec nechtělo točit. Trať nebyla převýšením náročná, ale vedla přes louky, kde se pasou krávy. Takže to neskutečně drncalo a myslím, že tentokrát jsem měla příliš nafoukáno.

Carina se mi pomalu vzdalovala a zezadu se blížila Maud Golsteynová. Podařilo se mi nohy trochu přinutit k rychlejšímu pohybu a pověsit se za Maud. Sice byla rychlejší ve stoupání, ale když přišla trocha techniky, tak jsem si ji dojela a společně jsme předjely Carinu a v závěru kola jsme dojely i Chantal. Kathrin neohroženě na čele navyšovala náskok. Ke konci kola se mi podařilo naprosto neúmyslně v technickém sjezdu získat pár vteřin k dobru a do běžeckého depa jsem vjížděla na třetí pozici zhruba minutu a půl za Renatou. Ale hned v závěsu byla Chantal a Maud.

Než jsem pověsila kolo na stojan, Chantal už vybíhala z depa. S Maud jsme to zvládly zhruba stejně. Hned od začátku jsem věděla, že je zle. Běžely se dva okuhy okolo jezera s těžkým výběhem a seběhem po louce. Cítila jsem, že žaludek není úplně ok a nohy vůbec nechtějí poslouchat. Takže Chantal se vzdalovala velice rychle, a pak se začala vzdalovat také Maud a při průběhu do druhého okruhu se přeze mě převalila i Carina a já bojovala sama se sebou, abych vůbec běžela.

Do cíle jsem se nakonec dostala na šesté pozici, čímž jsem „vylepšila" své nejhorší umístění z Žitavy 2011, kdy jsem s Xterrou začínala. Nevím, co se stalo, jestli jsme něco špatného nesnědli. Lenka Cibulková totiž závod kvůli žaludečním problémům nedokončila a odstoupila v druhém běžeckém okruhu. Mě sice od třetího místa dělila zhruba minuta, ale tentokrát by mě předběhla i babka s nůší a v gumákách. A příští týden hurá do Francie.