VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Největší český pianista čekal na pohřeb v Brně 13 let

BRNO - Padesát metrů od svého učitele Leoše Janáčka včera spočinul největší český pianista Rudolf Firkušný. Dopoledne se u jeho hrobu na čestném pohřebišti brněnského Ústředního hřbitova sešli na pietním aktu zástupci jeho rodiny, brněnských univerzit a představitelů města.

11.9.2007
SDÍLEJ:

Pietního aktu se na Ústředním hřbitově zúčastnili zástupci univerzit, členové rodiny i pamětníci.Foto: Deník/Jiří Salik Sláma

„Osud tomu chtěl, že Firkušný zemřel daleko od své vlasti. A osud tomu chce, že se sem vrací,“ uvedl rektor Janáčkovy akademie múzických umění Václav Cejpek.

Rudolf Firkušný se narodil v Napajedlích 11. února roku 1922. V Brně žil od svých tří let až do nacistickéokupacev roce 1939. Československo navštívil v roce 1946, ale za komunismu u nás odmítal vystupovat. Vrátil se až po listopadové revoluci v roce 1990. Zemřel ve Staatsbourghu ve státě New York 19. července 1994.

„To, že Firkušného hrob leží blízko hrobu Leoše Janáčka, je symbolické. Janáček byl jeho učitelem. Neměl sice rád zázračné děti, u Firkušného ale udělal výjimku. Takový talent se totiž rodí jednou za století,“ vzpomněla na Firkušného umělecké začátky emeritní rektorka Janáčkovy akademie Alena Štěpánková-Veselá.

Slavnostního pietního aktu se zúčastnily i Firkušného děti, Veronique Firkušná Callegari a Igor Firkušný. „Tatínek nikdy nevěřil, že by se mohl vrátit do své vlasti. Když semu to v roce 1990 podařilo, považoval to za splněný sen. Jsme velmi vděčni všem, kteří umožnili to, že může odpočívat v Brně,“ uvedla Firkušná Callegari výbornou češtinou s téměř nepostřehnutelným přízvukem. V Brně byly i její děti Silvie a Christopher.

„Měli jsme velké štěstí v tom, že za námi mohli jezdit naši dědečkové a při svých návštěvách hodně mluvili o Československu a Brně. Doma s námi rodiče mluvili česky,“ vysvětluje svůj vztah k češtině Američanka Firkušná Callegari.

Autorem náhrobku, pod kterým spočívá urna s popelem Rudolfa Firkušného a Tatiany Nevolové Firkušné, je sochař Václav Fiala. S Firkušným se v devadesátých letech setkal osobně. „Pracoval jsem pro festival Pražské jaro a letmo jsem se setkal s pány Kubelíkem a Firkušným. Byly to pro mělegendy,“ vzpomíná Fiala.

Náhrobek je vyrobený z indického sienitu. „Když jsem se do výběrového řízení na náhrobek hlásil, řekl jsem si, že nebudu brát příliš ohled na požadavky, ale na to, abych si za tím mohl stát umělecky,“ říká Fiala. Náhrobek vyráběla německá společnost pomocí diamantového lana.

Slavnostní den završil koncert s názvem Pocta Rudolfu Firkušnému v Besedním domě.

11.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
6

EET: obchodníci s obuví mají strach ze sankcí a kontrol

Krajně pravicová Národní fronta (FN) získala podle dílčích výsledků sčítání v prvním kole francouzských regionálních voleb 28 procent hlasů.
14

Le Penová se odmítla zahalit, zrušila kvůli tomu schůzku s muftím

Kateřina Perknerová: Spor o Šumavu naznačí Zemanovu sílu v ČSSD

Prezident Miloš Zeman se o Národní park Šumava zajímá dlouho. Ještě v době, kdy byl důchodcem z Vysočiny, jezdil za starosty šumavských obcí a poslouchal jejich stížnosti na Bursíkova ředitele parku Krejčího, řádění kůrovce, uschlé stromy a „ekoteroristy". Když se pak nad nezelenou částí Šumavy, která byla nechána na pospas žravému broukovi, proletěl vrtulníkem, udělal si definitivní názor.

Lidl dramaticky zvyšuje nástupní mzdu a srovnává platy v regionech

Praha - Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent, ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč.

U francouzského pobřeží vraždil žralok

U pobřeží francouzského zámořského regionu Réunion zabil dnes žralok mladého surfaře. Oblast neštěstí je známá svou nebezpečností a zákaz koupání zde nařizovaly tabule, které ale někdo v posledních dnech nedovoleně odstranil, uvedla francouzská média s odvoláním na úřady tohoto ostrova v Indickém oceánu.

DOTYK.CZ

Příjmy začínajících vědců jsou pod hranicí chudoby

V České republice je přibližně 25 tisíc doktorandů. Mnozí na začátku studia pomýšlí na vědeckou dráhu. Ve vědě je přitom čím dál víc důležitá mezinárodní spolupráce. Podle slov předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřiny Cidlinské však českým studentům současný systém nedovoluje být na této mezinárodní úrovni zcela konkurenceschopní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies