VYBERTE SI REGION

Arctic Monkeys podruhé: rychle a zběsile

Nejslavnější britská kapela dneška má novou desku

25.4.2007
SDÍLEJ:

Arctic MonkeysFoto: EMI

Recenze - Chlapci z Arctic Monkeys, jejichž rodné listy nesou letopočty 1985 nebo 1986, se královně a jejímu majestátu nevysmívají, publicitu záměrně nevyhledávají a donedávna bydleli u rodičů. Punková nasupenost v nich ale je.

Jak ukazuje Favourite Worst Nightmare, druhé album v současnosti nejslavnějšího britského bandu, za tričkem s límečkem se schovává hlučnost, naštvanost i sociální kritika. 

Deska zní, jako by ji natočili na jeden nádech; Arctic Monkeys se s tím nemažou. Jejich sebevědomá energie šťastně míří k jednoduchým písničkám a zároveň nezrazuje ambice a umělecké schopnosti představené na debutu Whatever People Say I´m, That´s What I´m Not.

Začalo to klasicky: Zpěvák Alex Turner a kytarista Jamie Cook měli rádi Oasis a po jejich vzoru plánovali založit kapelu. Od Santa Clause si vyprosili nástroje, spolužák Andy Nicholson, později nahrazený Nickem O´Malleym, se k nim přidal s basou a na Matta Helderse zbyly bicí. Psal se rok 2002 a ve středoanglickém Sheffieldu vznikla skupina později nazvaná Arctic Monkeys.

Říká se, že o úspěch se postarali hlavně fanoušci, kteří sami dali na internet jejich první skladby a založili profil Arctic Monkeys na MySpace. Gramofirmy tehdy kapele, která inteligentně přechází od témat proletářské spravedlnosti k obyčejné touze trávit volný čas jako vrstevníci, nevěřily. Až s pomocí médií, hlavně BBC Radio 1 a hudebního týdeníku NME, přišel průlom.

Překvapil všechny: Whatever People Say I Am, That´s What I´m Not se jen v Británii za první den prodalo skoro 120 tisíc kusů, kapela se s ním dostala do hudebního pantheonu, sjela turné, sbírala ceny po celém světě a deska nechyběla snad v žádné výroční anketě o nejlepší album loňského roku. Zaslouženě.

Po patnácti měsících přichází pokračování. Zvuk Favourite Worst Nightmare se pod vedením producenta a pamětníka rave hnutí Jamese Forda soustředí na hutnou souhru bicích, basy a pichlavých kytar. Takový je první singl Brainstorm, ve kterém navíc můžeme obdivovat, s jakou lehkostí se Alex Turner vypořádává s obtížným frázováním. Rychlé šamanské bubny v hlavě zůstávají i po melodické Teddy Pickers; s D Is For Dangerous a Balaclava se album smykem řítí do prudké zatáčky.

Vícehlasem ukřičené písně střídá rytmická Fluorescent Adolescent a temná balada Only Ones Who Know. Do Me A Favour nás vrací zpátky k rituální extázi (bubeník Arctic Monkey prý začal boxovat, aby nahrávání zvládl) a art-rockovým kytarovým vyhrávkám. Není to přežitek, album Favourite Worst Nightmare je příliš chytré na to, aby ignorovalo i postupy moderní elektronické hudby.

Deska je pestrá a těžko se dá bezchybně označkovat, natož aby v sobě nechala hledat jednoznačné hity - hitem je totiž sama celá Favourite Worst Nightmare.

Arctic Monkeys potvrdili slavný statut, kytarová scéna na ní našla tvořivé následovníky a fanoušci kapely potvrzení, že oddanost po prvním albu nebyla slepá. Všichni ostatní na Favourite Worst Nightmare můžou objevovat dobré písničky.

Arctic Monkeys: Favourite Worst Nightmare. CD, 37 minut, Domino Records/EMI, 2007.

25.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
15 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
3 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Obamovi balí, prezidentští úředníci vyklízejí Bílý dům

Odcházející americký prezident Barack Obama se loučí s Bílým domem, v němž jako hlava státu bydlel osm let. Oficiální akce, projevy a tiskové konference má za sebou a dnes je jeho program podle poradců volnější, byť Bílý dům ještě neopouští. Hlavou státu je do pátku 12:00 místního času (18:00 SEČ), kdy složí přísahu jeho nástupce Donald Trump.

AKTUALIZOVÁNO

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies