Film označovaný za psychologický thriller vznikl podle novely Belgičana Georgese Simenona, autora postavy detektiva Maigreta. Vypráví o železničáři, který se stane svědkem vraždy. Právě toho ztvárnil Krobot, jeho ženu pak známá britská herečka Tilda Swinton.

Více než dvouhodinový černobílý snímek s minimem dialogů nese Tarrův typický styl je plný zámlk a dlouhých záběrů. Hollywood Reporter připomíná, že hned první trvá dvanáct minut.

Podle maďarské agentury MTI to všechno novináři na festivalové projekci ocenili pískotem. Prezentace pro tisk předcházela oficiální premiéře na přehlídce.

"Během promítání kino opustila řada novinářů. I několik francouzských novinářů oslovených MTI film odmítlo jako příliš artistní a nerealistický," píše agentura. Připomíná ovšem, že jiní ocenili Tarrovu "intelektuální hloubku" a "rafinovanost"

 

Recenzi filmu uveřejnila většina významných světových filmových médií. Většina oceňuje Tarrův artistní styl, v jedné větě ale dodává, že to činí film poněkud nestravitelným. "Tarr se svým scénáristou ořezali Simenonovu knihu až na kost a přeměnili ji v nástroj pro zkoumání prostoru, času a existenciálních otázek," píše Screen Daily

"Zdá se, že Béla Tarr si myslí, že celý příběh může odvyprávět skrze metafory," dodává Hollywood Reporter. "Sledujete, co všechno se tam děje, a přitom nemáte ani tušení, co to vlastně znamená a jak to má držet pohromadě."

Prestižní časopis Variety ve své internetové verzi Bélu Tarra nazval režisérem, jehož jedni považují za geniálního vizionáře, druzí za nudného patrona. Muž z Londýna podle Variety kvalitou nedosahuje na Tarrovo nejslavnější Satanské tango; sedmihodinový film představil Tarr na letošním Febiofestu.

"Swintonová je dobře obsazena, ale má jen několik scén, kdy si jí všimnete," píše Variety. Dodává, že Krobot dobře splývá s maďarským obsazením filmu. "Ale zůstává hádankou," dodává Variety.

 

Screen Daily označuje herectví za naturalistické. "Krom dvou chvil hněvu zůstává podmračený, větrem ošlehaný Krobot převážně tichý a hloubavý," dodává. "Jako obvykle u Tarra jsou ve filmu okamžiky průzračně krásné, zůstávají ale osamocené. A i když s tím strážcem strávíte tolik času, do jeho hlavy nevidíte," uzavírá New York Times

Většina médií v souvislosti s filmem připomíná nešťastnou událost, která provázela jeho vznik - sebevraždu producenta Humberta Balsana, která v roce 2005 přinutila Tarra zastavit přípravy natáčení. Muž z Londýna je prvním maďarským filmem v soutěži od roku 1988, kdy tu soutěžil slavný Hanussen Istvana Szaboa.

 

V soutěži se objevily i další "artové" snímky. Ulrich Seidl s snímkem Import/Export plným drsných záběrů nebo Julian Schnabel a jeho Skafandr a motýl. Skutečný hrdina filmu, prominentní novinář, zůstane ve čtyřiceti letech ochrnutý, může hýbat jen jedním okem; přesto nadiktuje knihu, a pak umírá.

Canneská soutěž nicméně pořád zůstává bez jasných favoritů. Nejvíce se mluví o filmu bratří Coenů No Country for Old Man či o syrovém rumunském dramatu 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny.

Aplaus si vysloužil i Quentin Tarantino a francouzský animovaný film Persepolis, adaptace stejnojmenného autobiografického komiksu Marjane Satrapiové. Uvedení Persepolis v Cannes ale pobouřilo Teherán, který ho označil za "politický a dokonce protikulturní akt".