Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jáchym Topol: Teď mám období střelnýho prachu

PRAHA - Známý spisovatel představuje novou knihu a divadelní hru

24.6.2007
SDÍLEJ:

Jáchym TopolFoto: Ludvík Hradilek

Je to příběh rodiny pražskýho kata, téma jako stvořený pro hrubozrnnou komedii, říká o hře Cesta do Bulgumy její autor Jáchym Topol. Nově se jeho autorská vize marasmu třetí světové války ztělesnila v Divadle Na zábradlí, kde 15. června měla hra premiéru.

Text je také součástí Topolovy nové knihy Supermarket sovětských hrdinů, ve které najdeme šest starších textů včetně reportáže z cesty na Duklu, úryvek románu odehrávající se v Mongolsku nebo scénář k filmové povídce.

Třetí světová válka zuří nejen v Cestě do Bugulmy, ale taky ve Vašem předloňském románu Kloktat dehet. Přičtěme k tomu fascinaci armádou v reportážích pro Respekt… jak se z undergroundového autora, kterého dříve fascinovaly mýty, stane obdivovatel střelného prachu a olova?

 

Při srpnový invazi mi bylo šest, viděl jsem tanky, který střílejí do cukrárny, paragány, co kolem nich běhají, mám v hlavě obraz rozstřílený vývěsky kina s plakátem Planety opic a kolem nábojnice… bylo to jako v dobrodružným filmu. Jako romanopisec bych byl blázen, kdybych tak silný zážitky nepoužil.
Ivan Klíma se posmívá nám mladším autorům. "Prosím vás," říká, "o čem vy můžete psát? To my jsme zažili druhou světovou, holokaust, padesátý roky, koncentráky, tanky v šedesátým osmým a vy - miluje mě, nemiluje… to je nuda." Dělá si srandu, ale trochu na tom něco je.
Tak jako malíři mají období krajin nebo modrý období, já asi mám období střelnýho prachu. Ale do budoucna v tom nebudu pokračovat: Kloktat dehet, Cestu do Bugulmy i reportáž Supermarket sovětských hrdinů jsem psal najednou při stipendiu v Holandsku, takže je to všechno promotaný. Militarista rozhodně nejsem!

Kulturní přehled EX o nové knize napsal: "Otázkou zůstává, jestli Supermarket sovětských hrdinů má být tečkou za tvorbou Jáchyma Topola, nebo jen jakousi bilanční pauzičkou v poločase." Máte odpověď?

 

Panebože… tečkou za tvorbou? Tečka za mým celoživotním dílem? Ne, doufám, že ještě něco napíšu. Vím, že tohle není opravdová velká kniha, velký román, ale knížka hlavně pro přátele. A je pravda, že jsem v divotvorným období, ráno jsem chodil do Divadla Na zábradlí na zkoušky Cesty do Bugulmy, pak byla porada v redakci, po ní několik hodin smažím reportáž, po večerech dodělávám s Monikou Načevou její třetí cédéčko Mami. Do toho děláme rozhovor, předtím jsem mluvil s jinými novináři, ještě musím něco vyřešit s mým polským překladatelem a rád bych byl s dětmi. Tohle zažívám každý den a upřímně říkám, že to nikdy tak strašný nebylo.

Supermarket sovětských hrdinů ale snad teď tolik práce nezabral, vždyť to je sbírka už dříve napsaných textů.

To je pravda. Sestavovali ji editor Jan Šulc s nakladatelem, takže pro její vydání mám alibi. Věřili, že texty můžou obstát a taky by za pár let mohly zmizet.

Kniha začíná reportáží z chlapácké výpravy za spisovatelem Andrejem Stasiukem a návštěvou Dukly, památného místa druhé světové války. Co vás tam táhlo?

 

Je v tom moje inklinace k Východu. Už jsem seděl v coffee shopu v Amsterdamu a vím, že je to nuda, líp je jít romanticky s batohem po Ukrajině. Jsme skupina kamarádů, říkáme si Bílá labuť a místo kuželek nebo paintballu jezdíme na čundry. Není to tak, že předtím čteme knihy a studujeme mapy, ne, je v tom hlavně kořalka a přátelství.
Na Dukle mi přišlo, že se vracíme do dětství, kdy nám odmalička ve škole omlacovali o hubu hrdinnou Svobodovu armádu, která táhla z Buzuluku do Prahy. Byli to nejšílenější a nejdrsnější bojovníci, propuštěnci z kriminálu, tajní komunisti i blázniví slovjanofilové, který vytáhli z gulagu. Ti chlapi nepotřebovali jíst a byli zvyklí na to, že lidský tělo se dá semlít na kaši. Věřili, že po návratu domů vybudují krásnou Československou republiku, ale komunisti je začali znovu krouhat a dnes se o nich neví.

Po této reportáži následuje fragment románu Mongolský vlk, který jste začal psát v roce 1997. Jaký je jeho osud?

Nijaký. Teď se trochu probudil, ale nic ho nečeká. Tu kapitolu z románu si kdysi vybrali v nakladatelství in život a samostatně ji vydali a teď ta samá část vyšla v Supermarketu sovětských hrdinů. Bylo by složitý se k tomu vracet, za dobu psaní mám doma spoustu rozsekanejch kompjůtrů a do jejich mozku se neumím dostat. Když mi bylo pětadvacet, o všech textech jsem věděl, teď je mi skoro jednou tolik a o spoustě z nich už nic nevím.

 

Východně exotická je i divadelní hra Cesta do Bugulmy, apokalypsa euroasijského prostoru po třetí světové válce.

To je příběh rodiny pražskýho kata, děd se učil zabíjet v gulagu, otec za Husáka a když vypukne válka, prchají do jakési Bugulmy v Simberii, kde zamrzlej v ledu pořád funguje jeden z gulagů. Téma stvořené jako pro hrubozrnnou komedii.
V povídce Jaroslava Haška Velitelem města Bugulmy jsem našel nejpřesnější tresť toho, co je bolševický hovadství a stupidismus. Popisuje se v ní, jak do města přijíždí továryšč Jerochym, který lidem řekne: "Vy neumíte číst a psát? Dobře, tady je moje pistole a do tří dnů se to naučíte, nebo vás pobiju." My se tomu smějeme, ale taková byla v Rusku porevoluční realita. Tenhle pocit jsem chtěl do hry vtělit.

Mluvili jsme o posedlosti střelným prachem a olovem. K nim patří také smrt, fascinuje vás i ta?

Asi jako každýho… nebo spíš v ní moc nevěřím. Všichni říkají, že umřeme, všude se to píše, ale já nevěřím věcem, který jsem nevyzkoušel na vlastní kůži…

24.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Nedokázal jsem si pomoci, tvrdil facebookový pedofil. Schůzce zabránili rodiče

Transparent z demonstrace proti Andreji Babišovi
1 14

Babiš chce vidět žádost o vydání k trestnímu stíhání

Turistika na Ibize drtí starousedlíky. Nájem za tisíc euro neseženete

Gabriel Alberto Andrade žije už rok v dodávce. Na ostrově Ibiza, který je už téměř dvě desetiletí jeho domovem, nemůže najít bydlení odpovídající jeho příjmům. Činže na tomto turisticky obléhaném ostrově rostou kvůli zájmu turistů do strmých výšin a nikdo neví, kdy a kde se zastaví.

Odporný útok na nevinné, odsuzují čeští politici útok v Barceloně

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil dnešní najetí auta do lidí v Barceloně za další "odporný teroristický útok na nevinné". Sdělil to na twitteru. Na sociálních sítích odsoudili čin také další tuzemští politici. Útok, ke kterému se přihlásil Islámský stát, si vyžádal asi 13 mrtvých a osm desítek zraněných.

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Arogantní a značně pod vlivem. Taková je podle všeho žena, která odmítá v restauracích platit. Okradla už několik restaurací, policii zatím uniká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení