Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spisovatel Amos Oz dostane španělskou Nobelovku

LONDÝN - Prestižní Cenu prince asturského za literaturu, někdy označovanou za španělskou obdobu Nobelovy ceny, letos získá světově uznávaný izraelský prozaik Amos Oz. Zařadí se tak po bok dalších nositelů ocenění, jako jsou Günter Grass, Arthur Miller či Mario Vargas Llosa.

29.6.2007
SDÍLEJ:

Foto: Reuters

Rozhodla o tom na svém zasedání v severošpanělském Oviedu porota vedená Victorem Garcíou de la Concha. Cena spolu s finanční odměnou v hodnotě 50 tisíc euro bude spisovateli předána na slavnostní ceremonii, která proběhne v říjnu.

Porota v oficiálním prohlášení uvedla, že Oze oceňuje jako vypravěče, esejistu i novináře, který "významně přispěl k proměně hebrejštiny v brilantní nástroj spisovatelského umění, jehož prostřednictvím odkrývá nejpalčivější a nejuniverzálnější skutečnosti naší doby, snaží se hájit mír mezi národy a odsuzuje fanatismus ve všech jeho podobách."

Amos Oz za poctu poděkoval s tím, že si jako dlouholetý obdivovatel španělské literatury vyznamenání velmi váží. A připomněl, že jeho celoživotním snažením bylo hledání historického kompromisu mezi Izraelem a Palestinou založené na vytvoření dvou států, které by vedle sebe existovaly v míru a vzájemném respektu.

Už dřív bylo oznámeno, že letošní Cenu prince asturského za umění dostane Bob Dylan.

Oz je autorem osmnácti románů a dlouhé řady povídek, esejů a novinových článků. Ve světě patří k nejpřekládanějším izraelským autorům, jeho texty byly publikovány ve více než třiceti jazycích a jako jeden z mála hebrejsky píšících prozaiků je známý i v tuzemském prostředí.

Česky mu bylo vydáno několik románů - Černá skříňka, Fima, Až do smrti, Můj Michael i esejistická tvorba (Mír, láska, kompromis, Jak vyléčit fanatika).

Ozova tvorba se vyznačuje psychologickým vhledem do vnitřních světů zpravidla nepříliš úspěšných a nepříliš šťastných postav. Jejich osudy jsou vykresleny právě na historickému pozadí židovského státu zmítaného tragickou minulostí většiny starších občanů i rozpory, ale zároveň státu otevřeného a multikulturního. Tak charakterizuje jeho tvorbu amerikanistika Hana Ulmanová.

Profesor hebrejské literatury na Negevské univerzitě Bena Guriona se narodil jako Amos Klausner se narodil roku 1939 v Jeruzalémě v rodině východoevropských Židů.
Když bylo jeho matce dvanáct, spáchala sebevraždu; nikdy se nevzpamatoval z toho, že nacisti zmasakrovali v jejím rodném ukrajinském městě židovské obyvatelstvo.

Krátce poté začal Amos rebelovat proti otcovu pravicově sionistickému smýšlení: přijal nové příjmení Oz (v hebrejštině síla) a v patnácti se připojil ke kibucu Hulda. Kde žil dlouho i s rodinou. Účast ve válkách ho dovedla k přesvědčení, že region nepotřebuje nic naléhavěji než mír. Sami Izraelci ho často nazývají živým svědomím národa.

29.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policisté vyšetřují na místě, kde k hrůzné události došlo.
AKTUALIZOVÁNO
8

V Doubici zavraždili mladou dívku, další bojuje o život

Tomio Okamura ve Sněmovně.
13 9

Piráti a Okamura ve Sněmovně, TOP 09 mimo, říká průzkum

Trump nám vyhlásil válku, tvrdí Severokorejci. Americké bombardéry sestřelíme

Ministr zahraničí Severní Koreje Ri Yong-ho dnes v New Yorku oznámil, že Pchongjang si vymezuje právo sestřelit americké bombardéry i v případě, že budou mimo severokorejský vzdušný prostor. USA podle něj Severní Koreji vyhlásily válku. Svět by si „měl jasně pamatovat“, že to byli první Američané, kdo válku deklaroval, prohlásil Ri Yong-ho.

Rekonstrukce české ambasády v Berlíně spolyká přes půl miliardy korun

Rekonstrukci české ambasády v Berlíně za víc než půl miliardy korun dnes schválila vláda. Návrh počítá s tím, že by se s přípravou mělo začít příští rok, úprava by měla být dokončena do roku 2023. Budoucnost stavby ze 70. let, která leží v centru Berlína na prestižní adrese Wilhelmstrasse 44, se v posledních letech řešila opakovaně.

Zadeh manželovi vyhrožoval a nechal ho unést, tvrdí svědkyně

Podnikatel Shahram Abdullah Zadeh obžalovaný z daňových úniků za 2,5 miliardy a údajného ovlivňování svědka v pondělí opět stanul před Krajským soudem v Brně. Soud vyslýchal bývalou zaměstnankyni firmy, kde byl Zadeh investor. „Manželovi vyhrožoval a nutil ho účastnit se daňových úniků. Také ho nechal unést a poté nás jeho lidé sledovali,“ řekla svědkyně Milena Fajfrová.

Dvanáct korun za vydání léku nestačí. Lékárníci chtějí třicetikorunu

Lékárníci kritizují připravovanou úhradovou vyhlášku. Chtějí od zdravotních pojišťoven více peněz za výdej léku na recept. Česká lékárnická komora (ČLK) to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Nyní mají za takzvaný signální výkon 12 korun, podle komory by měl být 30 korun jako zrušený regulační poplatek. Vyhlášku, která upravuje platby za výkony zdravotní péče pro příští rok, poslalo ministerstvo minulý týden do připomínkového řízení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení