Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spisovatel Amos Oz dostane španělskou Nobelovku

LONDÝN - Prestižní Cenu prince asturského za literaturu, někdy označovanou za španělskou obdobu Nobelovy ceny, letos získá světově uznávaný izraelský prozaik Amos Oz. Zařadí se tak po bok dalších nositelů ocenění, jako jsou Günter Grass, Arthur Miller či Mario Vargas Llosa.

29.6.2007
SDÍLEJ:

Foto: Reuters

Rozhodla o tom na svém zasedání v severošpanělském Oviedu porota vedená Victorem Garcíou de la Concha. Cena spolu s finanční odměnou v hodnotě 50 tisíc euro bude spisovateli předána na slavnostní ceremonii, která proběhne v říjnu.

Porota v oficiálním prohlášení uvedla, že Oze oceňuje jako vypravěče, esejistu i novináře, který "významně přispěl k proměně hebrejštiny v brilantní nástroj spisovatelského umění, jehož prostřednictvím odkrývá nejpalčivější a nejuniverzálnější skutečnosti naší doby, snaží se hájit mír mezi národy a odsuzuje fanatismus ve všech jeho podobách."

Amos Oz za poctu poděkoval s tím, že si jako dlouholetý obdivovatel španělské literatury vyznamenání velmi váží. A připomněl, že jeho celoživotním snažením bylo hledání historického kompromisu mezi Izraelem a Palestinou založené na vytvoření dvou států, které by vedle sebe existovaly v míru a vzájemném respektu.

Už dřív bylo oznámeno, že letošní Cenu prince asturského za umění dostane Bob Dylan.

Oz je autorem osmnácti románů a dlouhé řady povídek, esejů a novinových článků. Ve světě patří k nejpřekládanějším izraelským autorům, jeho texty byly publikovány ve více než třiceti jazycích a jako jeden z mála hebrejsky píšících prozaiků je známý i v tuzemském prostředí.

Česky mu bylo vydáno několik románů - Černá skříňka, Fima, Až do smrti, Můj Michael i esejistická tvorba (Mír, láska, kompromis, Jak vyléčit fanatika).

Ozova tvorba se vyznačuje psychologickým vhledem do vnitřních světů zpravidla nepříliš úspěšných a nepříliš šťastných postav. Jejich osudy jsou vykresleny právě na historickému pozadí židovského státu zmítaného tragickou minulostí většiny starších občanů i rozpory, ale zároveň státu otevřeného a multikulturního. Tak charakterizuje jeho tvorbu amerikanistika Hana Ulmanová.

Profesor hebrejské literatury na Negevské univerzitě Bena Guriona se narodil jako Amos Klausner se narodil roku 1939 v Jeruzalémě v rodině východoevropských Židů.
Když bylo jeho matce dvanáct, spáchala sebevraždu; nikdy se nevzpamatoval z toho, že nacisti zmasakrovali v jejím rodném ukrajinském městě židovské obyvatelstvo.

Krátce poté začal Amos rebelovat proti otcovu pravicově sionistickému smýšlení: přijal nové příjmení Oz (v hebrejštině síla) a v patnácti se připojil ke kibucu Hulda. Kde žil dlouho i s rodinou. Účast ve válkách ho dovedla k přesvědčení, že region nepotřebuje nic naléhavěji než mír. Sami Izraelci ho často nazývají živým svědomím národa.

29.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

"Obyčejná" nehoda na obchvatu Holic mohla skončit zraněním záchranáře. Řidič si totiž místo volantu hleděl telefonu.
1

Záchranář uskakoval před autem. Řidič si fotil nehodu

Ilustrační foto.
10

E-recept už spolkl miliardu. Víc, než přiznává stát, tvrdí expert

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Zjistěte během několika málo vteřin, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.

Hrozí odvolání Trumpa? Prohra republikánů může znamenat prezidentův konec

V okolí Bílého domu se již delší dobu šeptá o tom, že pokud ve volbách do Sněmovny reprezentantů v příštím roce republikáni nezískají většinu, mohl by to být konec amerického prezidenta Donalda Trumpa. Mohlo by totiž snadno projít jeho odvolání, které Demokraté navrhují. Trump podle amerických médií místo podpory kampaně republikánů svou stranu rozvrací.  

Španělsko zatýká strůjce katalánského referenda. Do vazby jdou dva separatisté

Španělské úřady dnes zatkly dva z hlavních strůjců katalánského referenda. Jordi Sánchez, který stál v čele separatistické strany Katalánské národní shromáždění (ANC), a Jordi Cuixart vůdce organizace Omnium Cultural, byli dnes zatčeni. Důvodem jejich vazby má být pobuřování. Informoval o tom server BBC.

Irácké vojsko vtrhlo do Kirkúku, nezávislost Kurdistánu je ohrožena

Irácké vládní jednotky dnes vstoupily do města Kirkúk ovládaném Kurdy. Stalo se tak tři týdny poté, co území na severu Iráku vyhlásilo kontroverzní referendum o nezávislosti. Z města uprchly tisíce lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení