VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spisovatel Amos Oz dostane španělskou Nobelovku

LONDÝN - Prestižní Cenu prince asturského za literaturu, někdy označovanou za španělskou obdobu Nobelovy ceny, letos získá světově uznávaný izraelský prozaik Amos Oz. Zařadí se tak po bok dalších nositelů ocenění, jako jsou Günter Grass, Arthur Miller či Mario Vargas Llosa.

29.6.2007
SDÍLEJ:

Foto: Reuters

Rozhodla o tom na svém zasedání v severošpanělském Oviedu porota vedená Victorem Garcíou de la Concha. Cena spolu s finanční odměnou v hodnotě 50 tisíc euro bude spisovateli předána na slavnostní ceremonii, která proběhne v říjnu.

Porota v oficiálním prohlášení uvedla, že Oze oceňuje jako vypravěče, esejistu i novináře, který "významně přispěl k proměně hebrejštiny v brilantní nástroj spisovatelského umění, jehož prostřednictvím odkrývá nejpalčivější a nejuniverzálnější skutečnosti naší doby, snaží se hájit mír mezi národy a odsuzuje fanatismus ve všech jeho podobách."

Amos Oz za poctu poděkoval s tím, že si jako dlouholetý obdivovatel španělské literatury vyznamenání velmi váží. A připomněl, že jeho celoživotním snažením bylo hledání historického kompromisu mezi Izraelem a Palestinou založené na vytvoření dvou států, které by vedle sebe existovaly v míru a vzájemném respektu.

Už dřív bylo oznámeno, že letošní Cenu prince asturského za umění dostane Bob Dylan.

Oz je autorem osmnácti románů a dlouhé řady povídek, esejů a novinových článků. Ve světě patří k nejpřekládanějším izraelským autorům, jeho texty byly publikovány ve více než třiceti jazycích a jako jeden z mála hebrejsky píšících prozaiků je známý i v tuzemském prostředí.

Česky mu bylo vydáno několik románů - Černá skříňka, Fima, Až do smrti, Můj Michael i esejistická tvorba (Mír, láska, kompromis, Jak vyléčit fanatika).

Ozova tvorba se vyznačuje psychologickým vhledem do vnitřních světů zpravidla nepříliš úspěšných a nepříliš šťastných postav. Jejich osudy jsou vykresleny právě na historickému pozadí židovského státu zmítaného tragickou minulostí většiny starších občanů i rozpory, ale zároveň státu otevřeného a multikulturního. Tak charakterizuje jeho tvorbu amerikanistika Hana Ulmanová.

Profesor hebrejské literatury na Negevské univerzitě Bena Guriona se narodil jako Amos Klausner se narodil roku 1939 v Jeruzalémě v rodině východoevropských Židů.
Když bylo jeho matce dvanáct, spáchala sebevraždu; nikdy se nevzpamatoval z toho, že nacisti zmasakrovali v jejím rodném ukrajinském městě židovské obyvatelstvo.

Krátce poté začal Amos rebelovat proti otcovu pravicově sionistickému smýšlení: přijal nové příjmení Oz (v hebrejštině síla) a v patnácti se připojil ke kibucu Hulda. Kde žil dlouho i s rodinou. Účast ve válkách ho dovedla k přesvědčení, že region nepotřebuje nic naléhavěji než mír. Sami Izraelci ho často nazývají živým svědomím národa.

29.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pomněnkový den. Ilustrační foto.
5

Policie pátrá po dvou stovkách ztracených dětí

Ilustrační foto.
7

Otec doufá, že ústavní soudci zachrání jeho syna před sektou

Unikát ve Valticích: pohár Alexandra Velikého

Ve svém oboru to považuje za největší objev, jaký kdy učinil. „Myslím si, že je to i největší objev tohoto roku u nás," neskrýval nadšení umělecký historik a kurátor David Majer. Právě on přivezl do valtického zámku jedinečné umělecké dílo vytvořené ve druhé polovině čtvrtého století před naším letopočtem ve Střední Asii. Zlatý pohár, z něhož pil válečník Alexandr.

Policie z Manchesteru: útočník nejednal sám, jde o síť, kterou rozplétáme

Britští vyšetřovatelé se snaží zmapovat poslední pohyb sebevražedného atentátníka Salmana Abediho. Podle nich byl součástí širší teroristické sítě.

Dva sebevražední atentátníci zabili tři policisty v Jakartě

Ve východní části hlavního města Indonésie Jakarta se ve středu večer odpálili v blízkosti autobusové zastávky dva sebevražední atentátníci. Výbuchy zabily tři indonéské policisty a zranily dalších deset lidí. Uvedla to agentura Reuters.

Pohledem Vojtěcha Žižky: Kouření a jiné škodliviny

Už za týden to vypukne – začne platit zákaz kouření v restauracích a hospodách. Když tak poslouchám některé zastánce protikuřáckého zákona (ach, jak dlouho museli tito apoštolové voňavějších zítřků trpět ústrky a čekat na sladkou chuť triumfu), skoro se začínám těšit. Nastává nová doba. Bude se žít lépe, bude se žít radostněji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies