VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spisovatel Amos Oz dostane španělskou Nobelovku

LONDÝN - Prestižní Cenu prince asturského za literaturu, někdy označovanou za španělskou obdobu Nobelovy ceny, letos získá světově uznávaný izraelský prozaik Amos Oz. Zařadí se tak po bok dalších nositelů ocenění, jako jsou Günter Grass, Arthur Miller či Mario Vargas Llosa.

29.6.2007
SDÍLEJ:

Foto: Reuters

Rozhodla o tom na svém zasedání v severošpanělském Oviedu porota vedená Victorem Garcíou de la Concha. Cena spolu s finanční odměnou v hodnotě 50 tisíc euro bude spisovateli předána na slavnostní ceremonii, která proběhne v říjnu.

Porota v oficiálním prohlášení uvedla, že Oze oceňuje jako vypravěče, esejistu i novináře, který "významně přispěl k proměně hebrejštiny v brilantní nástroj spisovatelského umění, jehož prostřednictvím odkrývá nejpalčivější a nejuniverzálnější skutečnosti naší doby, snaží se hájit mír mezi národy a odsuzuje fanatismus ve všech jeho podobách."

Amos Oz za poctu poděkoval s tím, že si jako dlouholetý obdivovatel španělské literatury vyznamenání velmi váží. A připomněl, že jeho celoživotním snažením bylo hledání historického kompromisu mezi Izraelem a Palestinou založené na vytvoření dvou států, které by vedle sebe existovaly v míru a vzájemném respektu.

Už dřív bylo oznámeno, že letošní Cenu prince asturského za umění dostane Bob Dylan.

Oz je autorem osmnácti románů a dlouhé řady povídek, esejů a novinových článků. Ve světě patří k nejpřekládanějším izraelským autorům, jeho texty byly publikovány ve více než třiceti jazycích a jako jeden z mála hebrejsky píšících prozaiků je známý i v tuzemském prostředí.

Česky mu bylo vydáno několik románů - Černá skříňka, Fima, Až do smrti, Můj Michael i esejistická tvorba (Mír, láska, kompromis, Jak vyléčit fanatika).

Ozova tvorba se vyznačuje psychologickým vhledem do vnitřních světů zpravidla nepříliš úspěšných a nepříliš šťastných postav. Jejich osudy jsou vykresleny právě na historickému pozadí židovského státu zmítaného tragickou minulostí většiny starších občanů i rozpory, ale zároveň státu otevřeného a multikulturního. Tak charakterizuje jeho tvorbu amerikanistika Hana Ulmanová.

Profesor hebrejské literatury na Negevské univerzitě Bena Guriona se narodil jako Amos Klausner se narodil roku 1939 v Jeruzalémě v rodině východoevropských Židů.
Když bylo jeho matce dvanáct, spáchala sebevraždu; nikdy se nevzpamatoval z toho, že nacisti zmasakrovali v jejím rodném ukrajinském městě židovské obyvatelstvo.

Krátce poté začal Amos rebelovat proti otcovu pravicově sionistickému smýšlení: přijal nové příjmení Oz (v hebrejštině síla) a v patnácti se připojil ke kibucu Hulda. Kde žil dlouho i s rodinou. Účast ve válkách ho dovedla k přesvědčení, že region nepotřebuje nic naléhavěji než mír. Sami Izraelci ho často nazývají živým svědomím národa.

29.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úsměvy a objímání jen pro fotografy. Mayová s Junckerem se ještě mnohokrát střetnou kvůli brexitu a bude to zřejmě tvrdé.
8

Brexit: Mayová odmítla striktní pravidla EU, pro Brity chce volný pohyb

Ilustrační foto.
8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

V Německu zatkli švýcarského špióna. Mohl sledovat daňové vyšetřovatele

Německá policie zadržela ve Frankfurtu nad Mohanem špiona. Státní zástupce uvedl, že občan Švýcarska je podezřelý z toho, že od „roku 2012 pracoval pro zpravodajskou službu cizí země".

AKTUALIZOVÁNO

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Specializovaný finanční úřad si vyžádal od společnosti Agrofert podklady k veškerým dluhopisům, které firma vydala, řekl mluvčí podniku Karel Hanzelka. Prověřuje tak i dluhopisy, které od firmy koupil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies