VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Archeologové našli hliněné tělo Venuše

Třebíčsko /FOTOGALERIE/ - Jedinečný nález se podařil archeologům z Muzea Vysočiny.

9.7.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
14 fotografií

Zajímavé předměty z období nejstarších zemědělců našli archeologové u vesnice Štěpánovice. Výzkum probíhá na staveniště nové silnice do Jaroměřic nad Rokytnou. Senzací je spodní část těla Venuše. Na jedné z nohou je naznačen i kotník.Foto: DENÍK/ Michaela Hasíková

Na staveništi nové silnice mezi Štěpánovicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou vykopali v pondělí část sošky venuše z období nejstarších zemědělců. Objevili také plastiku prasátka a dětskou nádobku s pokličkou.

„Před sto lety našli u Štěpánovic archeologové venuši od pasu nahoru. Po sto letech se vrátili a našli jinou, tentokrát od kolen dolů,“ popsal unikátní nález části tělíčka Milan Vokáč, archeolog Muzea Vysočiny v Jihlavě. Nález z období před 4000 až 3800 lety spolu s jinými artefakty navazuje na ty, které před více než sto let vykopal Jaroslav Paliardi. Ten tehdy štěpánovické sídliště pravěkých zemědělců objevil. Pro výtvory tehdejších lidí zavedl označení moravská malovaná keramika.

Opětovný nález dalšího kusu Štěpánovické venuše je unikátem. Jedna ze dvou nalezených nožek má patrný také kotník. Není ovšem jasně, zda končetiny byly v původní podobě u sebe nebo oddálené. Nožky se totiž při vykopání rozpadly. „Štěpánovické venuše mají na rozdíl od věstonických daleko menší prsa,“ řekl archeolog Vokáč. Jsou prý štíhlejší, nemají tak kypré tvary. Věstonickou vytvořili lovci mamutů, štěpánovickou zemědělci.

„Zkoumáme tady pravěkou osadu z mladší doby kamenné,“ popsal Vokáč staveniště nové silnice mezi Štěpánovicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou. Na jednom místě se podařilo najít pozůstatky domu. Zůstaly z něj otisky po kůlech, které byly zaražené do podloží. Střepy z keramiky, pazourky, zbytky nožíků, kousky křišťálu a jiné předměty nacházejí archeologové v zasypaných jámách. „Sloužily k těžbě hlíny, kterou tehdejší lidé potřebovali na omítku domů, na výrobu nádob nebo k vytvoření klenby pecí.

Jámy na odpadky

Jámy pak zahazovali odpadem z osady. Dnes to ukazuje na život dávných lidí, stejně jako na náš život bude jednou ukazovat skládka v Petrůvkách. Kosti zvířat odhazovali také, podloží je vůči nim ale dosti agresivní, takže se nezachovaly,“ vysvětlil Vokáč. Rovněž tak se nepodařilo nalézt žádný hrob.
Na vykopávkách u Štěpánovic nyní intenzívně pracuje asi deset lidí včetně studentů. Objevili také malou hliněnou sošku prasátka.

Prasátko Matěj

„Plastice jsem pracovně jsme začali říkat prasátko Matěj. Je to taková výraznější změnu proti paleolitu, že lidé začali chovat domácí zvířata,“ sdělil Michal Crhák, student archeologie Masarykovy univerzity, který na místě také pracuje.

Podle Vokáče je osada u Štěpánovic zvláštní tím, že se v ní objevují předměty, které ohlašují nástup nové doby, pozdní doby kamenné neboli měděné. Lidé byli tehdy konfrontováni s novými kulturními vlivy odjinud.

Oblast jižně od Štěpánovic byla podle Milana Vokáče příhodným místem pro pravěké zemědělské osídlení. Je tam soutok dvou potoků, tedy vodní zdroj. K dispozici byla kvalitní půda, spraš. Mírný svah byl orientován k jihovýchodu, tedy ke slunci. Krajina tam v té době nebyla porostlá souvislým lesem. Spíše se vyskytovaly křoviny, solitérní stromy, drobné lesíky. U potoků vegetovaly porosty vrb a olší. Nejhojnějším druhem stromu byly dub.

Lidé bydleli ve velkých domech

Lidé u Štěpánovic bydleli ve velkodomech, které byly dlouhé až 40 metrů. Tehdejší život však přes četné vykopávky zůstává velkou neznámou. Možná to byli částečně potomci lovců, sběračů a rybářů, částečně už to mohli být Indoevropané. Pěstovali pšenici dvouzrnku a pšenici špaldu a dále většinu dnes běžně známých plodin – ječmen, oves, hrách a jiné. Chovali například krávy nebo prasata. Koně ještě ne, v té době nebyli domestikováni. Divocí zase mohli být z větší části už vyhubeni.

Sídliště u Štěpánovic bylo periférií území, na kterém žili lidé kultury moravské malované keramiky. Život na periférii byl tehdy ovšem výhodou – mohli pást stáda dobytka v lesích Vysočiny a těžit tam suroviny.

Archeologové našli poblíž Štěpánovic zatím asi deset kilogramů materiálu. Všechny kousky opatrně očistí, některé slepí. Vzorek hlíny půjde na průzkum pylu. Zjistí se, co tehdy na Jaroměřicku rostlo.

Autor: Ivan Přibík

9.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Izraelský rabín - ilustrační foto

Soud v Soči vyhostil ze země amerického rabína, důvody neuvedl

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies