VYBERTE SI REGION

Archeologové našli hliněné tělo Venuše

Třebíčsko /FOTOGALERIE/ - Jedinečný nález se podařil archeologům z Muzea Vysočiny.

9.7.2009
SDÍLEJ:

Zajímavé předměty z období nejstarších zemědělců našli archeologové u vesnice Štěpánovice. Výzkum probíhá na staveniště nové silnice do Jaroměřic nad Rokytnou. Senzací je spodní část těla Venuše. Na jedné z nohou je naznačen i kotník.Foto: DENÍK/ Michaela Hasíková

Na staveništi nové silnice mezi Štěpánovicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou vykopali v pondělí část sošky venuše z období nejstarších zemědělců. Objevili také plastiku prasátka a dětskou nádobku s pokličkou.

„Před sto lety našli u Štěpánovic archeologové venuši od pasu nahoru. Po sto letech se vrátili a našli jinou, tentokrát od kolen dolů,“ popsal unikátní nález části tělíčka Milan Vokáč, archeolog Muzea Vysočiny v Jihlavě. Nález z období před 4000 až 3800 lety spolu s jinými artefakty navazuje na ty, které před více než sto let vykopal Jaroslav Paliardi. Ten tehdy štěpánovické sídliště pravěkých zemědělců objevil. Pro výtvory tehdejších lidí zavedl označení moravská malovaná keramika.

Opětovný nález dalšího kusu Štěpánovické venuše je unikátem. Jedna ze dvou nalezených nožek má patrný také kotník. Není ovšem jasně, zda končetiny byly v původní podobě u sebe nebo oddálené. Nožky se totiž při vykopání rozpadly. „Štěpánovické venuše mají na rozdíl od věstonických daleko menší prsa,“ řekl archeolog Vokáč. Jsou prý štíhlejší, nemají tak kypré tvary. Věstonickou vytvořili lovci mamutů, štěpánovickou zemědělci.

„Zkoumáme tady pravěkou osadu z mladší doby kamenné,“ popsal Vokáč staveniště nové silnice mezi Štěpánovicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou. Na jednom místě se podařilo najít pozůstatky domu. Zůstaly z něj otisky po kůlech, které byly zaražené do podloží. Střepy z keramiky, pazourky, zbytky nožíků, kousky křišťálu a jiné předměty nacházejí archeologové v zasypaných jámách. „Sloužily k těžbě hlíny, kterou tehdejší lidé potřebovali na omítku domů, na výrobu nádob nebo k vytvoření klenby pecí.

Jámy na odpadky

Jámy pak zahazovali odpadem z osady. Dnes to ukazuje na život dávných lidí, stejně jako na náš život bude jednou ukazovat skládka v Petrůvkách. Kosti zvířat odhazovali také, podloží je vůči nim ale dosti agresivní, takže se nezachovaly,“ vysvětlil Vokáč. Rovněž tak se nepodařilo nalézt žádný hrob.
Na vykopávkách u Štěpánovic nyní intenzívně pracuje asi deset lidí včetně studentů. Objevili také malou hliněnou sošku prasátka.

Prasátko Matěj

„Plastice jsem pracovně jsme začali říkat prasátko Matěj. Je to taková výraznější změnu proti paleolitu, že lidé začali chovat domácí zvířata,“ sdělil Michal Crhák, student archeologie Masarykovy univerzity, který na místě také pracuje.

Podle Vokáče je osada u Štěpánovic zvláštní tím, že se v ní objevují předměty, které ohlašují nástup nové doby, pozdní doby kamenné neboli měděné. Lidé byli tehdy konfrontováni s novými kulturními vlivy odjinud.

Oblast jižně od Štěpánovic byla podle Milana Vokáče příhodným místem pro pravěké zemědělské osídlení. Je tam soutok dvou potoků, tedy vodní zdroj. K dispozici byla kvalitní půda, spraš. Mírný svah byl orientován k jihovýchodu, tedy ke slunci. Krajina tam v té době nebyla porostlá souvislým lesem. Spíše se vyskytovaly křoviny, solitérní stromy, drobné lesíky. U potoků vegetovaly porosty vrb a olší. Nejhojnějším druhem stromu byly dub.

Lidé bydleli ve velkých domech

Lidé u Štěpánovic bydleli ve velkodomech, které byly dlouhé až 40 metrů. Tehdejší život však přes četné vykopávky zůstává velkou neznámou. Možná to byli částečně potomci lovců, sběračů a rybářů, částečně už to mohli být Indoevropané. Pěstovali pšenici dvouzrnku a pšenici špaldu a dále většinu dnes běžně známých plodin – ječmen, oves, hrách a jiné. Chovali například krávy nebo prasata. Koně ještě ne, v té době nebyli domestikováni. Divocí zase mohli být z větší části už vyhubeni.

Sídliště u Štěpánovic bylo periférií území, na kterém žili lidé kultury moravské malované keramiky. Život na periférii byl tehdy ovšem výhodou – mohli pást stáda dobytka v lesích Vysočiny a těžit tam suroviny.

Archeologové našli poblíž Štěpánovic zatím asi deset kilogramů materiálu. Všechny kousky opatrně očistí, některé slepí. Vzorek hlíny půjde na průzkum pylu. Zjistí se, co tehdy na Jaroměřicku rostlo.

Autor: Ivan Přibík

9.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies