VYBRAT REGION
Zavřít mapu

I tohle Arthur C. Clarke předvídal...

Praha - Jeden z největších autorů sci–fi se dočkal nejvyšších ocenění, ale zažil bohužel také soumrak zlaté éry vědecké fantastiky

20.3.2008
SDÍLEJ:

Arthur C. ClarkeFoto: ČTK

O minulých Vánocích natočil devadesátiletý spisovatel Arthur C. Clarke na Srí Lance, kterou na více než polovinu života přijal za svůj druhý domov, videozdravici pro své přátele a blízké. Z kolečkového křesla, na které byl v posledních letech upoután, se s nimi loučil. Tři měsíce nato už nebyl mezi živými.

Clarke tak naposledy a žel smutně prokázal své vizionářství, patrně nezbytný atribut každého velkého spisovatele science fiction. K nejvýraznějšímu dotyku mezi jeho fantastickou prózou a realitou došlo v oblasti geostacionárních satelitů. Jejich princip sice nevymyslel, jak se mu někdy mylně přikládá, a ani velký prostor ve své beletrii jim nedal, o to nadšenějším propagátorem jejich zejména komunikační role se ve 40. letech minulého století stal. S nemenším zápalem se už tehdy věnoval problematice vesmírných letů a raketové techniky. Však také značná část jeho více než stosvazkového díla se řadí do nebeletristické kategorie – renomé si vybudoval i v oceánografii – a vynesla mu uznání vědecké obce, která jinak na autory SF hledí spíše spatra. Jemu odpustila i rané zaujetí paranormálními jevy, které později notně zmírnil, ale zcela neopustil.

Sám Clarke si však jako svého největšího přínosu vědě cenil vesmírného výtahu. To nás posouvá k jeho beletrii, která mu vynesla největší popularitu: vesmírný výtah zatím najdeme jen na stránkách jeho románu Fontány ráje. Clarke však věřil, že technicky lze jeho nápad realizovat a že k tomu jednou dojde. Nedožil se toho, podobně jako se nedožil kontaktu s mimozemskou civilizací, ani jeho sebemenšího náznaku, třebaže jeho romány a povídky takovými náznaky

v podobě různých artefaktů (od povídky Hlídka, kterou v plné síle vstoupil roku 1948 do science fiction a která posloužila jako základ pro film 2001 Vesmírná odysea, po Setkání s Rámou) i přímými kontakty překypovaly. Dožil se naopak nejvyšších ocenění

v rámci žánru i povýšení do šlechtického stavu a bohužel i soumraku zlatého věku sci-fi, z jehož nejhvězdnějšího trojlístku odešel po Heinleinovi a Asimovovi ve středu jako poslední.

Roman Lipčík - Autor je redaktorem Instinktu

20.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Budoucí zubaři se v Olomouci připravují na praxi pomocí špičkové stomatologické techniky
12

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Lithium na Cínovci - průzkumné vrty
10

Sobotka řekl Japoncům, že budeme lithiové centrum Evropy

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Karlovarský festival se blíží. Moderovat ho opět bude Marek Eben

S mezinárodním filmovým festivalem v Karlových Varech je tvář Marka Ebena spjata stejně silně jako Jiřího Bartošky, Evy Zaoralové nebo bratrů Cabanů. I letos bude oblíbený herec, skladatel a zpěvák na přehlídce plnit roli moderátora. Festival odstartuje už tento pátek. Která místa má Marek Eben ve Varech a v jejich okolí rád?

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

V Sýrii zemřelo při bombardování 15, nebo také 30 lidí. Informace se liší

V obci, kterou ovládali bojovníci Islámského státu (IS), zemřelo podle různých údajů od 15 do 30 osob. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že letecké pumy zabily kolem třiceti civilistů. Jiné skupiny uvádějí přibližně poloviční počty. Všichni se ale shodují v tom, že mezi oběťmi byly ženy a děti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies