Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ateliér Labyrint: Reductio ad absurdum, aneb Dvě dámy dělají totéž, ale jinak

Hradec Králové – Zajímavé setkání s barvami nabídne od neděle 6. června výstava obrazů německé výtvarnice Heidi Kalkmann a hradecké malířky Lucie Staňkové v novohradeckém Ateliéru Labyrint. Heidi a Lucie nazvaly svoji společnou výstavu Reductio ad absurdum. Termín, označující metodu dokazování nesmyslu dovedením do důsledků, v případě výtvarného vyjadřování naznačuje spíše tendenci k jednoduchosti a jednoznačnosti, což je v souvislosti s abstraktními obrazy obou malířek sporné. Spor, v tomto případě hledání, je také účelem samotné výstavy. Obě dámy totiž odlišnými technikami a rukopisem docházejí k podobnému vyznění svých obrazů.

1.6.2010
SDÍLEJ:

Lucie Staňková: Ze země, olejFoto: Ateliér Labyrint

Zjevení na Korfu

Příběh tohoto setkání začal před pěti lety na dovolené na řeckém ostrově Korfu, kdy vedle krámku se suvenýry ve vesničce Afionas, kam se turisté chodí dívat na úžasné západy slunce, objevila hradecká malířka místnost s obrazy, které rozhodně neodpovídaly turistické poptávce. „Bylo to jako zjevení,“ vzpomíná Lucie Staňková. „Přesně to odpovídalo tomu, o co se snažím sama, ale jinak, jakoby z druhé strany. Tak jsem Heidi pozvala k nám.“

#nahled|http://g.denik.cz/96/22/pozvankastankova_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/96/22/pozvankastankova.jpg|Pozvánka na výstavu dvou malířek, které, každá po svém, se snaží o totéž#

Heidi Kalkmann tvoří obraz jen jeden jediný den

Od té doby Heidi Kalkmann vystavovala v několika českých městech. Německá malířka tvoří energicky, rázně a intuitivně. Je expresivní, pracuje spíše s tušením a pocitem než se záměrem. Základními barvami jejích obrazů jsou černá, červená nebo bílá v odstínech šedi, teplá žlutozelená s černou nebo vyloženě horká žlutooranžová s černou. Zcela výjimečně doplňkově používá hnědavé odstíny a vůbec nepoužívá modrou.

Maluje pouze akrylovými barvami na plátno, pracuje štětci i špachtlemi a nevyhýbá se ani lití či cákání barvy a podobným akčním postupům. „Obraz musí být do konce dne hotov. Buď jsem s výsledkem spokojena, nebo ho okamžitě zničím,“ překvapuje Heidi Kalkmann.

Lucie Staňková maluje prsty, používá i zlato po vzoru gotiky

Hradecká malířka Lucie Staňková naopak začíná malovat často až s několikanásobně ověřenou představou. První skica už je výsledkem konkrétního záměru. Barevnost a světlo hledá v malbě na hedvábí a jedno téma zpracovává v různých barevných variantách. Pak se teprve rozhoduje, zda bude malovat na plátno nebo na dosud nepoužívaný podklad, dřevoštěpkovou­ desku.

„Mám ráda struktury a tyto desky samy už trochu obrazem jsou. Tlak, který desku tvoří, je už sám o sobě v podstatě příběhem, jako život sám, každá tříska v ní je člověk v proudu času,“ říká Lucie Staňková.

Lucie Staňková

Maluje akrylem a oleji, štětcem nebo přímo prsty, nejčastěji v hnědavě žlutých odstínech s červenou či zelenou, v kontrastech červené, modré nebo zelené a po vzoru gotických mistrů maluje také zlatem.

Spojnice mezi dvěma malířkami? Hledání jednoduchosti výrazu

Co obě malířky spojuje? Především je to razance v barevném podání a hledání jednoduchosti výrazu, ke které obě dochází odlišnými postupy. Abstraktní způsob malby se v jejich podání vyznačuje kombinací statické i dynamické atmosféry zároveň, výrazovou monumentálností a soustředěností tématu. Vztahy mezi prostory a objekty, světlem a tmou působí dramaticky, ale zároveň pevně. Paradoxně i v souladu s názvem výstavy se to projevuje v nejednoznačnosti tématu obrazu, v zašifrovanosti do jednoduchého symbolu.

Můžeme uvěřit autorským názvům jako je Vření myšlenek a Ikarus u Kalkmannové nebo Proměna či Poutník u Staňkové, které vždy navádí ke konkrétnímu životnímu pocitu a zážitku konfrontovanému s vnímáním skutečnosti.

Obě se ostatně shodují v tom, že název obrazu je jen pokusem o návod. „Namaluju něco, co prostě nedokážu pojmenovat, tak se to jmenuje Moje tajemství nebo prostě Co je to,“ říká Heidi Kalkmannová a Lucie Staňková dodává: „Často nechávám obraz bez názvu až do doby, kdy mi ho přátelé pomohou objevit. Je úžasné poslouchat, jak to na lidi působí.“

Výstava obou malířek v Ateliéru Labyrint na Novém Hradci Králové potrvá od 6. června do 3. července.
1.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

Americký torpédoborec byl schopen plout po srážce vlastní silou.

Americký torpédoborec se srazil s ropným tankerem. Deset námořníků se pohřešuje

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Žena s výhodou. Svět řeší případ Semenyaová

Kam s ní, respektive kam s nimi? Na vypůjčenou otázku od klasika se hledá odpověď těžko. Zvláště když jde o docela choulostivou záležitost „ženskosti“. Na nedávném atletickém šampionátu se opět probírala Jihoafričanka Caster Semenyaová, ale i další atletky, které mají k zažitému ideálu něžného pohlaví daleko.

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení