VYBERTE SI REGION

Se Seifertem odjakživa dojakživa

PRAHA - Básník František Listopad (1921), žijící od roku 1948 trvale v exilu, získal včera Cenu Jaroslava Seiferta za rok 2007. Ocenění, které udílí Nadace Charty 77, mu bylo uděleno především za poslední básnickou sbírku Rosa definitiva vydanou nakladatelstvím Cherm. Tuto sbírku považuje český a portugalský spisovatel, režisér, jak i název napovídá, za svou poslední básnickou knihu.

8.10.2007
SDÍLEJ:

Básník František ListopadFoto: DENÍK

Do literatury jste vstoupil roku 1945 sbírkou básní Sláva uřknutí a už v těchto básnických počátcích jste se hlásil především k poezii Františka Halase. Včera jste ale dostal cenu Jaroslava Seiferta. Jeho poezie byla přece jen odlišná od Halasovy – jaký je váš vztah k Seifertovi?

Jaroslav Seifert je velmi krásný básník, s kterým mám důvěrný poetický styk odjakživa a dojakživa. Halas byl takový náš protektor mladých. Seifert byl usměvavý básník, který se na nás díval ze své distance, byl vždycky velmi milý. V době, kdy nebyla možná korespondence mezi Západem a Československem, mi Seifert poslal pozdrav z Prahy, ale pohled poslal z Polska, kde byl na nějakém zájezdu, protože jinak to bylo velmi nebezpečné. Seifert, Halas, ale také Holan a Hora, to byla pro mě čtveřice nejdůležitější.

Nicméně Halas svým sklonem k úspornosti a metafory a váhou slova vám byl přece jen nejblíž…

Snad. Dlužím velice Halasovi. Ale mám hodně dluhů – i když teď, jak doufám, už nedlužím nic.

Česká literatura dluží naopak vám, protože jste byl příliš dlouho zamlčován.

Ale já jsem nemlčel, já jsem mluvil. I když jsem byl zamlčován, vždycky jsem psal.

Bohužel se po celá desetiletí vaše poezie u nás nevydávala.

Ale vždycky se to nějak vědělo. Já jsem tu a tam dostával nějaké zprávy.

Když jste žil tak daleko od Čech, měl jste kromě občasné korespondence nějaký kontakt s českou poezií?

Tu a tam. Všechno bylo tu a tam. Ale jinak nemám soustavný přehled.

Když jste v Lisabonu učil na univerzitě, přednášel jste disciplínu, která se jmenovala antropologie artefaktu. Můžete pár slovy přiblížit její obsah?

Já jsem se dostal k antropologii jako básník a jako přítel nové vědy, to je věda konkrétna, konkrétních věcí. A artefakt, to je taky konkrétno. Do té doby se antropologie zabývala věcmi hodně vzdálenými, exotickými, etnografickými. A já jsem se pokoušel s několika a jinými přiblížit antropologii jednak konkrétnu každodennímu, každodennosti, a jednak k artefaktu, čili k objektu, který děláme. To neznamená vždycky umělecký objekt, to jsou taky nástroje, s nimiž pracujeme, to je taky design. Nejen ten umělecký, ale každodenní. Lidé dělají design, aniž to vědí.

Svou práci jste dělil mezi několik oblastí. Vydal jste přes deset knih básní, zhruba stejný počet knih prózy, učil jste na univerzitě a byl jste divadelním i televizním režisérem. Čím se cítíte být nejvíc?

Já myslím, že jsem básník a všecko, co dělám, jde ze stejného podstaty, ze stejného vejce. To je takové to rodné vajíčko – jednak jazyk, jednak předávání své vize světa jiným.

Proč jste za svou druhou vlast zvolil právě Portugalsko?

Cherchez la femme… (francouzsky „za vším hledej ženu“; přitom básník ukázal na svou, vedle něho stojící portugalskou manželku).

František Listopad

Narozen 26. 11. 1921 v Praze, vlastním jménem Jiří Synek, vnuk nakladatele Adolfa Synka

Po roce 1945 patřil ke skupině básníků kolem deníku Mladá fronta s programem dynamoarchismu, publikoval v časopisech Kritický měsíčník, Kytice, Generace, Mladá fronta, My, Řád, Akord

1948 zůstal v pařížském exilu

1959 přesídlil do Portugalska, působil na lisabonské Technické univerzitě, byl ředitelem Vysoké divadelní a filmové školy

1984–1987 ředitel a později dramaturg Studia lisabonského Národního divadla

1992 jeden semestr vyučoval na JAMU v Brně

Žije v Lisabonu, je členem Svazu portugalských spisovatelů

Z básnického díla

Sláva uřknutí (Praha, 1945)

Vzduch (Praha, 1946)

První věta (Praha, 1946)

Malé lásky (básně v próze, Praha, 1946)

Jarmark (Praha, 1947)

Černý bílý, nevím (básně, Kolín n. R., 1973)

Nástroje paměti (Mnichov, 1982)

Soukromé sklenářství v Brně (1991)

Final rondi (Brno, 1992)

Daleko, blízko (Praha,1993)

Oprava houslí a kytar (Praha, 1995)

Krleš (Brno,1998)

Příští poezie (Praha, 2001)

Milostná stěhování (Brno, 2001)

Rosa definitiva (Praha, 2007)

8.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Chrám chmele a piva v Žatci
5

Další krok na cestě do UNESCO: Česká republika nominuje Žatec

Michal Pavlata.
5

Zemřel herec, dabér a publicista Michal Pavlata

Konec twitteru na vnitru. Zaměstnanci retweetnuli nelichotivé foto z inaugurace

Americké ministerstvo vnitra dostalo pokyn uzavřít všechny své twitterové účty poté, co na jednom z nich jeho zaměstnanci retweetnuli nelichotivé porovnání fotek z inaugurace exprezidenta Baracka Obamy a nynějšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. 

AKTUALIZOVÁNO

Washington manifestuje za práva žen, účast je masová

Masovou účast dnes v centru Washingtonu před budovou Kongresu USA doprovází manifestace za práva žen, jejíž součástí má být i pochod městem. Cílem průvodu, jehož osud je kvůli davům nejistý, je park před Bílým domem.

AKTUALIZOVÁNO

Ze zavaleného hotelu v Itálii se zachránilo 11 lidí, pět zahynulo

Z trosek lavinou zasypaného hotelu ve střední Itálii záchranáři v noci na dnešek vyprostili další čtyři živé lidi. Podle čerstvé bilance se tak zachránilo 11 lidí, potvrzeno je pět mrtvých. Úřady provincie Pescara dnes oznámily, že nejméně 23 lidí se stále pohřešuje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies