VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Miláček žen, herecký uragán jménem Bebel

Praha - Jean–Paul Belmondo – tak prostě nazval svou knihu o jednom z nejslavnějších francouzských herců Jiří Žák. Vydalo ji nakladatelství XYZ (předchozí „Belmondo“ z pera Philippa Duranta vyšel v roce 1994 a 2003).

22.11.2008
SDÍLEJ:

Milovník života. Slavný představitel mužů z Ria, Acapulca a Hongkongu se učil své profesi na konzervatoři, ale nejvíc mu prý dala ulice. Foto: Isifa

Autor (sám herec) je zkušeným znalcem francouzské kulturní scény, úspěšným překladatelem her a knih, a dlouhá léta se zajímá o francouzský film. Jean–Paul Belmondo je jeho desátým autorským dílem (psal mj. o Jeanu Maraisovi či Louisi de Funésovi). Protože dobře zná divadelní svět, umí vybrat klíčové momenty a zajímavé kapitoly z uměleckého života lidí, o nichž píše.

Dnes známe Belmonda jako velkou hvězdu, jeho začátky ale nebyly vůbec snadné, jak uvádí Žákova kniha. Syn sochaře Paula Belmonda (jehož otec kovář zkoušel s rodinou štěstí až v Alžírsku) miloval dvě věci – sport a divadlo. Učaroval mu box a nebýt zdravotních potíží, možná by svět přišel o Bláznivého Petříčka, Muže z Acapulca či Leclerca z Verneuilova Těla mého nepřítele.

Naštěstí pro nás však začala Belmondova hvězda zářit v herectví. I když klopotně. Na konzervatoř pronikal na etapy, dramatické role mu moc nešly a profesoři ho považovali za šaška. Když konečně začal studovat, narážel na nepochopení. Svými ztřeštěnými nápady bavil spolužáky, nikoli však učitele.

Zatímco zasloužilí členové Comédie Française byli až na výjimky zastánci strnulé deklamace, Belmondo se houpal na oponě, skákal přes divadelní balkony a hrál fotbal s norkovým kloboukem profesorek… Je nasnadě, že pedagogický sbor šílel a hercově přirozenému talentu a extroverzi moc nepřál.
Belmondo byl ale pln sil a jeho nezdolnost ho dovedla až k úspěšným rolím na scéně i před kamerou. Ostatně, nikdy se neřídil teoretickými metodami, nýbrž ulicí a nočním životem, kde se jako herec naučil mnohem víc. Pro film jej objevil Jean-Luc Godard, pak už Bebel (jak ho fanoušci překřtili, i když herci se to moc nelíbilo) film neopustil.

Přestože na konzervatoři slýchal: „ten Belmondo je ošklivý,“ držel později v náruči nejkrásnější herečky stříbrného plátna – Sophii Lorenovou, Claudii Cardinalovou, Annu Karinu, Jean Sebergovou, Ginu Lollobrigidu, Ursulu Andressovou, Jacqueline Bissetovou…

Miláček publika

Divadlo měl rád, ale nesnášel strnulost: „Hra pro dva herce je fajn, ale po dvou hodinách si začnete přát, aby došlo k nějakému překvapení. Že byste nebyli proti, kdyby se otevřely dveře, vešla krásná služtička a zeptala se vás: nedáte si kapku vína?“

Dokázal hrát i ve vypjatých osobních okamžicích (i v den, kdy jeho nejstarší dcera Patricia uhořela nešťastnou náhodou v bytě). Byl velkým milovníkem filmu, dobré zábavy a humoru. Miloval svou rodinu, co však nemiloval, byly ceny. Jeho nechuť k jakémukoli uznání v podobě sošky či plakety byla všeobecně známá.

Nejvíce se zřejmě dotkl filmové akademie, když odmítl v roce 1989 převzít prestižního domácího Césara za film Cesta zhýčkaného dítěte (mimochodem, podle kritiků poslední kvalitní snímek, který natočil, po něm následovaly jen samé neúspěšné projekty).

„Jedinými porotci, kteří nám mohou udělovat podobná vyznamenání, jsou diváci, neboť tu jsme díky nim a pouze pro ně,“ zopakoval herec v tisku svůj standardní názor. Atenmuzůstal i dodnes. Jako miláček publika má na to plné právo.

Autor: Jana Podskalská

22.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plavecký areál Klíše.
33

Dotační úřad chce po Ústí vrátit čtvrt milionu za halu na Klíši

Budova Národní galerie. Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME
2 8

Národní galerie zavřela! Údajně kvůli ochrance

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Řidiči autobusů se strachují: Budeme mít co jíst?

Řidiči autobusů zvažují stávku. Přestože měli dostat přidáno, na výplatních páskách se to moc neprojevilo. Většina řidičů si naopak stěžuje, že se jim plat ještě snížil.

Nízké daně podle ANO? Pohádka, tvrdí ODS

Sněmováni vládního hnutí ANO probíhá jako idylická slavnost. Andrej Babiš vyzval k jednotě a akčnosti celého týmu, čehož se delegáti drží. Momentálně vystupují ministři za ANO s projevy, které jsou přehlidkou úspěchů, jež mají ve svých resortech za sebou.

Nechtěné olympiády? Evropa dává od sportovního svátku ruce pryč

Tento týden je to půl roku, co se Rio de Janeiro okázalým závěrečným ceremoniálem loučilo s letní olympiádou. Vzduchem vanuly úsměvy, temné brazilské nebe rozblýskal pestrobarevný ohňostroj a představitelé Mezinárodního olympijského výboru (MOV) se spokojeně plácali po ramenou, jak celá mamutí sportovní akce nakonec dopadla.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies