VYBERTE SI REGION

Bernhardovo oprávněné pohrdání

KNIŽNÍ RECENZE - Někteří laureáti mnohých cen, a to nejen literárních, se mohou cítit dotčeni, jiným Thomas Bernhard ve své knížce Moje ceny promlouvá z duše.

23.2.2009
SDÍLEJ:

AUTOR. Slavný rakouský dramatik Thomas Bernhard.Foto: ©isifa

Dotčení se ale možná nevyhnou různí ministři kultury a jiní udělovači cen, jimž Bernhard upřímně vyjadřuje své pohrdání. Nelze se nedivit autorovu pocitu, když – řečeno jeho slovy – ministr při udílení státní ceny o něm šíří „samé nepravosti převlečené do zabedněnosti“. „Nic nevnímal, prostě jen svým vrozeným monotónním hlasem četl bezmyšlenkovitou slátaninu svého tajemníka, nepravdu za nepravdou, nestydatost za nestydatostí,“ popisuje Bernhard, jak na něj působila řeč, míněná jako laudatio. „Zasloužil by napohlavkovat, ale dostalo se mu bouřlivého potlesku. I tady tedy ovce holdovaly svému bohu hojnosti…“ konstatuje.

A když pak Bernhard četl svůj připravený text, „vymrštil se ministr s narudlým obličejem ze svého místa a vyběhl ke mně a urážel mne nějakými nadávkami, kterým jsem nerozuměl,“ popisuje spisovatel situaci. Pak ministr opustil sál a s hlasitým třeskem zabouchl dveře. Jedny vídeňské noviny poté napsaly, že „Bernhard je štěnice, kterou je třeba vyhubit“.

Takto a podobně vypráví slavný rakouský dramatik Thomas Bernhard (1931–1989) své prožitky z udělování různých cen (jež nedokázal odmítnout) v textu, který byl nalezen v jeho pozůstalosti. Nakladatelství Prostor českou verzí této drobné knížky přispělo k připomenutí dvaceti let, jež v nedávných dnech uplynuly od spisovatelovy smrti. Z textu nelze nevyčíst i rozkoš, jakou text skýtal jeho překladateli Miroslavu Petříčkovi. Vždyť i v Česku, kde se udílí stále více a více literárních a podobných cen, promlouvá text k soudnému publiku velmi působivě. (Na absurdnost takových „poct“ nedávno svým gestem odmítnutí poukázal architekt Jan Kaplický.)

Příznačné je, že k rozhořčení rakouského ministra nevedla jeho vlastní nesmyslná řeč, ale filozoficky laděný Bernhardův text, v němž ovšem párkrát padlo slovo „stát“. „Stát je forma, která je setrvale odsouzena ke ztroskotávání, lid útvar odsouzený k setrvalé sprostotě a slaboduchosti. Život je beznaděj, na které lpí filozofie a v níž nakonec všichni přijdou o rozum,“ pronesl tehdy, roku 1968, spisovatel.

Ovšem i Bernhard se svého času ocitl v porotě pro dalšího nositele ceny města Brém. Tuto zkušenost připomíná proto, že navrhl, aby cenu dostal Elias Canetti za knihu Zaslepení. Málokdo z porotců vůbec věděl, kdo je Canetti, nicméně kdosi po vyslovení toho jména řekl: „Ale vždyť je to Žid!“ Blížil se čas oběda, „pánové se už dívali na hodinky a skrze létací dveře již pronikala vůně pečeně. Stůl prostě musel dospět k nějakému rozhodnutí,“ píše Bernhard. A kdosi tedy řekl – tak to dejme Hildesheimerovi, a protože všichni už spěchali, „během pár minut bylo rozhodnuto, že příštím nositelem ceny bude Hildesheimer“.

S ironickým zadostiučiněním Bernhard tuto vzpomínku uzavírá: „Pánové se zvedli a odebrali se do jídelny. Žid Hildesheimer získal cenu. Pro mne bylo hlavním posláním ceny právě toto. A proto jsem je nemohl smlčet.“

Bernhardův text z pozůstalosti je zvláštní formou vzpomínek, nejde tudíž jen o jeho pohrdání oficialitami. Jako osobitý i lakonický komentátor tu občas vystupuje spisovatelova tetička, která autorův ironický, humorný text jaksi přirozeně uzemňuje. Ale ten možná byl napsán a za autorova života nepublikován i proto, že autor sám sobě nedokázal odpustit, proč vůbec zmíněné ceny přijal.

Thomas Bernhard: Moje ceny
Přeložil Miroslav Petříček
Nakladatelství Prostor
144 stran, 280 Kč.

Autor: Petr Kovařík

23.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový šéf hradního protokolu: Návštěvu Bílého domu už začínáme chystat

ROZHOVOR – Miroslav Sklenář nahradí ve funkci vrchního protokoláře Jindřicha Forejta. Deníku při té příležitosti poskytl rozhovor. Hovoří v něm o svém vztahu k prezidentu Miloši Zemanovi i o plánované návštěvě USA. Rezignace Forejta ho prý nepřekvapila.  

Zmlátil dvě ženy. Zdržely jej prý ve frontě u pokladny

Pardubice - Z výtržnictví obvinila pardubická policie 47letého muže, který měl zmlátit dvě ženy. Jednu vážně zranil.

Bugatti už prodalo 220 nových Chironů. Kupci na auto mohou čekat i tři roky

Od představení modelu Chiron v březnu letošního roku už automobilka Bugatti našla kupce pro 220 exemplářů tohoto nástupce legendárního Veyronu. Z auta se však zatím raduje jediný zákazník, všichni ostatní ještě musejí čekat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies