VYBERTE SI REGION

Český rozhlas Plzeň otevírá vlastní muzeum

Plzeň /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ - Významné místo plzeňského rozhlasu v dějinách celých západních Čech si už dávno říkalo o to, aby si je každý mohl kdykoli připomenout. Český rozhlas Plzeň připravil k letošním Slavnostem svobody další historickou chvíli, která se zapíše do jeho letopisů. V podvečer 5. května otevře ve své budově na náměstí Míru vlastní muzeum. Rozhlasák Pavel Bouda chystá v rozhlase do posledního detailu podobu unikátní expozice a on to také byl, kdo nám odpověděl na pár otázek.

2.5.2010
SDÍLEJ:

Při letošních Slavnostech svobody otevře Český rozhlas Plzeň ve své budově stálé unikátní muzeum (na snímku se dívá na historickou techniku Lukáš Zeman, který měl štěstí být díky tatínkově spolupráci u přípravy expozice)Foto: Pavel Bouda

Jak vznikl nápad založit Muzeum plzeňského rozhlasu?
Kdo naši rozhlasovou budovu na náměstí Míru zná, dobře ví, že je v ní spousta zajímavých zákoutí více či méně souvisejících s vysíláním. Jedním z takových míst, co už dosloužila svému účelu, bylo i původní vysílací pracoviště – přestěhovalo se do nových, větších a pro naše hosty i redaktory příjemnějších prostor blízko hlavního vchodu. Nápad využít původní pracoviště pro rozhlasové muzeum uzrával dlouho a až blížící se výročí 65 let vysílání plzeňského rozhlasu bylo tím správným okamžikem pro zahájení příprav tohoto projektu.

Mohl jste vycházet z podpory vedení Českého rozhlasu Plzeň i dalších spolupracovníků?
Bez podpory vedení rozhlasu i lidí z techniky, správy, marketingu, archivu a dalších útvarů by vznik muzea vůbec nebyl možný. Pomáhají i bývalí rozhlasáci, přátelé, kolegové z ostatních rozhlasových stanic, lidé ze Západočeského muzea i soukromí sběratelé.

V čem je jedinečnost tohoto muzea? Prezentuje se podobně vůbec některá další z rozhlasových stanic v Čechách či na Moravě?
Nevím o žádné jiné rozhlasové stanici, jejíž součástí je i vlastní muzeum. Ona už plzeňská rozhlasová budova je unikátní stavbou, a tak jedinečnost tohoto muzea vidím kromě samotných sbírek především ve spojení autentických rozhlasových pracovišť a historické nahrávací a vysílací techniky, která sem byla původně určena a perfektně do nich zapadá.

Datum otevření – 5. květen – není jistě náhodné. Jak expozice připomene rok 1945 a kterým dalším mezníkům politickým, společenským, kulturním nebo sportovním věnuje místo?
Náhodné datum zahájení opravdu není – 5. května 1945 se ve 12.05 poprvé ozvalo v éteru legendární hlášení „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří…“ v podání Karla Šindlera, pozdějšího prvního ředitele plzeňského rozhlasového studia. Právě tomuto okamžiku – v dokumentech, fotografiích i zvuku – je věnována velká část expozice, stejně jako roku 1953, kdy se dostavěla současná rozhlasová budova. Zvláštní prostor je na mnoha dokumentech a fotografiích věnován i srpnu 1968, kdy plzeňský rozhlas sehrál důležitou úlohu během okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Co všechno bude v muzeu k vidění? Co vy sám považujete za zvlášť unikátní, zajímavé, neopakovatelné?
Vedle unikátních rozhlasových prostor bude určitě zajímavý přehled historických přístrojů a záznamové techniky, reportážních magnetofonů, mikrofonů, nosičů zvuku i galerie dobových radiopřijímačů. Svůj prostor dostala expozice připomínající historii pověstné elektroakustické laboratoře. K zajímavostem patří například originál rukopisu i s německým překladem onoho již zmiňovaného hlášení Karla Šindlera „Hovoří Plzeň…“, legendární „zlatý mikrofon“ AKG D-1000, který proslavil Tom Jones a u nás poprvé Karel Gott, unikátní klikofon či autentické zvukové ukázky z rozhlasové historie, mimo jiné hlášení ze srpna 1968.

Kdy se do muzea bude moci podívat i veřejnost?
Od 5. května bude muzeum přístupné každý všední den mezi osmou a patnáctou hodinou. Zatím bude návštěva možná jen pro organizované skupiny a vždy po předchozí telefonické domluvě. Ale aby ani jednotlivci nepřišli zkrátka, uvažujeme, že při významných rozhlasových dnech zpřístupníme muzeum všem zájemcům.

Bylo dobrodružné exponáty soustředit, nebo jsou vesměs z archivu plzeňského rozhlasu?
Zpočátku jsme si mysleli, že si s naším bohatým archivem a nastřádanou historickou technikou bohatě vystačíme, ale jak se expozice postupně rodila, přibývaly nápady a vylepšení, zjišťovali jsme, že něco by ještě bylo hezké doplnit, sehnat více informací atd. Proto jsme pátrali a jednali, sháněli kontakty, navštívili mnoho zajímavých míst – sklepy a garáže sběratelů, depozitáře a archivy muzeí i dalších institucí. Po těchto zkušenostech můžu tedy s klidem říct, že soustřeďování exponátů rozhodně bylo dobrodružné.

Rozhlas vysílá každý den znovu. Bude se expozice ještě rozrůstat?
Oproti knize, kterou jsme před časem vydali, či filmu, který jsme také už natočili, je práce na rozhlasovém muzeu naštěstí bez konce. Sbírky se dají postupně vylepšovat, doplňovat, hledat další souvislosti a informace ke starým přístrojům. S tím ostatně počítám. Už teď vím, co by šlo ještě do různých částí expozice přidat, ať už jsou to dokumenty nebo jednotlivé exponáty z různých oblastí vysílání. Rozhlasová technika jde strašně rychle dopředu, a proto už teď bychom měli mít připravené místo pro tu současnou, nejmodernější.

Z čeho máte v souvislosti s muzeem největší radost?
Za prvé je to úžasný pocit, že se pro ten hle nápad podařilo nadchnout spoustu lidí různých profesí, nejenom z rozhlasu, a po malých různě obtížných krůčcích vytvořit takovou podobu muzea, jakou jsem si od začátku představoval. A za druhé je to pocit hrdosti na to, že se aspoň trochu můžu podílet na zachovávání bohaté historie plzeňského rozhlasu, který si to rozhodně zaslouží.

Autor: Petr Dvořák

2.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies