VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Svoje knihy píše v květnu na Rhodosu obyčejnou tužkou

Ostrava - Dvaašedesátiletý stavební inženýr Leoš Šimánek se stal světoobčanem na prahu své dospělosti. Emigroval do Německa a pak procestoval pořádný kus světa.

20.9.2008
SDÍLEJ:

Leoš ŠimánekFoto: DENÍK/Ondřej Getzel

Dnes má německý i kanadský pas, žije střídavě ve Rtyni v Podkrkonoší a u kanadského jezera Clark Lake. Většinu roku i s rodinou ovšem stále tráví na cestách. Zážitky a fotografie pravidelně vydává knižně, píše dobrodružné romány a vždy na podzim jezdí po republice se známou dia show. Má vůbec čas číst? Jakou muziku poslouchá? Zná české televizní seriály? Rozhovor o jeho kulturních zážitcích byl opravdu zajímavý.

Vozíte si s sebou na cesty knížky?

Nevozím. Jenom mapy. Při balení zavazadel na několikaměsíční cestu je důležité každé kilo, a knížky přece jen něco váží. Před každou z výprav studuju z encyklopedií, atlasů a příruček všechny dostupné informace o místech, kam vyrážíme, a pak už si vystačíme jenom s mapou. Popravdě - ani si nedovedu představit, že bychom si třeba na Novém Zélandu po dlouhém dni rozdělali v přírodě oheň, postavili stany a já bych si před spaním četl. Knihovnu samozřejmě máma hned dvě. Ve Rtyni jsou to většinou encyklopedie, cestopisné knihy mých kolegů z celého světa, slovníky, mapy. V Kanadě mívám čas během dlouhých nocí číst, proto mám v tamním srubu dobře vybavenou knihovnu. Většinou sáhnu po Jacku Londonovi nebo knihách Hermanna Hesseho.

Napsal jste řadu knih. Jste disciplinovaný spisovatel? Máte na každý den normu stránek nebo odstavců?

Psaní mě nesmírně baví. Máme s mojí ženou už několik let pevný zvyk v květnu odcestovat na Rhodos do jednoho odlehlého apartmánu. Já se zašiju s hromadou bloků, tužek a gum do křesla, prohlížím fotografie a píšu. Nejraději romány, to je moje velká vášeň, protože můžu zapojit fantazii, nejenom paměť. Moje žena zatím plave v moři, chodí do posilovny a sluní se, protože je teplomilná.

Vy píšete knihy tužkou do bloku?

Jsem tak zvyklý. Pravda, hodně gumuju a někdy nevědomky střídám němčinu s češtinou, protože v obou jazycích přemýšlím.

Dělá vám často společnost muzika?

Přiznám se, že málokdy. Během cest si nedovedu představit, že bychom například projížděli havajskými silnicemi a poslouchali jazz. Soustředíme se na okolí, přírodu, rostliny, výhled. Doma mám před sebou většinou nějaký konkrétní úkol a hudba by mě rozptylovala. Ale hudbu mámrád - především klasickou, a pak moderní jazz.

Máte vůbec televizi?

Nějaká by se tady v Čechách našla, ale to, co vysílá, jde mimo mě. V Kanadě žijeme uprostřed divoké přírody, odkázáni na vlastní zdroje všeho včetně elektřiny, tam televizor nemáme. Ani nevím, kdy a proč bychom si kněmu sedli. Většinu dne věnujeme péči o zvířata, sklizni, lovu, chytání ryb, zpracování surovin, fotografování a udržování domu. Žijeme jiným tempem, v souladu s přírodou. Máme tolik práce a zážitků, že nám ty televizní rozhodně nechybějí.

Najdete si během vašich cest nějaký čas na návštěvu muzeí nebo výstav?

Vždy a všude. Je to součást naší snahy poznat zevrubně zemi nebo oblast,kam cestujeme, a především muzea jsou fantastický zdroj informací o historii, životě i kultuře.

(if, mrš)

Také letos na podzim DENÍK uvádí velkoplošnou panoramatickou live-dias how Leoše Šimánka. Na sedmi projektorech představí Havajské ostrovy. Všech šest hlavních ostrovů procestoval Šimánek s manželkou, synem a dcerou, a to nejen v létě, ale také v zimě. Pěšky, na koních, horských kolech a kajacích se dostali do nejodlehlejších míst souostroví. Po čtyři měsíce si znovu a znovu ověřoval tvrzení, že Havajské ostrovy jsou přírodní unikát, který nemá na světě obdoby. Novou live-diashow doplňuje vydání stejnojmenné fotografické knihy. Více informací na www.leossimanek.cz.

20.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies