VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Co spojuje avantgardu s barokem?

Praha - Jednou z knih, která právem uplynulou sobotu získala cenu Magnesia Litera v kategorii naučné literatury, je práce Josefa Vojvodíka Povrch, skrytost, ambivalence – Manýrismus, baroko a (česká) avantgarda, kterou vydalo nakladatelství Argo.

21.4.2009
SDÍLEJ:

Obálka knihyFoto:

S pojmem manýrismu jako přechodného období mezi renesancí a barokem začal pracovat vynikající český historik umění působící ve Vídni, Max Dvořák. Jeho názory rozvinul později Ernst Robert Curtius, který pojal manýrismus nikoli jako určité období, ale jako trvalou antiklasickou konstantu vývoje evropského umění. A na něj navázal ve svém dvousvazkovém mimořádně objevném díle Svět jako labyrint a Manýrismus v literatuře německý kunsthistorik Gustav René Hocke.

Ten dokonce na závěr svého díla připravil jakousi miniantologii manýristické poezie z různých období včetně avantgardy.

Od Maxe Dvořáka ke Karlu Teigemu

V díle Josefa Vojvodíka Povrch, skrytost, ambivalence s podtitulem Manýrismus, baroko a (česká) avantgarda se uzavírá oblouk mezi Maxem Dvořákem a současnou českou uměnovědou na téma manýrismu. Ve své práci se Vojvodík nechal zčásti inspirovat přístupem G. R. Hocka, nicméně jeho podněty podstatně rozvinul a dotvořil.

Vojvodík se zejména zaměřil na přínos české avantgardy, zabývá se myšlenkami Karla Teigeho, objevuje manýristické působení nejen ve výtvarném umění, architektuře a literatuře, ale také ve filmu.

Objevné Vojvodíkovo myšlení o umění a estetice hledá rovněž souvislosti s tvorbou a vizemi duševně nemocných v pracích českého psychiatra Svetozara Nevoleho.

Není náhodou, že právě ve vrcholné době české avantgardy stoupal i uměleckovědný zájem o inspirativní epochu baroka a rovněž téma manýrismu je znovu rozpracováváno v druhé polovině dvacátého století. Manýrismus jako epocha mezi renesancí a barokem souvisí zejména s obdobím uměnímilovného a podivínského císaře Rudolfa II. a právě jeho kabinet kuriozit i jeho okruh umělců (a to zdaleka nejen Arcimboldo) budí stále nový a nový zájem historiků umění.

Manýrismus v tomto pojetí je neuzavřený, stejně jako je neuzavřené téma bádání
o něm. Vojvodík to zdůrazňuje i názvem své poslední kapitoly Manýrismus, baroko a žádný konec. To, co je na manýrismu přitažlivé, je právě jeho trvalá a neomezená inspirativnost nejen v samotném umění, ale také v teoretickém myšlení o něm. Ale i toto myšlení chtě nechtě přebírá rysy manýrismu.

Josef Vojvodík:
Povrch, skrytost, ambivalence
Manýrismus, baroko a (česká) avantgarda
Nakladatelství Argo
404 stran, cena 298 Kč.

Autor: Petr Kovařík

21.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Omilostněný Jiří Kajínek před bystrckým bytem řekl, že zatím se setkává se samými dobrými reakcemi lidí.
1 12

Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji

Stokcholmská čtvrť Fittja patří k těm místům hlavního švédského města, které počítá policie k nejrizikovějším.
1 5

Seznamte se: Jsme supermatky a chráníme sídliště před zločinem

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Zemřel Zbigniew Brzeziński, vlivný hráč americké politiky 20 a 21. století

Pro bývalého poradce prezidenta J. F. Kennedyho (1961 – 1963) a později i pro bezpečnostního poradce prezidenta Jamese Cartera (1977 - 1981) neměla před čtyřmi desetiletím (ale ani později) tehdejší komunistické média v Československu, a celém východním bloku, vlídné slovo. Muž, jehož kořeny, jak naznačovalo jméno, sahaly do Polska a navíc měl za manželku Češku, zemřel v pátek ve Spojených státech v nemocnici ve Virginii ve věku 89 let (1928 – 2017).

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Rekonstrukce atentátu se odehraje jinde než samotný útok

Na sobotu připadá výročí jednoho z nejvýznamnějších momentů druhé světové války – atentátu na Heydricha.Pětasedmdesát let od vyvrcholení operace s krycím názvem Anthropoid připomene dopoledne rekonstrukce operace, kterou bude komentovat badatel Jiří Padevět. Čas 10.25 odpovídá historii – nikoli však místo. Ukázka se neuskuteční poblíž tramvajové zastávky Vychovatelna (kde stojí i památník atentátu) ale nedaleko tramvajové zastávky U Kříže v Libni.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies