VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Románové hledání ztracené historie

Praha - Už třináctý ročník Literární ceny Knižního klubu byl zakončen vyhlášením jejího vítěze v pražském Kaiserštejnském paláci.

19.9.2008
SDÍLEJ:

Cukrový klaunFoto:

Stal se jím jedenačtyřicetiletý učitel Martin Sichinger s románem nazvaným Cukrový klaun. Není to jeho prvotina, už v roce 2005 vydal sbírku povídek Přes čáry a vlny.

Jak je u Literární ceny Knižního klubu pravidlem, román už byl také vydán. Autor jeho děj rozvíjí z jihočeské oblasti Sudet, kde kdysi bývala vesnice Lešany a kde v komunistické éře býval vojenský újezd Boletice. Původní obyvatelstvo bylo vystěhováno, o zbytek zkázy se postarala armáda. Přesto autor, prostřednictvím několika postav spjatých generačním či místním poutem, rozkrývá minulost těchto míst i několika generací, které zde žily.

V centru vyprávění je dvacetiletý fotograf Aleš, který o minulých dobách ví pochopitelně pramálo, o to víc jej však přitahují tajemství spjatá s místním zámečkem či bývalými grafitovými šachtami.

Autor je dobrý vypravěč; dokáže čtenáře udržovat v napětí ať už střídáním časových i místních rovin, či postav, které staví do ohniska zájmu v jednotlivých kapitolách. Máto i stinnou stránku, děj se mu poněkud tříští, má příliš mnoho bočních linií a místy jej lze těžko sledovat. To však nic neubírá na tom, že autor připomíná jedno ze stále živých témat – oživuje zapomínanou historii míst, která buď zmizela z mapy země, nebo ztratila své původní obyvatelstvo. Přesto však stále žijí ti, kteří jsou ochotni po svých rodových historiích pátrat a jejich tajemství nově osvětlovat. Autorovi k tomu kromě jiného posloužila zmizelá kronika Lešan, kterou její pisatel po léta ukrýval a ukrývá ji i její současný pokračovatel v nejistotě, do jakých nepovolaných rukou by se mohla dostat. Jako by zde ožívala někdejší inspirace tradicí českých protestantů, ukrývajících v dobách rekatolizace své bible a další písemnosti. Sichinger v závěru děkuje autorce jedné reportáže z časopisu Respekt, v níž otec hledá svoje zmizelé dítě. I tento motiv totiž autorovi posloužil, a to dokonce dvakrát.

Poprvé mu dává možnost přenést pátrání až do Španělska, při hledání okolností, za nichž zemřela zmizelá dívka Klára. Podruhé pátrá otec po zmizelém Alešovi poté, kdy se k takovému pátrání nemá policie. A právě toto pátrání jej přivádí do míst někdejších štol.

Možná toto spřádání nejrůznějších tajemství, v nichž se mísí přítomnost s historií i s rodovým nepřátelstvím, posloužilo autorovi k udržování čtenářova napětí, ale možná to autor poněkud přehnal.

Snad se mu podařilo na příbězích několika postav vyjádřit minulost, která svými tajemstvími ovlivňuje přítomné děje, ale méně by možná v tomto případě mohlo znamenat více.

Aby toho nebylo málo, přidává autor v závěru rozluštění ještě jednoho tajemství, spjatého s tím, co vlastně nacisté za války v těchto místech provozovali a proč ještě po letech postavy tajemně umírají.

Nepochybně Sichinger prokazuje dobré stylistické i fabulační schopnosti a je příslibem pro budoucnost.

Co však nelze přehlédnout, jsou některé nedostatky v německy psaných slovech a větách – působí divně, když Němec promlouvá němčinou s pravopisnými i gramatickými nesmysly.

Martin Sichinger: Cukrový klaun, Euromedia – Knižní klub, 240 stran, cena 229 Kč.

Autor: Petr Kovařík

19.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nehoda pendolina u Studénky.
DOTYK.CZ

Přejezdy zabíjejí. Stát jich desítky ročně ruší, víc než stovku letos opraví

Premiér Bohuslav Sobotka.
2 5

Sobotka chce o korunových dluhopisech jednat s daňovou správou

AKTUALIZOVÁNO

Komíny budou kouřit dál, úředníků na jejich kontrolu není dost

Jako v Jiříkově vidění si musejí připadat úředníci z obcí s rozšířenou působností (ORP) při naplňování svých povinností v souvislosti s novelou takzvaného komínového zákona.

První rok jsem nerozuměl nikomu, říká český Ir Gavin Huban

Naučit se zvládat dobře češtinu slovem i písmem je pro mnoho cizinců mnohdy téměř nemožné. A problém s ní nemají často jen Němci, Angličané nebo třeba Francouzi.

V ČSSR musela být před 40 lety kvůli havárii odstavena JE Jaslovské Bohunice

Jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích nedaleko slovenské Trnavy byla první svého druhu na území někdejšího Československa. Její první reaktor, ve kterém se řetězová reakce rozběhla v říjnu 1972, ale sloužil k výrobě elektrické energie pouze necelých pět let. Před 40 lety, 22. února 1977, byl po havárii odstaven. Tuto etapu budování jaderné energetiky tak nyní připomíná pouze budova stojící vedle čtyř novějších bloků.

EXKLUZIVNĚ

Pražští radní projednají převzetí společnosti PVK

Praha - Radní v úterý projednají záměr převzetí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které stoprocentně vlastní francouzská firma Veolia. O jak velký podíl bude Praha usilovat, zatím není jasné. Radní také projednají rozvoj Nákladového nádraží Žižkov a harmonogram tvorby Metropolitního plánu. Na programu jednání je i nákup vozů pro městskou policii a veřejná zakázka na opravu Vinohradské ulice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies