VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dobrodružství českých badatelů v egyptské poušti

Praha - Nejen na otázku, co moderní svět přitahuje na civilizacích starověkého Egypta, odpovídá nová kniha našeho předního egyptologa Miroslava Vernera Objevování starého Egypta (nakl. Paseka).

27.6.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv

I když se zabývá zájmem o Egypt od středověku i vznikem a rozvojem egyptologie už od doby rozluštění hieroglyfů francouzským badatelem Champollionem, těžištěm knihy zůstává půlstoletí českých egyptologických výzkumů. Právě před padesáti lety totiž z iniciativy českých vědců Zbyňka Žáby a Františka Lexy vznikl na půdě Univerzity Karlovy samostatný egyptologický ústav s jedním pracovištěm v Praze a s druhým v Káhiře. To mělo pro budoucnost české egyptologie rozhodující význam a vedlo k mimořádným objevům českých vědců.

Česká egyptologie má kromě jiných objevů v posledním půlstoletí dvě dominanty. Tou první jsou záchranné práce

v Núbii, kde byla před stavbou Velké přehrady zachráněna řada památek, tou druhou objevitelské práce na pyramidových polích Abúsíru.

Profesor Miroslav Verner, český vědec s mezinárodní reputací, věnoval už egyptologickým výzkumům několik knih a řadu pojednání, ve své nové knize však vytvořil doslova monografii české egyptologie. Připomíná fascinaci tajemným Egyptem počínající už Řeckem a Římem, podíl křesťanství na zapomenutí a potlačení egyptských pohanských kultů (Egypt vlastně přežíval pouze v biblické tradici), přes humanistický zájem o tuto zemi spjatý například s cestami do Svaté země, až po počátky vědeckého zájmu spjaté zejména se jménem slavného Francouze Jeana-Francoise Champolliona.

Rostoucí zájem o Egypt s sebou přinášel ovšem i stinné stránky, neboť začal lákat dobrodruhy i zloděje starožitností, kteří pochopili, že se předměty z loupeží dají dobře zpeněžit. Ani amatérští sběratelé a pseudovědci skutečné vědě většinou neposloužili.

Verner popisuje i objev slavné rosettské desky obsahující texty kromě hieroglyfů ve dvou dalších jazycích, jíž se otevírá cesta k rozluštění hieroglyfů, které však na sebe nechalo ještě řadu let čekat. Vernerovo vyprávění podrobně popisuje okolnosti vzniku někdejšího Československého egyptologického ústavu, detailně se zabývá Mezinárodní akcí UNESCO na záchranu památek Núbie, pozdějšími objevy významných hrobek královských rodin, mezi nimiž mimořádné místo zaujímá nevyloupená hrobka kněze Iufay.

V poslední části se Verner zabývá předmětem svého hlavního současného zájmu, jímž je výzkum řeckých, římských a raně křesťanských staveb v černé poušti, přičemž je vedle archeologie využíváno nejmodernějších metod geoinformatiky včetně satelitních snímků.

Nová Vernerova kniha je nejen dokladem českého podílu na záchraně egyptského kulturního dědictví, pomníkem práce české egyptologie, ale zároveň čtivým příběhem, který přináší netušené objevy. Za připomenutí stojí i vynikající grafická úprava (Lubomír Šedivý) i bohatství kvalitních barevných fotografií.

Autor: Petr Kovařík

27.6.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Budoucí zubaři se v Olomouci připravují na praxi pomocí špičkové stomatologické techniky
12

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Lithium na Cínovci - průzkumné vrty
2 10

Sobotka řekl Japoncům, že budeme lithiové centrum Evropy

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Karlovarský festival se blíží. Moderovat ho opět bude Marek Eben

S mezinárodním filmovým festivalem v Karlových Varech je tvář Marka Ebena spjata stejně silně jako Jiřího Bartošky, Evy Zaoralové nebo bratrů Cabanů. I letos bude oblíbený herec, skladatel a zpěvák na přehlídce plnit roli moderátora. Festival odstartuje už tento pátek. Která místa má Marek Eben ve Varech a v jejich okolí rád?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies