VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bude objasněna legendami opředená smrt Tycha Brahe?

Praha - Tycho Brahe, proslulý astronom, který v závěru svého života působil na dvoře císaře Rudolfa Habsburského a je pohřben v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí, je opředen mnoha tajemstvími. Zatím posledním je záhada okolo jeho případné exhumace.

17.2.2009
SDÍLEJ:

Práce vědců na hrobu s lidskými pozůstatky. Ilustrační foto.Foto: REUTERS

Minulý měsíc proběhla médii zpráva o tom, že chtějí dánští vědci tělo Braha vyzvednout a dále zkoumat. Od té doby se však nic neděje a nikdo o exhumaci nepožádal. „O celé kauze vím z médií, ale oficiálně se na náš odbor nikdo neobrátil,“ říká Jan Kněžínek, ředitel odboru památkové péče pražského magistrátu. „V této věci se zatím nic neděje, na náš ústav se nikdo se žádostí o posudek neobrátil,“ informuje Jana Maříková-Kubková, tisková mluvčí Archeologického ústavu Akademie věd. „Ani na nás se oficiálně nikdo neobrátil,“ potvrzuje Zdeněk Dragoun, vedoucí archeologického odboru Národního památkového ústavu.

Vše pravděpodobně odstartoval článek v německém Der Spiegel, z něhož informace převzala některá česká média. Dánský historik Peter Christensen údajně objevil ve stockholmské knihovně deník švédského šlechtice Erika Braha, který se tu z vraždy svého vzdáleného příbuzného v Praze vyznává. Na vražednou misi ho měl vyslat dánský král Kristian IV., aby astronoma potrestal za dávné pletky s jeho matkou Sofií.

Teorie o otrávení vychází kromě nálezu deníku hlavně z analýzy Brahových vousů, ve kterých byla nalezena rtuť. V roce 1901 byla hrobka Tycha Brahe poprvé otevřena a ostatky podrobeny zkoumání. Antropolog Jindřich Matiegka, pozdější rektor Univerzity Karlovy, odebral z hrobu pramen Brahových vousů a předal jej Národnímu muzeu. To o devadesát let později dalo relikvii dánskému velvyslanci v Praze. Přes něj se vousy dostaly k toxikologovi Bentu Kaempemu z Ústavu soudní chemie Kodaňské univerzity. Kaempe se svými kolegy našel ve vzorku vysoké množství rtuti, více než 100krát převyšující obvyklé množství, čímž podpořil příznivce teorií o zavraždění astronoma.

„V této věci vyjadřujeme lehkou skepsi. Sice zde v loňském roce nějaký Dán byl, ale oficiálně nás nikdo o exhumaci nepožádal a místo toho se věc dostala do médií. Snad nakonec jde pouze o mediální bublinu,“ říká farář z Týnského chrámu Vladimír Kellnar. Jestli tedy nakonec k exhumaci dojde je otázka.

Většina vědců si navíc stále myslí, že Braha nikdo nezavraždil. Rtuť ve vousech o vraždě nevypovídá, protože existuje řada jiných cest, jak se tam mohla dostat. Jednou ze zálib slavného astronoma byla alchymie, v níž je tekutý kov důležitou ingrediencí. V té době byla rtuť také častou součástí léků a o Brahovi bylo známo, že se jejich přípravou zabýval a sám si je aplikoval.

Podle legendy zemřel astronom na prasknutí močového měchýře, když čekal na audienci u císaře a nechtěl si odskočit. Pověst je oblíbená především mezi vysokoškolskými studenty, kteří často hrají hru na Tychona, přičemž se snaží vypít co nejvíce piv bez návštěvy toalet. Každý lékař však tuto legendu bez problému vyvrátí. Slavný učenec zřejmě zemřel na otravu zplodinami látkové výměny v důsledku selhání močového systému. Prvotních důvodů mohlo být mnoho, od ledvinového kamene, přes zánět močových cest až po zvětšenou prostatu.

Teorie o vraždě tak možná nakonec zapadne mezi ostatní legendy obestírající slavného učence.

Exhumaci neušla téměř žádná významná osobnost

Kdyby byla takováto exhumace všemi příslušnými institucemi nakonec povolena, jednalo by se o mimořádnou událost, ke které v Praze nedošlo již několik desítek let. Slavný učenec již byl jednou exhumován a sice v roce 1901, kdy byly jeho tělesné pozůstatky přeneseny do cínové rakve a byl mu odebrán vzorek vousů.

V průběhu 20. století byla týmem profesora Emanuela Vlčka exhumována a zkoumána většina významných osobností české historie. Kromě českých knížat, například svatého Václava, Oldřicha a Břetislava I., a králů, například Přemysla Otakara I., Jana Lucemburského, Jiřího z Poděbrad či Rudolfa Habsburského, to byli například manželky českých panovníků, spisovatel Karel Hynek Mácha a hudební skladatelé Bedřich Smetana a Bohuslav Martinů.

„V současnosti by to již nebylo možné, dnes postupujeme úplně jinak. Když byla například nedávno zkoumána hrobka Karla IV., výsledkem několika projektů byl průzkum mikrokamerou otvorem o průměru 3,8 centimetru,“ říká Jana Maříková-Kubková, archeoložka a tisková mluvčí Archeologického ústavu Akademie Věd ČR a dodává: „Navíc jsou dnes výsledky Vlčkova výzkumu silně zpochybňovány.“

Antropolog Vlček si ke svým výzkumům pouze zřídkakdy přizval archeology a proto v hrobkách zanechal destruktivní stopy. „Když zkoumal ochozové sarkofágy, porušil Vlček pouze klid mrtvých, v ostatních případech způsobil jeho průzkum nedozírné škody. Navíc lékařská věda jde tak rychle kupředu, že bychom museli těla exhumovat každých deset let, abychom o těchto lidech věděli úplně všechno,“ odmítá další podobné průzkumy Maříková-Kubková.

„Exhumaci v případě Tycha Brahe se příliš nebráníme, ale zároveň neočekáváme žádné epochální objevy. Hrob byl již jednou otevřen a ostatky zkoumány. Takže je to spíše otázka piety. Nepřišlo by mi příliš vhodné, kdyby byly ostatky vystavovány, jako se tomu často děje při různých výstavách,“ poznamenává Zdeněk Dragoun, vedoucí archeologického odboru národního památkového ústavu. „Zkoumání Emanuela Vlčka byla ve své době přelomová. Výzkumy prokázaly tělesné vlastnosti, genetickou příbuznost, mnohdy do té doby neznámý individuální věk, zdravotní stav či prodělané choroby. U některých Přemyslovců ani nebyla jistá totožnost. Je ovšem pravda, že dnes by se k průzkumům přistupovalo patrně jinak,“ dodává Dragoun.

Autor: Jan Piroch

17.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Rusku probíhají demonstrace proti korupci.
AKTUALIZUJEME
6 6

V Moskvě tisíce lidí protestují proti korupci. Šéf opozice byl zatčen

Konvoj vozidel armády USA na dálnici D5 nedaleko Plzně.
AKTUALIZOVÁNO
12 58

Vojenský konvoj dnes opustil ČR. Před kasárnymi zasahovala policie

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Ministryně Valachová: Škola musí zveřejnit přijatého žáka s nejhorším výsledkem

Střední školy budou muset v rámci jednotných přijímacích zkoušek anonymně zveřejnit skóre přijatého žáka s nejhoršími výsledky testů. V pořadu Partie televize Prima to dnes řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Podle ní to bude ukazatel kvality dané školy pro rodiče a zájemce o studium. Jednotné přijímací zkoušky se letos plošně konají poprvé, a to na maturitní obory středních škol.

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies