Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Faust, půvabná Markétka i Mefistofeles zářili

Ostrava - Faustovská legenda, pocházející z Německa ze 16. století, stále láká umělce, aby v různých uměleckých oborech a žánrech po celém světě ztvárnili příběh o vzdělanci, který uzavře smlouvu s ďáblem.

29.9.2008
SDÍLEJ:

ULIA ELENA SURDU (Markétka) a Luciano Mastro (Faust) v Gounodově opeře Faust a Markétka.Foto: Josef Hradil

Francouzský skladatel Charles Gounod, který měl smysl pro pro velikost dramatických námětů a je nazýván za zakladatele žánru francouzské lyrické opery zkomponoval nádherné operní dílo o pěti dějstvích. Libreto k němu napsali Jules Barbier a Michel Carré podle Goethova dramatu. Premiéra se uskutečnila 19. března 1859 v Paříži.

Od té doby se desítky inscenátorů snaží „klasickým“, ale také svým aktualizovaným výkladem přinášet dílo na jeviště, ale také do filmové, televizní či taneční podoby. Je to příběh doktora všech věd – Fausta – který na jeho počátku rozjímá nad marností života a chce vypít jed, se vším skoncovat, najednou uslyší zvenčí veselý zpěv života. Volá ďábla, žádá po něm novou mladost a lásku. Ďábel připraví smlouvu na Faustovu duši, podá mu nápoj mládí a dá mu poznat mladou dívku Markétku – a odvíjí se drama…

Velké Goethovy myšlenky, nádherná Gounodova hudba, v níž se střídá milostná lyrika s démonickými obrazy, proložená balety a nádhernými sborovými scénami činí operního Fausta a Markétku divácky přitažlivá. Režisér Luděk Golat, jinak ředitel Národního divadla moravskoslezského, výborný manažer kulturní instituce, je rovněž skvělým operním teoretikem.

Svou koncepci Fausta a Markétky má v hlavě naprosto přesně ujasněnou, je pouze otázka, jak ji naplnil režijně v praxi. Ke spolupráci pozval skvělou plejádu pěvců z mnoha zemí Evropy. V premiérovém obsazení ztvárnil roli Fausta italský tenorista Cristiano Olivieri (alternuje s Lucianem Mastrem a Valentinem Prolatem). Po skvělém výkonu na čtvrteční generálce bohužel Olivieriho zradil hlas, takže nejkrásnější árie opery nevyzněly podle jeho a zejména představ obecenstva. Škoda, ale i to se stává na světových jevištích.

Markétka v podání rumunské sopranistky Iulii Eleny Surdu (střídá se s Janou Kačírkovou a Číňankou Yun Hong Zhao) zpívala poměrně velmi přesvědčivě. Její lyrický soprán se lahodně poslouchá. Absolutní jedničkou večera se stal Martin Gurbaľ Jeho Mefistofeles (alternují Bogdan Kurowski a Ondrej Mráz) má úžasný hlasový fond, Gurbaľ je určitě právem v současné době velmi vyhledávaným pěvcem v oboru bas nejenom u nás, ale také v zahraničí. Není divu. Navíc když musel společně s Faustem zpívat v několika scénách zavěšený na laně ve vzduchoprázdnu, je třeba před takovým výkonem opravdu smeknout. Dařilo se Sergeji Zubkevičovi coby Valentinovi (střídá se Alfiem Grassem a Vasou Stajkičem), ale také Alexandru Podolchovovi coby Wagnerovi (alternuje s Jaroslavem Koscem).

V plejádě hostujících pěvců se rozhodně neztratila „domácí sólistka“ Erika Šporerová, která si zahrála a velmi dobře zazpívala Markétčinu sousedku Martu (střídá se s Barborou Kadlčíkovou a Agnieszkou Zwierko, která sklízí v poslední době úspěchy v milánské Scale). Linda Ballová jako Siebel pěvecky nezklamala.

Nefunkční nahota

Současný šéf ostravské opery, dirigent Oliver Dohnányi vedl v sobotní premiéře v ostravském Divadle Antonína Dvořáka orchestr velmi citlivě, je patrné, že toto dílo má velmi precizně přečtené. Sbory v nastudování Jurije Galatěnka byly pěvecky výborné.

Naopak více jsem čekal od Valpuržiny noci (choreografie Tamara Černá). Přece jenom její choreografie a celková režijní koncepce mi přidaly poněkud samoúčelné, vrcholící naprosto nefunkční nahotou na jevišti. Ne, nic proti nahotě nemám, ale v tomto případě mi připadá hodně násilná a neestetická při tak nádherném hudebním doprovodu. Vždyť i čarodějnický sabat, sexuální orgie se dají předvádět poněkud působivěji, zvláště když si vzpomenu na některá divadelní a filmová představení z minulosti. Nicméně se domnívám, že výtvarná stránka inscenace nepostrádá invenci (výtvarník scény Jaroslav Malina, výtvarnice kostýmů Helena Anýžová). Každopádně nastudování ve francouzském originále není určitě ke škodě, zvláště když divák má k dispozici titulkovací zařízení.

Nejnovější operní verze Fausta a Markétky měla ihned po sobotní premiéře neskonalé obdivovatele, ale také kritiky. A to je dobře, neboť jedině tak se posune diskuse o tom, jak inscenovat operu ve 21. století, zdali experimentovat, či držet se klasických postupů. Na to odpoví divák sám také tím, zda bude na operní představení chodit. Do Ostravy asi určitě ano, neboť ta má v současné době špičkové pěvce, sbory, dobrý orchestr a dirigenty. Takže není třeba opery se bát…

Autor: Břetislav Uhlář

29.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok v Cambrils
2 21

Útočníci z Barcelony plánovali krvavější akci. Řidič dodávky je prý mrtvý

Melbourne, ilustrační foto
6 10

Kde se žije nejlépe? Vítězí Melbourne a Vídeň. Praha uzavírá šestou desítku

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů pořízené během uplynulého týdne.

Velká světlometová krádež: zaměstnanci ukradli zboží za statisíce

Velkou krádež vyšetřují policisté ve firmě na výrobu světlometů v Mohelnici. Skupina devíti lidí zde kradla výrobky. Celkově způsobili škodu za devět set tisíc korun.

Dětské úrazy loni stály 815 milionů korun, častější jsou v létě

Dětské úrazy loni stály české zdravotnictví více než 815 milionů korun, nejvíce jich je v letních měsících. Počet i náklady každoročně rostou. Nejčastější jsou například poranění kotníků, chodidel, zápěstí, rukou a hlavy.

Lenovo je po dvou letech ve ztrátě. Ta činí téměř dvě miliardy

Čínský výrobce osobních počítačů Lenovo hlásí za první fiskální čtvrtletí ztrátu ve výši 72 milionů dolarů, tedy v přepočtu 1,6 miliardy korun. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní jsou příčinou vyšší náklady a tlak marže v souvislosti s nedostatkem některých součástí, jako jsou například paměťové čipy. Jedná se o první čtvrtletní ztrátu za poslední dva roky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení