Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Květa Fialová: Člověk sám o sobě nezmákne nic

Zlín /ROZHOVOR/ - Limonádový Joe, Babička, Dařbuján a Pandrhola, Účastníci zájezdu nebo Adéla ještě nevečeřela. To je jen velmi stručný výčet snímků, ve kterých měli diváci možnost vidět jednu z předních hereček české filmové a divadelní scény Květu Fialovou.

27.2.2009 1
SDÍLEJ:

Květa Fialová.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Kromě toho, že jste nesmírně vytížená herečka, ještě jste si přibrala roli sudičky v uherskohradišťském divadle. Odkud přišla nabídka být kmotrou?
To byla náhoda. Jejich mluvčí, okouzlující pan Kubáník, mě oslovil, jestli bych se přijela podívat na jejich muzikálové zpracování hry Adéla ještě nevečeřela. No a já jsem tam přijela s Naděnkou (herečkou Naďou Konvalinkovou, pozn. red.). Byla jsem tam jako exponát a hrozně se nám představení líbilo.

Bylo to vaše první setkání se souborem Slováckého divadla?

V podstatě ano. Vím, že dělají dobré divadlo, dokonce si troufám tvrdit, že jedno z nejlepších. Nedávno jsem viděla Fausta a byl také nádherný. Víte, taková soudržnost mladých lidí je úžasná. Jsem tím okouzlena. Vím, že tam začínal Vašek Postránecký jako elév, a když přijedu do Hradiště, tak si říkám: Taky je Vaškova kolébka… A myslím si, že měl krásnou kolébku. Prostě se domnívám, že hradišťské divadlo má kolem sebe všechny anděly.

V čem spočívá role sudičky?

No já nevím. Držím nad nimi ochrannou ruku. A odevzdala jsem jim své srdce. (Úsměv.)

Paní Fialová, diváci snad nikdy neměli příležitost vás vidět zamračenou. Jste stále usměvavá, plná pohody. Jak to děláte?
To je jednoduché. Měla jsem velké štěstí. Moje maminka byla zavřená v ruském gulagu a tam přišla k buddhismu. Když jsem se 1. září 1929 narodila, tak už tam stál oltář Buddhy. A nic jsem nemusela hledat. Buddhismus není náboženství, ale životní styl. Pochopitelně, jako mladá jsem to nechápala. Ale pozorovala jsem, jak žila maminka. Je to jednoduché. Člověk sám o sobě nezmákne nic. Musí uvěřit těm nahoře. Uvěřit, poděkovat a zvládnout. Víte, oni vědí, kdy máme dostat přes držku a kdy nás mají pohladit.

Takže důvěřovat a nechat se vést?
Ano. Nekecat jim do toho. Oni vědí víc než my.

Velkou událostí pro vás muselo být setkání s Dalajlámou. Jak na něj vzpomínáte?
Bylo úžasné! Vy to víte?

Samozřejmě.
Víte, já jednou větou žiju už léta. Einstein kdysi z vlastní zkušenosti řekl: Většina lidí ví, že něco nejde udělat. Tak to nedělají. Pak přijde někdo, kdo neví, že to nejde, on to udělá a ono to funguje. A podle toho já žiju. Dalajlámu miluju. Na naší planetě je to, alespoň si to myslím, nejúžasnější duchovní bytost. Tak jsem ho chtěla vidět. Znám se s panem Rabasem, který byl ředitelem chomutovské zoo. Věděla jsem, že tam má Dalajláma přijít, tak jsem šéfa zoo poprosila, jestli bych se setkání mohla zúčastnit. A klaplo to. Vrhla jsem se na něj a objala jsem ho. Mám plno fotek, jak ho držím, jak mu líbám ruku… No úchvatné.

Vy jste známá svým, řekněme, shovívavým pohledem na muže…
Já ani moc shovívavá nejsem. (Smích.)

Ale Dalajlámy si velmi vážíte…
No jo, ale to je duchovní muž! Není jako kdejaký heterouš, který vidí ženskou a je hotový. Opakuji, je to duchovní muž. Já mám ráda duchovní muže, ale tady je pohledejte s lucernou. (Smích.)

Kam si chodíte odpočinout?
Já skoro vůbec neodpočívám. Hraju denně. Vlastně ani nepotřebuju odpočívat. Víte, my tady jsme kvůli ostatním. Kvůli sobě tady nejsme. Já miluju Dalajlámovu modlitbu: Ať se stanu v každé době, nyní a navždy ochráncem těch bez ochrany, vůdcem pro ty, co ztratili cestu, lodí pro ty, kteří plují přes oceány, mostem pro ty, kteří přecházejí řeky, úkrytem pro ty, co jsou v nebezpečí, svítilnou pro ty, co nemají světlo, útočištěm pro ty, co nemají kde hlavu složit a sluhou pro všechny potřebné… Tady je celý smysl života. Pakliže se tím budeme řídit, tak nás to naplní a na světě bude dobře.

Na co se těšíte v nejbližší budoucnosti?
Já se těším na každý den. A teď doufám, že mi vyjde velký plán. Řadu let jsem hrála v inscenaci Harold a Maud. Když jsem potkala mluvčího Slováckého divadla Pepíčka Kubáníka, tak jsem si hned řekla: Hmm, tady je Harold. Tak se pustíme do zkoušení.

Ví se o vás, že si nesmírně ceníte publika.
Já mám takovou hierarchii. Na prvním místě je divák, pak herec, pak autor, aby herci neblábolili, a pak výtvarníci, aby se na to dalo koukat. Ale kdyby nebyl divák, jsme zatraceni a děláme, nevím co. Mám ráda televizi i film, ale divadlo je jedinečné právě v tom přímém kontaktu s publikem. Nesmírně si vážím toho, že za lístek dají tolik peněz, ženské jdou k holiči, koupí si nové boty a jdou do divadla. Je tam obrovský střet lásky a pozitivní energie.

Autor: Silvie Pospíšilová

27.2.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Aleš Juchelka dnes.
3 9

Aleš Juchelka o Kalouskovi a Babišovi: Jsou si podobní, mají buldočí povahy

Petra Erbanová
DOTYK.CZ
6

Kulka ze samopalu zasáhla koleno, se sportem byl nadobro konec

AKTUALIZOVÁNO

Jiří Hynek získal potřebnou podporu poslanců, kandiduje na prezidenta

/ANKETA/ Jiří Hynek podal u ministerstva vnitra kandidaturu na prezidenta republiky. Podpořilo ho 22 poslanců z pěti politických stran, řekl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Nejvíce poslanců je podle něj ze sněmovního branného výboru. Hynek na Hrad kandiduje s podporou Realistů. Stal se prvním prezidentským kandidátem, který oznámil, že kandidaturu u ministerstva vnitra podal.

Kontroverzní spot? Blok proti islamizaci tvrdí, že ČT narušuje přípravu voleb

/VIDEO/ Blok proti islamizaci (BPI) podal trestní oznámení na Českou televizi (ČT). Subjektu kandidujícímu ve sněmovních volbách vadí, že televize omezila počet politických stran zastoupených v závěrečné předvolební debatě. 

Nejen za tmy. Chodci musejí „svítit“ i přes den

/INFOGRAFIKA/ Nastává nejkritičtější období pro pěší. Loni zemřelo na silnicích 545 osob, z toho třetina večer či při snížené viditelnosti. Dny se krátí, objevují se mlhy a na horách i první sněhové přeháňky. A pro chodce i řidiče nastává období, kdy by se měli mít obzvláště na pozoru. Výzkumy totiž prokazují, že po setmění je riziko vzniku nehody až čtyřikrát vyšší než za dne.

Herečka Gabriela Mikulková: Baví mě udržet "poker face"

/ROZHOVOR/ Dělat rozhovor s herečkou Gabrielou Mikulkovou je potěšení. Nevykrucuje se, netaktizuje, odpovídá upřímně na každou otázku a nebojí se mluvit i o věcech velmi osobních.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení