VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slavný snímek Capy je autentický

Londýn -Fotografie Padající republikán, známá také jako Smrt loajalistického milicionáře, patří k nejpůsobivějším a nejlepším válečným snímkům.

9.1.2009
SDÍLEJ:

Padajicí Republikán. Smrt loajalistického milicionáře, Cerro Muriano, córdobská fronta, Španělsko, 5. září 1936.Foto: :(c)Cornell Capa/Magnum

Svému autorovi, Robertu Capovi (1913-1954), přinesla slávu a odstartovala jeho zářivou profesní dráhu válečného fotografa. Proslulý záběr vznikl 5. září 1936, v druhém měsící španělské občanské války, a jako první otiskl snímek o 18 dní později francouzský časopis Vu. Zachycuje padajícího vojáka, čtyřiadvacetiletého Federica Borrella Garciu, jehož právě zasáhla kulka do hlavy.

Desítky let se diskutovalo o autentičnosti této fotografie, mnozí se domnívali, že je zinscenovaná. Philip Knightley dokonce ve své knize The First Casualty z roku 1975 tvrdil, že Capa byl v době vzniku snímku na druhé straně fronty, u frankistických vojáků. Současná výstava v londýnském kulturním centru Barbican nazvaná Toto je válka! Robert Capa pracující však dokazuje jeho pravost a autentičnost.

Poprvé představuje 40 fotografií pořízených právě 5. září 1936 v kopcích nedaleko Córdoby nejen Capou, ale i jeho přítelkyní, zřejmě první válečnou fotografkou Gerdou Taro (1910-1937). Zachycují skupinu republikánských vojáků pravděpodobně při cvičení, jež vyvolalo reakci nepřítele, který spustil palbu. Právě v tom okamžiku Capa stiskl spoušť svého fotoaparátu Leica a vznikl tak jeden z nejslavnějších snímků v historii. Negativy, považované za ztracené či zničené, byly nalezeny teprve na počátku loňského roku.

Expozice seznamuje i s dalšími, neméně slavnými Capovými fotografiemi. Jsou instalovány v jednotlivých tématických sekcích nazvaných Bitva na řece Segre, 1938; Čína 1938; Uprchlíci z Barcelony, 1939; Den D, 6. červen 1944 a Lipsko, 1945. Kurátoři tedy nedali prostor jeho snímkům z osvobozené Paříže ze srpna 1944 či posledním fotografiím z Indočíny, kde po šlápnutí na minu Robert Capa zahynul. To však nijak neubírá působivosti výstavy. Její název, Toto je válka, si „vypůjčili“ z titulku článku věnovaného Capovým fotografiím a otištěného v britském týdeníku Picture Post 3. prosince 1938.
Capovy snímky pak v Barbicanu doplňují fotografie Gerdy Taro pořízené v letech 1936 a 1937 během španělské občanské války.

Je to první retrospektiva této válečné fotografky, jejíž umění zůstalo neoprávněně ve stínu slávy jejího přítele. Jsou to snímky neméně působivé, navíc obohacené o vjem Tařiných ženských očí hledících do matnice Rolleiflexu. Gerda Taro zemřela na následky zranění způsobené pásy tanku při ústupu z města Brunete v červenci 1937. Stala se tak první válečnou fotografkou, která zahynula v akci.

Obě výstavy potrvají v londýnském kulturním centru Barbican do 25. ledna.

Jaroslav Beránek

9.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies