VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak se kdysi tancovalo v zámku i v podzámčí

Praha - Díky nápadu kurátorky Andrey Rousové mohou návštěvníci nové výstavy spatřit řadu obrazů a dalších děl, které až dosud ukrývaly depozitáře Národní galerie, případně dalších institucí. Originální a ve světě ojedinělá výstava Tance a slavnosti 16.–18. století (tedy od renesance po baroko a rokoko) ve Valdštejnské jízdárně se zrodila z aktivní záliby kurátorky v tanci.

14.12.2008
SDÍLEJ:

RADOST Z TANCE. Obraz Thomase van Apshovena Vesničané tančící před hospodouFoto: Repro: Národní galerie

Nápaditá koncepce kontrastu dvorského a lidového prostředí se odráží v množství uměleckých děl, a to nejen obrazů a grafik, ale také kostýmů a hudebních nástrojů, předmětů ze skla a porcelánu. Významnou součást tvoří i originální vějíře, které ve dvorském prostředí k tanci nerozlučně patřily. A k vidění jsou i taneční manuály a další dobové tisky (mj. Traktát skromný o tanci z roku 1597 od Šimona Lomnického z Budče). Dvorské prostředí reprezentují například oleje Norberta Grunda, lidové prostředí je spjato zejména s díly Pietera Brueghela ml., jehož náměty jsou představeny v dobových kopiích, či s náměty nizozemského malíře Thomase van Apshovena.

Sama kurátorka přiznává, že ji samotnou překvapilo, jak velké množství výtvarných děl má za námět tanec a slavnosti s ním spojené. Bylo tedy opravdu z čeho vybírat, a to nejen z fondů NG, ale další díla zapůjčily Arcibiskupství olomoucké, klášter premonstrátů v Nové Říši, Královská kanonie premonstrátů na Strahově (Praha), Moravská galerie v Brně, Národní knihovna (Praha), Národní muzeum (Praha), Národní památkový ústav (územní odborná pracoviště v: Českých Budějovicích, Josefově, Olomouci, Telči, Ústí nad Labem), Správa Pražského hradu, Uměleckoprůmyslové museum v Praze a zámek Častolovice (hraběnka Diana Phipps Sternbergová). Díky výstavě byla mnohá díla také restaurována.

Kurátorka Andrea Rousová v souvislosti s výstavou upozorňuje na zajímavý aspekt tance 16.–18. století, jímž je jeho bipolární vnímání. „Kazatelé a mravokárci proti němu ostře vystupovali a považovali jej za nástroj ďábla, který svádí ke hříchu a neřestem. Blízkost těl při tanci a zvednuté sukně tanečnic pak byly kritizovány nejčastěji,“ říká Rousová. „Na straně druhé jej lékaři považovali za prospěšný zdraví a utužující fyzickou zdatnost. Povinností šlechtice či měšťana pak bylo dokonalé zvládnutí tance – kdo neuměl tančit, byl společensky znemožněn.“

Naučte se menuet

Národní galerie s výstavou spojila také dosud nevídané množství doprovodných aktivit. Nejde jen o obvyklé přednášky a výtvarné programy pro děti, ale na výstavě byl zřízen i zvláštní prostor na balkoně – ateliér Menuet. Je zde pódium se zrcadlovou stěnou, či na zemi taneční značky, kde návštěvníci budou mít možnost se některým dobovým tancům naučit.

Na výstavě se rovněž konají živá hudební a taneční vystoupení souborů Collegium Marianum a Chorea Historica.

Kurátorka upozornila na fakt, že díky této expozici byly některé obrazy vystaveny vůbec poprvé a spolu s docentkou Helenou Kazárovou se jim také některé dobové tance podařilo na obrazech identifikovat.

Na výstavě se čtyřiceti dobovými grafikami podílí Grafická sbírka Národní galerie a kromě expozice ve Valdštejnské jízdárně bude 13. ledna 2009 otevřena v grafickém kabinetu Schwarzenberského paláce na Hradčanském náměstí otevřena doprovodná výstava nazvaná „Smím prosit?“ (Tance a slavnosti v grafickém umění 18. století), která bude věnována především období rokoka.

Tance a slavnosti 16.–18. století
Valdštejnská jízdárna, Národní galerie v Praze, autorka a kurátorka výstavy Andrea Rousová.
Otevřeno od 12. prosince 2008 do 3. května 2009 denně kromě pondělí 10–18 hod. Vstupné 150, snížené 80 Kč.
Na vstupenku z výstavy Tance a slavnosti 16.–18. století může návštěvník zdarma navštívit stálou expozici Baroko v Čechách a od 13. ledna 2009 také výstavu Smím prosit? (Schwarzenberský palác).

Autor: Petr Kovařík

14.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Pobyty pro astmatiky. Podle kontroly pojišťovna chybovala

Ilustrační foto
10

Údajná vražda v boleslavské nemocnici. Ošetřovatelka tu měla zabít pacienta

Sklenka sektu pro Jiřího Bartošku. Je mu sedmdesát

„Ahoj děcka!" Pozdrav, který umí pronést s nenapodobitelnou intonací jediný člověk. Jiří Bartoška. A je jedno, jestli jste mladý, nebo starý. Dnes slaví sedmdesáté narozeniny.

Jak to vidí Antonio Tajani: Zůstaňme spolu

Právě oslavujeme 60 nejlepších let v historii svobodné Evropy. Zítra si připomeneme výročí podpisu Římských smluv, které jsou jedním ze základů evropské integrace.

Svého "Kodiaqa" bude mít i Seat. Dorazí příští rok

Velké SUV brzy nabídne i další značka koncernu Volkswagen. V roce 2018 totiž začne Seat prodávat novinku, která bude k dispozici i se sedmi sedadly.

Úřady pozastavily činnost jehovistům v Rusku, chtějí je zakázat

Ruské ministerstvo spravedlnosti pozastavilo činnost náboženské společnosti Svědkové Jehovovi v celé zemi a požádalo soud, aby zakázal tuto organizaci jako extremistickou. Oznámila to ruská média. Nejvyšší soud má přijmout konečné rozhodnutí o zákazu 5. dubna.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies