VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jihlavští betlémáři své poklady nikomu nedají

Jihlava - V metropoli Vysočiny vyroste před Vánocemi v domácnostech asi deset větších betlémů. V šestitisícové Třešti jich je třikrát tolik… Tajemné kouzlo Vánoc dovedou do svých domovů přilákat trochu jinak než většina rodin betlémáři. Zvlášť děti jsou u vytržení z pohádkové krajiny s pastýři, zvířátky a domečky. Nad vším září Betlémská hvězda a pod ní v chlévě odpočívá narozený Ježíšek uprostřed Svaté rodiny.

21.12.2011
SDÍLEJ:

Na polovině obývacího pokoje staví Jaroslav Antonů letos betlém po devětatřicáté. Je to pro něj relaxace, čas vzpomínání a jako pro věřícího člověka i připomínka narození Spasitele.Foto: DENÍK/ Stanislav Jelínek

Právě v těchto dnech putují z krabic na půdách do obýváků figurky a stavby, zabalené od minula pečlivě do novin.

Betlémy už se staví

Někde už betlémy zdobí figurky a majitelé si hrají se světýlky, upravují větvičky a „pilují“ detaily. Jinde jsou už krabice v předsíni či na chodbě a mužská část rodiny sešroubovává stoly, kozy a staví nosné konstrukce.

V padesátitisícové Jihlavě je domácností, kde se staví betlémy, ve srovnání s betlémářskými velmocemi jen pár.

Osmdesát oveček

Domácí betlémy jsou srdeční záležitostí seniora Jaroslava Antonů. Staví je doma ve čtvrti u jihlavského pivovaru. Ovcí má přesně 80 a lidských postaviček na dvě stovky.

„Doma stavím betlém letos po devětatřicáté. Když uhodí ten správný čas předvánočního stresu, kluci mi snesou z půdy krabice s figurkami a se vším, co k betlému patří. V obýváku je najednou hromada věcí,“ přiblížil Jaroslav Antonů.

Na svém místě napravo v obýváku stojí dřevěná konstrukce s polystyrenovými deskami. Z bílé hmoty vyrůstají kopce, louky, skály. Figurky zatím odpočívají v krabicích, ale betlémská krajina už se rýsuje.

Originál z roku 1940

Naproti betlému z dílny řezbáře Boudného, jehož figurky na svět přicházely před více než stoletím, obývací pokoj rodiny Antonů zdobí druhý menší betlém. Originál někdy z roku 1940, který autor vyřezal v severovýchodních Čechách u kláštera Králíky.

„Betlémy jsou moje srdeční záležitost. Ke všem figurkám mám vztah, ať jsou od Boudného či z Králík. Zamiloval jsem si postavičku, která nese Ježíškovi dar, a obyčejná husa mu tam tak trochu dělá těžkosti. Vzpomínám si, jak jsem stejnou, ale větší figurku od stejného řezbáře stavěl do betléma dlouhé roky v jihlavském kostele Matky Boží,“ připomněl si Jaroslav Antonů.

Betlémářství mělo na mále

Přestože Jihlava jako předválečné sídlo mnoha německy mluvících rodin patřila svého času mezi města s bohatou betlémářskou tradicí, poválečný odsun Němců betlémářství téměř vymýtil.

Za zlaté časy betlémů vděčí Jihlava soukeníkům, obchodujícím před staletími se zahraničím.

„Koncem 18. století si dováželi soukeníci betlémy z Tyrol a odjinud. V Jihlavě se zakrátko naučilo pár lidí vyřezávat figurky a hned tu byla místní výroba. Betlémy si brzy našly cestu do rodin,“ přiblížila etnografka Muzea Vysočiny Jihlava Dana Nováková.

Malované i vyřezávané

Josefínské reformy vykázaly betlémy z kostelů a betlémáři se dali na malované betlémy. Ty se uchytily v Třebíči a Třešti. V jihlavských rodinách stále vedly dřevěné vyřezávané betlémy.

Dřevěné vyřezávané figurky v běhu dvou staletí také udělaly z dříve třítisícového městečka Třešť dnešní betlémářskou velmoc.

„Začátkem 19. století na Jihlavsku rozjely výrobu figurek řezbářské dílny například ve Stonařově a v Brtnici. Betlémů přibývalo. V roce 1929 vzniklo sdružení německých betlémářů. Dobový tisk udává sto členů. Ne všichni betlémy ukazovali, ale do roku 1945 v Jihlavě mohlo být kolem stovky větších betlémů,“ upřesnila Dana Nováková.

Brtnická manufaktura

„Některé betlémy na šířku měřily pět a možná víc metrů a majitelé pro ně měli vyčleněné celé místnosti. Jenže betlémy v Jihlavě prakticky skončily až na výjimky rokem 1945, kdy jihlavští Němci museli opustit město,“ dodala etnografka Nováková.

Mezi jihlavskými betlémáři se traduje, že figurek do betlémů vyřezala rodina Boudných z Brtnice tisíce kusů. Téměř každý vlastník betléma na Jihlavsku má mezi figurkami některé z brtnické manufaktury.

Tisíce figurek

Například Alois Boudný (1866- 1935) se vydal na zkušenou do vyhlášených betlémářských center rakouských Tyrol a Štýrska. Po návratu domů nestačil vyřizovat zakázky.

Jeho první větší prací byl betlém pro třebíčského továrníka. Za 150 figurek dostal 300 zlatých a od té doby vyřezal mimo jiné 60 betlémů plných figurek pro kostely i soukromníky.

„Většina betlémů, které se dnes v Jihlavě staví v rodinách i v kostelech, má figurky z brtnické dílny rodiny Boudných. Museli jich vyřezat tisíce,“ potvrdil Jaroslav Antonů. Právě v jeho betlému hrají figurky brtnických řezbářů prim.

Muzeum Vysočiny

Pozůstatky původních betlémů uchovává také Muzeum Vysočiny v Jihlavě.

„Velký betlém je k vidění v expozici na hradě Roštejně. Jihlavské muzeum má rozsáhlý fond betlémářství Jihlavska, ale bohužel to nejsou původní komplety. Celý soubor obsahuje na tři tisíce figurek a jednotlivých staveb,“ prozradila Dana Nováková s tím, že odborníci se snaží sbírku obohatit příležitostnými nákupy.

Po roce 2000 muzejní pracovníci napočítali v Jihlavě jedenáct původních betlémů. Například jeden z nich patří Josefu Sedlákovi, další rodině Schwarzově.

Současní betlémáři

Novými betlémy se mohou pochlubit současní řezbáři. Například Josef Musil, Jaroslav Vyskočil nebo Jiří Rychnovský. Každý betlémář zve na Vánoce své kamarády a blízké podívat se na domácí unikát.

„Ke mně přichází rok co rok na tři sta lidí. Jsme rádi, že betlémy máme, je to rodinný poklad,“ shrnul Jaroslav Antonů.

STANISLAV JELÍNEK

21.12.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Seniorka. Ilustrační foto.
3 13

Bydlení, léky, jídlo. Pražští senioři jsou ohroženi chudobou

Ilustrační foto.
1 4

Balík vám nově vydají v balíkovně. Bez fronty i občanky

Potvrzeno. V Brně vyroste park pro společné fandění během zimních OH

/ANKETA/ Hokejové hřiště, curlingové dráhy či malý skokanský můstek. To a mnohem více nabídne nový olympijský park, který vznikne v Pavilonu Z v areálu brněnského výstaviště. V pátek to potvrdilo vedení Brna s Českým olympijským výborem. 

Jako v Izraeli. Mostecké děti se učí přežít teror

Připomíná to civilní obranu v Izraeli, kde je stav ohrožení součástí života. V Mostě je to zatím jen experiment, který má připravit děti na měnící se Evropu.

Dlouhé čekání na operace? Stovky Čechů míří za lékařem za hranice

/INFOGRAFIKA, ANKETA/ Část lidí nevěří českým lékařům, dalším se nechce čekat měsíce na operaci. Češi se stále častěji vydávají na plánované zákroky do zahraničí. Většina lidí si nemalé výdaje za léčbu musí hradit ze svého.

DOTYK.CZ

Před 69 lety hrozila atomová válka. Zažehnala ji chladná hlava a teplá zima

Winston Churchill chtěl na Sověty shodit atomovku, prezident Francie de Gaulle mu souhlasně přitakával. Americký prezident Harry Truman byl pro citlivější řešení, sovětskou blokádu Berlína započatou jen před pár hodinami, hodlal vyřešit leteckým mostem. Tenhle risk z odpoledne 23. června 1948 vyjde. A Sověti utrpí první poválečnou diplomatickou porážku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies