Ta stávala na rohu Jakubské ulice, naproti hlavního vstupu farního kostela svatého Jakuba. Na místě, kde kdysi stávala, vede dnes Rašínova ulice. Ta vznikla při proražení na počátku dvacátého století.

„Našli jsme zatím základ vnějšího polygonálního schodiště a část obvodových zdí,“ uvedl David Merta z Archaii Brno, která záchranný archeologický průzkum provádí. Pro archeology nebylo objevení kaple žádným překvapením. Jako jediná z šestí kaplí, které kdysi stály kolem kostela svatého Jakuba, ji totiž zachytila stará vyobrazení i fotografie. I díky nim vědí odborníci, jak kaple vypadala. Byla to jednolodní stavba s vysokou stanovou střechou a stupňovitým štítem v průčelí.

„Na základě archeologických nálezů předpokládáme, že kapli založili už kolem roku 1300,“ řekl Merta. Kaple je tak starší, než se doposud historici domnívali. Písemné prameny ji totiž připomínají až k roku 1365. Byla součástí ojedinělého urbanistického celku spolu s dalšími kaplemi, kostelem svatého Jakuba a hřbitovem, který chrám obklopoval. Bylo to místo zasvěcené posledním věcem člověka.

Kosti míří do kostnice

Původně samostatně stojící kaple se v roce 1470 spojila s domem kartuziánů. Pravděpodobně v této době k ní přistavěli vnější schodiště, jehož základy nyní archeologové odkryli. Výraznou změnu přineslo osmnácté století. Kapli ubourali její presbytář, kde stával hlavní oltář. Dále získala barokní fasádu a také pod kaplí vystavěli kostnici.

Císař Josef II. totiž zrušil hřbitov, který obklopoval kostel svatého Jakuba. A tak z něj vyzvednuté kosti umístili právě do nově zřízené kostnice pod kaplí i svatojakubským chrámem. V té době také zmizelo pět ostatních kaplí, které se u hřbitova nacházely.

Definitivní konec kdysi tak zajímavého chrámového okrsku pak přinesl počátek dvacátého století, kdy brněnští zastupitelé nechali prorazit Rašínovu třídu. Podle archeologů by měl pokračující záchranný výzkum odkrýt skoro celý půdorys kaple svatého Mořice.