VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kdy už fotografování nestačí

Praha - Běla Kolářová vystavuje své objevitelské a novátorské práce v Museu Kampa.

4.8.2008
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Vzorník barev. Asambláž Běly Kolářové z roku 1967. (Z majetku autorky.)Foto: Repro: DENÍK/Petr Kovařík

Běla Kolářová (1922) zůstávala dlouhé roky tak trochu ve stínu svého muže básníka a výtvarníka Jiřího Koláře a pestré škály jeho dalších a dalších objevů. Ale současná výstava v Museu Nadace Jana a Medy Mládkových na pražské Kampě připomíná, že naprosto neprávem. I ona, stejně jako Jiří Kolář, šla cestou neustálého posouvání obzorů a hranic, kdy už osvědčené a vyzkoušené prostředky přestávaly stačit.

Sama o tom říká, jak ji někdy začátkem jedenašedesátého roku jako blesk zasáhla věta, že „celý svět je ofotografován“, a jak ji přepadl pocit sklíčenosti a marnosti chtít pokračovat ve fotografování.

A z tohoto pocitu vyrostlo experimentování Běly Kolářové, které se rodilo už ne v objektivu fotoaparátu, ale spíše v temné komoře za pomoci technických prostředků a pohybu. To však zároveň vyžadovalo „nedbat nezájmu těch profesionálů, kteří se zastavili u vzorů daných krajinářem a portrétistou minulého století a kteří tvrdí, že fotograf má zůstat fotografem,“ říká Kolářová. „Dbají, aby jednou již dané rozdělení fotografů do kategorie umělecké, reportážní, průmyslové, reklamní bylo dodržováno, jako by neviděli, jak se svět kolem nás mění, jak vědci, malíři, hudebníci, básníci hranice svých oborů překračují a ruší.“

Cesta k asambláži

Její cesta byla tedy právě taková, jako cesta vědců, malířů či básníků a Jiří Kolář sám byl v tomto směru inspirací obdivuhodnou. Tento proces překračování hranic pouhé fotografie současná výstava bohatě dokumentuje na fotogramech pohrávajících si se strukturami materiálů a využívajících např. techniku roláže, ale také na postupném přerodu v asambláže. I o tomto procesu vydává Kolářová vlastní svědectví, když říká, jak jí „jednoho dne fotoaparát přestal vyhovovat. Na lidské oko nestačil. Krátký záběr drobných předmětů, jejich černobílý obraz zachycený zlomkem vteřiny neukáže, jak tyto svítí, jak se ve světle mění, jaké stíny vrhají podle úhlu našeho pohledu. Začala jsem tedy lepit, a tak vznikly moje asambláže.“

A právě v asamblážích objevila Kolářová svůj vlastní svět – uplatnila zde nejen množství nejrůznějších každodenních předmětů, jako jsou spínací špendlíky, patentky, korálky, ale i třeba lístky z kalendáře či obyčejné lidské vlasy, s nimiž si dokáže opravdu vyhrát.

V kombinaci s neobyčejným výtvarným viděním, smyslem pro grafické členění plochy vznikají originální díla, která si v ničem nezadají s pracemi manžela Jiřího Koláře, a i když někdy využívají jeho postupy koláže či roláže, jsou zcela originální a nezaměnitelná. Přitom právě na rozdíl od prací manželových zcela osobitě akcentují ženský svět, ženské vidění, koketerii s módou (nikoli s módností) a zálibou v ženských titěrnostech – (v nejlepším slova smyslu). Na první pohled upoutají asambláže Pařížské nebe (1991) vytvořené z barevných cívek nití, či Nevymažeš černou ani bílou (1996), Roh hojnosti (devadesátá léta) – zlatý kornout plný tužek a pastelek – či originální Šibeniční vzorník (1983) sestavený z různě velikých skobiček a vzorků provazů.

Ostatně nejen pestrost předmětů, které dokáže Kolářová využít, ale i básnivá nápaditost v pojmenovávání je na současné výstavě požitkem. A vše si může návštěvník zopakovat ještě doma listováním v obsáhlém katalogu, který byl k výstavě vydán.

Běla Kolářová:
Fotografie, asambláže, kresby
Museum Kampa, U Sovových mlýnů 2, Praha 1.
Otevřeno do 24. srpna
denně 10–18 hodin.
Vstupné 80, snížené 40 Kč.

Autor: Petr Kovařík

4.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mlok skvrnitý.
11

Vzácným zvířatům se v metropoli daří. A bude jich ještě víc

Ilustrační foto
29

EET, vysoké nájmy a další problémy: Hospody bez personálu a hostů zavírají

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

AKTUALIZOVÁNO

Pohřeb kardinála Vlka: rozloučit se přišly tisíce lidí, nechyběli členové vlády

Tělo zesnulého kardinála Miloslava Vlka bylo dnes po církevních obřadech uloženo do arcibiskupské hrobky v katedrále sv. Víta. Obřadu přihlíželo přes dva tisíce lidí. Pohřeb ukončil poslední rozloučení s kardinálem, který zemřel před týdnem ve věku 84 let.

V Londýně lidé demonstrují proti brexitu! Do ulic jich vyšlo přes 25 tisíc

Tisíce lidí dnes v Londýně demonstrují proti chystanému odchodu Spojeného království z Evropské unie, podle britských médií se v metropoli sešlo přes 25 tisíc nespokojenců s výsledkem loňského referenda o budoucnosti Británie v EU.

V Minsku to vře. Ulice obsadili policisté se samopaly a vodní děla

Běloruská policie dnes odpoledne zablokovala pochod stovek demonstrantů v centru Minska, cestu jim přehradila policejní vozidla. Podle očitých svědků byly zatčeny desítky lidí, jsou mezi nimi údajně i novináři včetně místních zpravodajů stanice BBC. Do protestního protivládního pochodu, který minská radnice nepovolila, se podle agentury AP zapojilo kolem 700 lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies