Město předurčené pro cestovní ruch zatím nabízelo běžné prohlídky památek, několik „víkendových“ akcí jako je Kutnohorské stříbření, Probouzení Kutné Hory, známé je hudebními festivaly (například Operní týden). Chyběla pravidelná nabídka něčeho jiného, nového a na delší dobu, programu s přidanou hodnotou. Akce, které byly do Kutnohorského léta zahrnuty, v sobě měly pro návštěvníka vždy něco navíc.

Největší zájem byl o památky a víno

„Samozřejmě největší zájem byl o noční prohlídky chrámu svaté Barbory a kostela svatého Jakuba (pravidelně kolem osmdesáti osob), rekonstruované a nově otevřené Katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci a noční Kostnici (pravidelně až osmdesát osob). Kutná Hora magická, procházka po Kutné Hoře s průvodci, kteří oživili některé z Kutnohorských legend s koncertem skupiny Lisopea měla v závěru také téměř osmdesát účastníků. Pravidelné páteční ochutnávky kutnohorských vín a prohlídky kláštera řádu svaté Voršily navštěvovalo na padesát osob. Večerní prohlídka zámku Kačina s ukázkou dobového divadelního představení se sice konala pouze třikrát, ale byla také hojně navštěvována,“ zhodnotil za pořadatele vedoucí římskokatolické farnosti v Sedlci Karel Koubský.

Dokázali možnost spolupráce

Další postřehy doplnil i Dušan Lapáček, organizátor části s názvem „Kutná Hora magická“, která zahrnovala procházku městem s kostýmovanými průvodci, divadelními scénkami či šermířskými souboji. „Z mého pohledu bylo Kutnohorské léto zlomovou akcí, která se v Kutné Hoře měla v průběhu turistické sezóny již dávno realizovat. Pořadatelé dokázali, že je možná vzájemná spolupráce. Propagace celé akce v radiích, tisku, velkoplošných panelech a na internetu byla propagací města jako celku a přivedla na Kutnohorské léto přes půldruhého tisíce lidí,“ uvedl Lapáček.

Očekávání organizátorů naopak nesplnila návštěvnost Středověké hostiny (nejvíce dvacet dva osob) a taktéž „Pepíno & pivo a uzené“ (nejvíce čtrnáct osob). Podle Pavla Ciklera z pivnice Dačický, kde se konala posledně jmenovaná akce, byl tento fakt způsoben hlavně dvěma důvody.

Uzenému asi chybí punc zvláštnosti

„Od začátku jsme věděli, že nedělní večer je z hlediska návštěvnosti města a potažmo restaurace mrtvým časem. Nicméně jsme byli zvědaví, nakolik se nám podaří tento handicap překonat. Nepodařilo. Ukazuje se také stále více, že hosté naší restaurace od nás - vzhledem k určitému věhlasu, který se nám podařilo získat - očekávají především kulinářské dobroty a zvláštnosti. A volná konzumace uzeného a piva je asi mnoho nezaujala. Případný „hudební doprovod“ potom berou jako jakýsi „bonus navíc“, který by ovšem neměl být zpoplatňován - to platí především pro tuzemské návštěvníky. Přes výše uvedené považujeme za určitý klad, že ti, kteří se nedělního večera u nás zúčastnili, odcházeli spokojeni a někteří přišli opakovaně,“ shrnul Cikler.

Více než zbraně zaujali dravci

Dvě divadelní představení připravila také Umělecká a produkční agentura Jaroslava Pelíška. Obě vystoupení se konala na terase kaple Božího těla. „Již na první akci bylo zřejmé, že by návštěvníci uvítali začátek spíše v časných podvečerních hodinách, vystoupení „Halapartna aneb umění dřevcové zbraně“ se zúčastnilo dvanáct osob. Humorné přednášce o právu útrpném „Kati“ přišlo naslouchat více než dvacet diváků. I přes nepříliš vysokou návštěvnost se diváci po celou dobu bavili, smích a možnost účinkovat před zraky ostatních byly nezapomenutelným zážitkem,“ uvedla Dana Vokolková z Průvodcovské služby Kutná Hora.

Zmínila se také o akci „Sokolnictví, jezdectví a zbraně v proměnách časů“, která na prostranství u chrámu svaté Barbory přilákala kolem šedesáti malých i velkých diváků. „Obdivovat mohli nejen umění jízdy na koni, souboje šermířů, ale i volně létající dravce, kteří čekali na povel příletu pro malou odměnu. Odvážní a vyvolení předvedli svoji statečnost nejen s létajícími dravci, ale i při ukázkách lukostřelby,“ doplnila Vokolková.

Úsilí vyústilo ve vznik sdružení

Propagaci festivalu Kutnohorské léto 2009 finančně podpořilo město Kutná Hora prostřednictvím své společnosti Průvodcovská služba, které byla svěřena i mediální propagace festivalu.

„Společné úsilí, hledání správných cest a řešení při přípravě festivalu vyústilo spontánně v založení občanského sdružení Kutnohorsko.cz. Hlavním organizátorem festivalu Kutnohorské léto se tak stalo toto nově vzniklé občanské sdružení. Děkujeme městu Kutná Hora, celému realizačnímu týmu, všem návštěvníkům a věříme, že s programovou náplní akce byli spokojeni. Doufáme, že v létě roku 2010 Kutná Hora ožije znovu každý večer, možná v trochu jiné skladbě představení a určitě více zaměřené i na zahraniční návštěvníky. Veškeré objekty, subjekty i občané z Kutné Hory, kteří se na přípravách dalšího Kutnohorského léta chtějí podílet, nás mohou oslovit na adrese sdruzeni@kutnohorsko.cz,“ dodal na závěr Karel Koubský.