VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Laurent Charbonnier: Ptačí svádění je největší podívaná

Praha - Fotograf, kameraman a režisér představuje dokument Zamilovaná zvířata.

28.1.2009
SDÍLEJ:

Milovník zvířat. Laurent Charbonnier nejdřív zvířata fotografoval, od dvaceti let je i filmuje.Foto: SPI

V českých kinech už jsme jeho práci mohli vidět v dokumentu Ptačí svět, který natáčel jako kameraman. Na loňském Festivalu francouzského filmu se Laurent Charbonnier představil i jako režisér – filmu Zamilovaná zvířata, který teď přichází do širší distribuce.

Na projektu Ptačí svět jste pracoval jako kameraman. Proč jste se rozhodl natočit podobný dokument jako režisér?
Já vlastně jsem režisér, už třicet let režíruji filmy pro televizi. Začal jsem filmovat jako velmi mladý. Většina těch filmů byly krátkometrážní dokumenty pro televizi. Ale zároveň miluji obraz a velmi rád mám i roli kameramana. Natočil jsem několik filmů pro jiné režiséry. Být režisérem vlastního celovečerního filmu pro mě bylo na jednu stranu přirozené, na druhou jsem to dost dlouho plánoval a dlouho po tom toužil.

Námět o zamilovaných zvířatech byl váš nápad?
Když jsem točil jako kameraman snímek Poslední lovec, producent filmu se mě zeptal, kdy spolu natočíme nějaký celovečerní film. A já odpověděl: Kdykoliv budeš chtít. A Jean-Pierre (Bailly), ten producent, se dál ptal: A jaké máš nápady, jaká témata by tě zajímala? Řekl jsem mu, že nápadů mám spoustu, například láska a svádění ve zvířecím světě. A on na to: To je výborné, to natočíme. Ani nečekal na ostatní nápady, hned se mu zalíbil tenhle první.

Myslíte si, že zvířata se mohou zamilovat?
Jsem z principu přesvědčen, že se zvířata nezamilovávají, ale že to příroda tak zařídila, aby každé zvíře našlo svůj protějšek, aby reprodukční systém hladce fungoval. Výsledkem toho je, že nikdy na jaře nevidíte, že by některá zvířecí samička neměla mládě. Ten název filmu je trochu antropomorfický, ale já jsem se tomuto hledisku vždycky vyhýbal. I ve filmu Zamilovaná zvířata jsem se důsledně vyhýbal nějakým komentářům a připodobněním k lidem. Chtěl jsem nechat jenom prostor pro obraz. Samozřejmě tam jsou scény, které jsou úsměvné a mohou nám připomínat lidské chování, ale to už nechávám na představivosti diváků. Srovnání zvířat s lidmi se obecně vyhýbám.

Některá zvířata ve filmu předvádějí neuvěřitelné i velmi zábavné věci. Věděl jste dopředu, která zvířata chcete sledovat a co budou dělat?
To natáčení bylo velmi organizované a plánované. Točili jsme dva roky, to se může zdát jako dlouhá doba. Ale ve zvířecím světě to jsou jen dvě jara, jenom dvě období, kdy se zvířata reprodukují, a u některých druhů je toto období velmi krátké. My jsme si vybrali asi 80–100 druhů zvířat, které jsme chtěli točit, točili jsme navíc po celém světě, na severní i jižní polokouli. Museli jsme proto mít velmi přesný plán, kam pojedeme a které zvíře tam budeme točit. Bez toho by to nešlo. Ale samozřejmě jsou ve filmu i neplánované scény, například ta se slony, jak tam jeden slon kopne druhého. Ale jak se který druh bude chovat při svádění, to jsme věděli a za tím jsme šli.

Proč je ve filmu tolik ptáků? Souvisí to s tím, že už jste měl zkušenosti s jejich natáčením díky filmu Ptačí svět?
Asi proto, že u ptáků je svádění takové nejsofistikovanější, jde o největší podívanou. U hadů je to dost limitované, u savců zase docela jednoduché. V ptačí říši najdete neuvěřitelné kousky, které ptáci během svádění předvádějí. Například jsme filmovali v Kostarice a u jednoho tamního druhu dva samečci tančí před samičkou, jeden z nich je dominantní a probíhá mezi nimi velmi složitá hra. Navíc jsou většinou krásní, mají barevné peří, takže je to obrovský spektákl. Taky mám ptáky velmi rád.

Proč jste si do filmu vybral herečku Cecile de France a skladatele Philipa Glasse?
Výběr Cecile byl jednoduchý. Ve filmu je málo komentářů, asi minuta na začátku a na konci, a já si přál, aby je namluvila žena. Ona má příjemný hlas, film se jí líbil, takže to bylo snadné. Philip Glass byl volbou producenta. Setkali jsme se už v dubnu 2005 v New Yorku, kdy film byl ve stadiu příprav. Jemu se projekt líbil a souhlasil, že na něm bude pracovat, i když se měl natáčet až o dva roky později. Ve filmu není moc hudby, ale je přesně cílená. S Philipem jsme úzce spolupracovali, chtěli jsme po něm vždycky hudbu jen pro určitou scénu.

Iva Přivřelová

Autor: Redakce

28.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Barbora Strýcová
10 6

Sprosté nadávky, výhrůžky. Strýcová odkryla druhou tvář tenisu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
11

Babiš už opět zrušil návštěvu České televize. Mám důležitější věci, sdělil

AUTOMIX.CZ

Hammond už zase řídí. Jeho nový stroj jezdí na elektřinu a má extra vychytávku

Od nehody Richarda Hammonda uplynuly dva týdny a slavný moderátor už je dávno doma. A dokonce zase řídí.

DOTYK.CZ

Česká agentura veze z Cannes několik cen. Za kampaň pro časopis, co už nevychází

Čím jsou pro světový film ceny americké filmové akadamie Oscar, tím je pro evropskou reklamu mezinárodní reklamní festival Cannes Lions. Koná se vždy koncem června ve francouzském letovisku Cannes a v posledních letech je na něm úspěšná česká pobočka reklamní sítě Young & Rubicam.

Vyplašená zvěř, zničené porosty. Čtyřkolky dělají vrásky myslivcům

Majitelé čtyřkolek a terénních motorek přídělávají každoročně vrásky myslivcům i správcům lesů. Jejich hlučné stroje totiž plaší zveř a ničí lesní porosty a půdu. V boji proti jejich „řádění" jsou však lesníci i myslivci často bezmocní.

AKTUALIZOVÁNO

Tragická sobota. Na silnicích zemřelo devět lidí, letos nejvíc

Sobotní dopravní nehody si vyžádaly devět lidských životů, což je letos dosud nejvíce v jednom dni. Umírali při nich lidé v autech, motocyklisté, chodci i cyklisté. Dosud byl nejtragičtějším dnem na českých silnicích pátek 16. června, kdy zemřelo šest lidí. Vyplývá to z předběžných policejních statistik.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies