Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lesk a bída okostýmovaných dobrodruhů

KNIŽNÍ RECENZE - Vyšel slavný komiks Alana Moorea Strážci, jehož filmovou adaptaci právě promítají česká kina

13.3.2009
SDÍLEJ:

HISTORIE JAKO KULISA. Moorea ze všeho nejvíc zajímají temná zákoutí lidské duše – nikoli nadarmo se mu říká „Dostojevskij komiksu“.Foto: Repro: BB/art

Kdo bude hlídat hlídače? Kdo bude střežit strážce? Quis custodiet ipsos custodes? Tak se ptal ve svých Satirách starořímský jízlivec Iuvenalis.

A jeho všímavý postřeh se od té doby stal okřídleným vyjádřením pochyb o kvalitě systémů, v nichž jme nuceni žít. Objevuje se také jako motto rozsáhlého grafického románu Strážci (Watchmen), jehož scénář je dílem Angličana Alana Moorea. Ten ovšem Iuvenalisova slova cituje ze záhlaví zprávy tzv. Towerovy komise, která ve druhé polovině osmdesátých let zkoumala legalitu postupu tajných agentů v aféře známé jako Írán-Contras.

Není to zdroj vybraný náhodně. Klíčovými postavami Strážců jsou typičtí američtí supermani, kteří kdysi sami sebe – a tedy mimo jakoukoli kontrolu a pravidla – pasovali na ochránce pořádku a řádu. Většina z těchto dobrodruhů ve směšných, dětinských převlecích, jimiž je zabydlen děj Strážců, má předobraz v postavách amerických komiksů čtyřicátých a padesátých let. Počátek Mooreova příběhu je ovšem zastihuje
v supermanském důchodu. Jsou zapšklí, osamělí, frustrovaní, psychicky vykolejení, politováníhodní. K opětovnému životu v převleku je probouzí až strach, který vyvolá záhadná vražda jednoho z nich…

Hugo pro Strážce

Mooreův komiks původně vyšel ve dvanácti sešitech, které slovutné nakladatelství DC Comics vydalo na přelomu let 1986 a 1987. Společně se znovuvzkříšeným Batmanem Franka Millera (Návrat Temného rytíře) položil základy tzv. moderní éry komiksu. Éry, která daleko víc dává prostor nadsázce, fantazii, nadhledu… a také drsnosti a temnotě. O rok později byl Strážcům udělen Hugo. Bylo to poprvé a naposledy, co nejvýznamnější cenu literární sci-fi dostal komiks, poprvé a naposledy, kdy byla zřízena kategorie „jiné formy“.

Svět, v němž se Strážci odehrávají, sice připomíná reálný svět z časů studené války – celým příběhem se táhne největší trauma té doby, hrůza
z jaderného konfliktu – ale Moore tu ve skutečnosti stvořil alternativu k reálným dějinám: Američané vítězí ve Vietnamu, Nixon (ve svém pátém prezidentském období) si až s téměř maoistickým zaujetím nechává předvádět simulace obětování velkých amerických měst ve jménu konečného vítězství…

Dostojevskij komiksu

Moorea ovšem ze všeho nejvíc zajímají temná zákoutí lidské duše – nikoli nadarmo se mu říká „Dostojevskij komiksu“. Historické okolnosti jsou jen atraktivní a působivou kulisou, která dává vyniknout lidským selháním, nekončící sérii omylů, jichž se člověk na své cestě dějinami neustále dopouští, iluzí, jimž neustále podléhá. V tom jsou Strážci dílem spíše vizionářským než nostalgicky ukotveným v jedné epoše.

Grafické romány Alana Moorea (vedle Strážců připomeňme například knihy Z pekla či Liga výjimečných) jsou – navzdory formě – plnohodnotnou literaturou, která nezklame ani náročného čtenáře. Autor osvědčuje schopnost vyprávět příběh obří epické šíře, stejně jako mimořádný cit pro detail (ve Strážcích mu v tom skvěle vychází vstříc pečlivá a propracovaná Gibbonsova kresba). I proto je nutné číst velmi bedlivě, případně i několikrát. Aby co nejméně narážek, odkazů či souvislostí zůstalo skryto.

Strážci patří už téměř ke klasice komiksového žánru. Nový zájem o ně probudila filmová adaptace, kterou uvádějí i tuzemská kina. Moore sám ovšem na přepisy svých příběhů pohlíží s despektem: „Prostě se o to nezajímám… Naštěstí můžu zůstat neutrální, protože moje jméno není v titulcích…“

Alan Moore, Dave Gibbons: Strážci/Watchmen,
Přeložil Viktor Janiš, BB/art – Crew,
Praha 2009. 416 stran, 999 Kč.

IVAN MATĚJKA

13.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3 24

Třicítky se vrací, víkend bude horký a slunečný

Miroslav Stejskal.
17

Dělejte víc, vyzval šéf strážníky z Prahy 1. Radnice přikyvuje

Oko za oko: V Pákistánu nařídili znásilnění dívky kvůli činu jejího bratra

Znásilnění za znásilnění či znásilnění „ze cti“, tak nazývají místní to, co se odehrálo v pákistánské vesnici poblíž města Multan. Vesnická rada zde rozhodla, že jako odplatu za znásilnění nezletilé dívky nechá znásilnit sestru pachatele. Tento případ vyvolal velkou pozornost úřadů v celé zemi a 29 lidí již bylo zatčeno.

Vandal poškodil fotoobrazy Jadrana Šetlíka v prachatické galerii

/FOTOGALERIE/ Po vandalovi, který poškodil díla Jadrana Šetlíka, vystavené v Galerii Dolní brána v Prachaticích, pátrá policie.

Studenti ČVUT vyhráli prestižní mezinárodní soutěž Microsoftu

Studenti z pražského ČVUT zvítězili vůbec poprvé v prestižní mezinárodní soutěži Imagine Cup, kterou pořádá společnost Microsoft. Zde se svým projektem, který pomáhá dětem s cukrovkou, porazili 54 týmů z celého světa a získali peněžní ocenění v hodnotě 250 tisíc dolarů, tedy zhruba 5,5 milionů korun.

AKTUALIZOVÁNO

Zaorálek: Egypt musí sdělit okolnosti útoku a zvážit odškodnění

Egypt musí sdělit, co přesně se odehrálo předminulý týden na pláži v letovisku Hurgada při útoku, na jehož následky v noci na dnešek zemřela občanka České republiky. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Egypt by podle něj měl rovněž zvážit, zda neodškodní pozůstalé v Česku. Záležitost chce Zaorálek řešit i s egyptským protějškem. Česká republika bude požadovat také záznam z pitvy. Tělo zesnulé by mohlo být převezeno z Egypta začátkem příštího týdne.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení