VYBERTE SI REGION

Studená válka v užitém umění na londýnské výstavě

Londýn - Uměleckoprůmyslové muzeum Viktorie a Alberta v Londýně pokračuje ve své dobré tradici monotematických výstav zaměřených na konkrétní časové období či umělecký směr.

28.11.2008
SDÍLEJ:

EXPONÁTY: Zahradní „vejcové“ křeslo od Petera Ghyczyho, (1967–1968) (vlevo). Ještědská věž (1968–1973) navržená Karlem Hubáčkem.Foto: ©V&A Images,©Jiří Jiroutek

V uplynulých letech to byly například expozice Art Deco či Modernismus: Tvoření nového světa 1914– 1939, nyní představuje Modernu za studené války. A stejně jako na předchozích je i na současné výstavě výrazně zastoupeno české umění.

Expozice se zaměřuje na design, architekturu, film i popkulturu na obou stranách železné opony v letech 1945 až 1970. Představuje více než tři stovky exponátů od Sputniku přes obrazy Roberta Rauschenberga, módní návrhy Paca Rabanneho, architekturu Le Corbusiera až třeba po automobily, které například zastupuje kuriózní miniauto Messerschmitt.

Hned v úvodu ale návštěvníky „přivítá“ československý plakát Karla Šourka „Sláva Sovětské armádě – záštitě nového světa“ z roku 1945. V přímém uměleckém i obsahovém protikladu visí nedaleko něj plakát propagující výstavu americké architektury v Curychu. Výstava, která je řazena chronologicky, je vlastně zároveň nenásilnou a poutavou učebnicí dějin studené války.

Nechybějí tu totiž panely se stručnou charakteristikou historických událostí i s dobovými fotografiemi. Můžeme se tak seznámit třeba s Marshallovým plánem ekonomické pomoci Evropě, leteckým mostem do Západního Berlína či s Americkou národní výstavou, která v roce 1959 šokovala Moskvu. Jednotlivé části expozice nesou názvy Dozvuky války – úzkost a naděje, Poplatnost války v umění, Soupeření o modernost, Krize a strach, Vesmírná Odyssea, Revoluce, Poslední utopisté a Křehká planeta. Zejména v prvních částech výstavy je zřetelný rozdíl mezi socialistickým realismem Východu a modernou Západu.

Jako zjevení proto působí moderní skulptury československých sklářských výtvarníků vytvořené od konce padesátých let až do počátku let sedmdesátých. Vystaveny jsou práce Reného Roubíčka, Václava Cíglera, Pavla Hlavy a především manželů Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského. Návštěvník z Česka se však nemůže nepodivit, že kurátoři výstavy představili světovou výstavu EXPO 58 v Bruselu prostřednictvím jugoslávského pavilonu a pominuli ten proslulý československý!

Části nazvané Vesmírná Odyssea vévodí velký model sovětské kosmické lodi Vostok, ale neztratí se tu ani televizní věž na Ještědu postavená podle návrhu Karla Hubáčka. Vystavená maketa moskevské věže Ostankino je sice větší, ale architektonická hodnota Hubáčkovy realizace je výrazně vyšší. Následující oddíl Revoluce reflektuje pochopitelně i Pražské jaro roku 1968 ukončené invazí armád Varšavské smlouvy. Pod titulkem „Praha, od jara do léta“ jsou vystaveny fotografie Libora Hajského a Josefa Koudelky a především šest koláží Jiřího Koláře nazvaných Deník roku 1968.

Závěr expozice je symbolický. Představuje fotografii křehké planety Země viděné z vesmíru. Mnoho klíčových otázek užitého umění z dob studené války je totiž platných dodnes. Například jak tvořit design nových technologií bez vedlejších efektů ovlivňujících životní prostředí… Výstava Moderna za studené války potrvá v londýnském Muzeu Viktorie a Alberta až do 11. ledna příštího roku.

JAROSLAV BERÁNEK

28.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Loučení s tratí do Koutů: končí barevné motoráky i soukromník

Údolí Desné – Největší změna za devatenáctiletou historii nastala v noci ze soboty 10. na neděli 11. prosince na Železnici Desná. Osobní vlaky zde přestala provozovat soukromá firma, nahradily ji České dráhy.

Žloutenka stále řádí. Chybí vakcíny, hlásí nejen lékárny

Vyškov – Jde o agresivní infekci, člověka může zabít za pár hodin od prvních příznaků. Mnoho nakažených se i po vyléčení po celý život potýká s následky, jako jsou třeba amputace končetin nebo hluchota. K nejohroženějším patří děti. Přestože je možné se proti meningokokovi typu B očkovat, vakcíny chybí. Na Vyškovsku podle dětské lékařky Anežky Bahníkové z Vyškova už zhruba čtyři až pět měsíců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies