Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Motivace je zapotřebí, říká šéf plzeňského baletu Jiří Pokorný

Plzeň /ROZHOVOR/ – Pro vánoční a novoroční čas je v baletním světě synonymem Louskáček s hudbou Petra Iljiče Čajkovského. Pohádkový příběh o snu s krásným princem mají na repertoáru snad všechny velké soubory, které se věnují klasickému baletu. V současnosti, kdy je šéfem baletu Divadla J. K. Tyla Jiří Pokorný, není Plzeň výjimkou. Ještě nedávno uváděla všechny tři slavné Čajkovského tituly – vedle Louskáčka také Labutí jezero a Šípkovou Růženku, kterou můžeme vidět v plzeňském Velkém divadle i nadále.

30.12.2011
SDÍLEJ:

Šéf baletu Divadla J. K. Tyla v Plzni Jiří PokornýFoto: archiv

Louskáček se však s novým rokem loučí. Odpovědí, proč už na diváky nepočká do příštích Vánoc a zda se na jeviště nevrátí balet nejslavnější – Labutí jezero, začíná rozhovor se šéfem plzeňského baletního souboru.

Louskáček dosáhl téměř jako legendární Labutí jezero krásných osmi let, což je v typu kamenných divadel s velkým počtem premiér úctyhodný věk. Samozřejmě vezmou za své scéna a kostýmy, které se bezpočetně upravovaly pro nové tanečníky a v neposlední řadě pro děti, které v Louskáčkovi účinkují. Jsou to samozřejmě tituly, které snesou kratší interval před novým nastudováním. Ale i tak jsme snad potěšili nejednu generaci a doufám přilákali další potenciální mladé umělce a diváky.

Ctitele klasického baletu jste potěšili v závěru roku nastudováním Raymondy, která zažila před několika lety triumfální úspěch v Národním divadle v Praze, ale na plzeňskou scénu vstoupila vůbec poprvé. Jak jste s inscenací spokojen?

V prvé řadě jsem rád, že můžeme nabídku pro obecenstvo rozšířit o další rozměr v oblasti klasického odkazu romantických baletů a nezůstane v povědomí jen Louskáček s Labutím jezerem. Velkým přínosem byla spolupráce s inscenátorkou Raymondy Yelenou Pankovou, která přinesla mnoho pozitivního hlavně pro dámskou složku baletu. Každý klasický balet je pro soubor takzvanou hygienou a broušením nejtěžšího tanečního stylu vůbec , a proto jsem rád, že nezůstane naše práce na jednom bodě. Pevně věřím, že si tento titul najde mnoho příznivců nejenom tanečního umění, protože předkládá ryzí styl a krásu projevu s podmanivou Glazunovovou hudbou.

V letošní sezoně chystáte ještě premiéru Snu noci svatojánské. Už v činoherní podobě jde o komedii ne právě jednoduchou. Převést ji do tanečního jazyka tak nemůže být rovněž snadné. Přesto jste choreografii svěřil mladému sólistovi svého souboru Richardu Ševčíkovi…

Vždy jde o důvěru a zdravý instinkt. Richarda znám již několik let, věnuje se své práci velmi intenzivně, na choreografických soutěžích včetně zahraničních získává ocenění, má oči otevřené a sleduje dění i na ostatních scénách. Nejvíc s ním komunikuji a provádíme rozbor různých inscenací. Musím podotknout, že nejen baletních, a to možná dalo impulz k této nabídce. Žije divadlem, ctí zákonitosti dynamiky, a hlavně chceme s ředitelem Jana Burianem podporovat umělce zevnitř. Vytvářet profil plzenského divadla. Držíme mu palce.

Na začátku sezony Divadlo J. K. Tyla oznámilo, že se vrátí taneční muzikál Edith – vrabčák z předměstí. Termín návratu závisí jen na pěvecké představitelce hlavní role Radce Fišarové, nebo obsazujete nově i všechny taneční party?

Základ zůstává v čele se Zuzanou Hradilovou, na kterou byla titulní role ušitá na míru. Ve sborových scénách k určitým posunům dojde.

Co byste si v Plzni přál do dalších sezon? A čím chcete diváky oslovit hned na začátku té příští – to znamená již na podzim roku 2012?

Kdybychom se zaměřili na nejširší divácké spektrum napříč generacemi, oblíbeným žánrem jsou dějově dramatická díla. Tím bude i podzimní premiéra Anny Kareniny, kterou vůbec poprvé pro náš soubor připraví choreograf Libor Vaculík, který již přivedl na svět v Plzni mnoho působivých inscenací. Dále mám v plánu přivést do našeho divadla dramaturgický počin ve formě například oratoria, kombinaci živého orchestru, pěveckého sboru a tanečníků, což není běžným zvykem. Vím, že to bude velkým oříškem pro všechny soubory, ale je to úžasný hnací motor k poznání dalších neokoukaných vjemů.

Výjimečnou tanečnici měla Plzeň v nositelce Ceny Thálie Ivoně Jeličové. Jak se – z vašeho pohledu – daří najít za ni náhradu, především pro technicky nejnáročnější klasický repertoár?

Ivona Jeličová ušla v Plzni velký kus cesty a díky tomu a své píli se výborně uplatňuje v brněnském souboru. Paralelně s ní se uvnitř souboru pracovalo a pracuje s dalšími talenty a typy nové generace. Motivace je zapotřebí, zvlášť když se buduje tvář souboru. A to nikdy nesmí přestat. Jarmila Dycková nebo Monika Mašterová také začínaly s menšími úkoly a dnes jsou oporou v náročných partech. Mám radost z vývinu u Martiny Diblíkové, která je nádhernou Raymondou, jež je její první velkou rolí. Již zmiňovaný Richard Ševčík dokáže nejen zatančit technicky náročné party, ale i sugestivně ztvárnit dramatické polohy například v Quasimodovi nebo Abdérachmanovi v Raymondě. Dále se jeví dobře nastartovaná linka u Kristýny Piechaczkové či Nely Mrázové, které jsou též obsazované do náročnějších úloh. Doufám, že u Martina Šintáka bude co nejméně zdravotních problémů, které ho občas trápí. Je to další z lidí, který je divadlu oddán, a to pozná i divák.

Vaše manželka Zuzana Pokorná získala – stejně jako vy – dvakrát Cenu Thálie, synové kráčejí ve vašich tanečních stopách. Jaké je vaše osobní a také šéfovské či taneční přání do nového roku?

Buďme zdraví, to je nejvíc. Všichni tanečníci to vědí až příliš dobře.

Autor: Petr Dvořák

30.12.2011
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Nedokázal jsem si pomoci, tvrdil facebookový pedofil. Schůzce zabránili rodiče

Transparent z demonstrace proti Andreji Babišovi
1 14

Babiš chce vidět žádost o vydání k trestnímu stíhání

Turistika na Ibize drtí starousedlíky. Nájem za tisíc euro neseženete

Gabriel Alberto Andrade žije už rok v dodávce. Na ostrově Ibiza, který je už téměř dvě desetiletí jeho domovem, nemůže najít bydlení odpovídající jeho příjmům. Činže na tomto turisticky obléhaném ostrově rostou kvůli zájmu turistů do strmých výšin a nikdo neví, kdy a kde se zastaví.

Odporný útok na nevinné, odsuzují čeští politici útok v Barceloně

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil dnešní najetí auta do lidí v Barceloně za další "odporný teroristický útok na nevinné". Sdělil to na twitteru. Na sociálních sítích odsoudili čin také další tuzemští politici. Útok, ke kterému se přihlásil Islámský stát, si vyžádal asi 13 mrtvých a osm desítek zraněných.

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Arogantní a značně pod vlivem. Taková je podle všeho žena, která odmítá v restauracích platit. Okradla už několik restaurací, policii zatím uniká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení