Patří k němu plovárna, moře, pláže, sluníčko, muzikanti, cirkus, komedianti, hravost, barevnost a fantazie. Poslední tři uvedená slova vystihují malířovu osobnost. Jakoby svou tvorbou vyprávěl (ne)obyčejné příběhy, které kolem sebe viděl. Můžeme zde pozorovat silný vliv literatury a tvůrčího psaní. David Kubina si psal denně deník, který pro něj byl, podle slov jeho maminky, “…blízkým přítelem, kterému svěřoval své nejniternější pocity…“ a ty se také objevují i v jeho obrazech.



hravost, barevnost a fantazie

David Kubina se narodil 29. srpna 1976 v Broumově. V letech 1995–1999 studoval na Pedagogické fakultě v Hradci Králové obor český jazyk a výtvarná výchova. Studiem si osvojoval výtvarné techniky a získával potřebnou zručnost a zkušenost. Nemalý význam pro mladého výtvarníka měl pobyt ve Spojených státech amerických v roce 1996 a později i zahraniční cesty po Evropě v letech 2001–2003.

Výtvarný vývoj malíře byl rovněž silně ovlivněn cyklem časopisů Největší malíři. Nechával se inspirovat velkými osobnostmi světového malířství: Rembrandtem, Rubensem, van Goghem, Gauguinem, Kleem nebo Chagallem. Po způsobu dadaistických koláží, kde nutnou složkou k pochopení uměleckého díla je fantazie a asociace, vlepuje do věrných replik mistrovských děl etikety, píše humorné glosy, přesmyčky a postřehy. Staromistrovská malba mu je i podnětem k objevování nových způsobů zobrazování a experimentování.

Společný je cit a smysl pro barvu


Svými obrazy kritizuje konzumní způsob života, upozorňuje na pomíjivost slávy a relativitu života. Současně s těmito díly vzniká zcela odlišná tvorba vyznačující se výrazným kolorismem. Cit a smysl pro barvu je společným jmenovatelem pro osobitá díla zachycující autorův svět. Obrazy odkazují k běžným věcem všedního dne, k literatuře nebo velmi často k představám, snům či jen pocitovým vjemům.

S pozvolnou proměnou obsahu sledujeme změnu rukopisu, který se stále více uvolňuje a umělecký výraz směřuje k nezobrazujícímu (abstraktnímu) výtvarnému projevu. Objevují se expresívní kolorované silikonové kresby a směřují k čistě barevně pojaté harmonické kompozici.

Neviditelné krajiny a Fraktály

Tvorba Davida Kubiny tak vrcholí v malířském programu, který nazval Neviditelné krajiny a Fraktály. Podmětem mu byla teorie zlatého řezu a současně i teorie Fibonacciho čísel. David Kubina se zajímal i o algoritmy fraktálů. Na obrazech se objevují geometrické objekty, které jsou si navzájem podobné. Jejich struktury jsou na první pohled složité, ovšem jsou vytvořeny jednoduchým opakováním za použití jednoduchých pravidel.

Můžeme pozorovat práci s barvou a experimentování se světlem. Díky tomu jsou obrazy různorodé, i když zachovávají stejný princip výstavby. Tvorba tohoto mladého talentovaného výtvarníka, který by se letos dožil 35. narozenin, se bohužel náhle uzavřela 30. března 2007.

Výstava je navíc obohacena o svítící obrazy.

Mgr. Jana Matěnová, UPM – Muzeum textilu (s použitím textu Bc. Vlastislava Tokoše, GVUN Náchod)