VYBERTE SI REGION

Knižní pohled na moderní umění v Národní galerii

KNIŽNÍ RECENZE - Souběžně s otevřením nového uspořádání expozice moderního a současného umění ve Veletržním paláci v Praze vydala Národní galerii reprezentativní publikaci nazvanou 155 uměleckých děl 20. století z Národní galerie v Praze.

17.4.2009
SDÍLEJ:

Národní galerie v Praze představila nové stálé expozice českého moderního a současného umění.Foto: DENÍK/Vít Šimánek

Jako autor je uveden Milan Knížák a Tomáš Vlček (ředitel Sbírky moderního a současného umění NG), na knize se však podíleli i další kurátoři a pracovníci Národní galerie.

Výběr 155 uměleckých děl 20. století z Národní galerie je zřejmě především osobním výběrem jejího generálního ředitele Milana Knížáka a pochopitelně odráží také jeho sympatie i antipatie. A to i přesto, že autor úvodem uvádí v plurálu, že „dlouho jsme se rozhodovali, jaká díla umístit na závěr publikace“ a zda prezentovat díla těch nejmladších a neověřených časem. Píše: „Nakonec jsme se rozhodli zařadit z mladé generace jen ty autory, kteří si již získali určitou pozici na domácí či mezinárodní scéně, a z nejnovějších akvizic případně připravit publikaci věnovanou výhradně nejmladší scéně.“ Tvůrce knihy pochopitelně k této formulaci vedlo vědomí relativnosti soudů a jisté subjektivnosti výběru.

Osobitost výběru

Pokud jde o první polovinu století, výběr jen do jisté míry akceptuje neoddiskutovatelná díla, která se během století stala doslova ikonami Národní galerie, ať už jde o Muchu, Rodina, Picassa, Kupku, Muncha, Schieleho, Kokoschku a další, ale i mezi nimi často Knížák akcentuje díla svého osobního - a nikoli nezajímavého - výběru.

Mezi všemi vybranými umělci jsou pouze tři, kteří jsou zastoupeni dvěma exponáty: František Kupka, sochař Vincenc Makovský (ze svého avantgardního a surrealistického období) a Zdeněk Rykr (asambláže z 30. let).

Ovšem podstatou knihy je Knížákův pohled na druhou polovinu dvacátého století a zejména jeho poslední desetiletí. V té době NG cílevědomě rozšiřovala své sbírky, i když často nešlo o nákupy, ale o dary. Knížák spatřuje jistou nekoncepčnost v počátcích devadesátých let, kdy podle něj kvůli názorovým organizačním zmatkům galerie nevyužila možností, které se nabízely, a řečeno jeho slovy „situace se změnila teprve po reorganizaci Národní galerie ve druhé polovině roku 1999, kdy jsme začali systematicky zaplňovat existující mezery“. Tehdy však již s ohledem na stoupající ceny nebylo prý možno některá díla zakoupit, a proto byl iniciován „plánovitý nákup tzv. nejmladšího umění, aby vznikala komplexní sbírka současných výtvarných snah, především z českého prostředí“.

Duše sbírek

Na závěr svého úvodu Milan Knížák vysvětluje podstatu výběru: „Kolekce, kterou předkládáme, je příběhem, dobrodružstvím s mnoha zauzleními, ale především, ale především vyzařuje určitou jemnost, která je duší (bezděčnou i přiznanou) našich sbírek.“

V každém případě kniha, která nešetří zlatou barvou nejen na obálce a vazbě (zlatých je 13 úvodních stran, zlaté jsou titulky, zlatý je dokonce i kapitálek), zprostředkuje alespoň osobitý pohled na poklady Sbírky moderního a současného umění NG pro ty, kdo nemají možnost spatřit pražskou expozici vcelku.

Milan Knížák, Tomáš Vlček (editor): 155 uměleckých děl 20. století z Národní galerie v Praze
Layout Filip Heyduk, Martin Strnad
Vydala NG v Praze 336 stran, cena 1100 Kč

Autor: Petr Kovařík

17.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
4 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies