VYBERTE SI REGION

Národní památník na Vítkově otevírá své brány a nabízí unikátní pohled na Prahu i do minulosti

Praha /FOTOGALERIE/ - Národní muzeum dne 29. října otevírá nově zrekonstruovaný Národní památník na Vítkově. Plní tak svůj slib a symbolicky k výročí vzniku samostatného československého státu oživuje Památník jako muzeum moderních dějin s multimediální expozicí s názvem „Křižovatky české a československé státnosti“. Cílem několikaleté práce nebylo Památník pouze rekonstruovat, ale především rehabilitovat a revitalizovat. Národní památník na Vítkově nalézá nový obsah a chce se stát součástí obyvatel metropole a státu. Nejen jako výraz státotvorných myšlenek a národních idejí, nejen jako součást vzdělávacího systému a kulturního života, ale také jako místo pro volnočasové aktivity návštěvníků. Jako integrální součást místa i celé Prahy se zapojuje do života obyvatel – kromě expozic nabízí atraktivní vyhlídku na Prahu ze střechy Památníku a posezení v netradiční kavárně.

29.10.2009
SDÍLEJ:

Nově zrekonstruovaný Národní památník na Vítkově. Národní muzeum zde 29. října slavnostně otevře muzeum moderních dějin s multimediální expozicí věnované dějinám 20. století s názvem Křižovatky české a československé státnosti.Foto: DENÍK/Vít Šimánek

Generální ředitel Národního muzea k otevření Národního Památníku na Vítkově říká: „Národní muzeum na sebe převzetím Památníku vzalo náročný úkol tento doposavad převážně uzavřený objekt revitalizovat a otevřít veřejnosti. Snaží se pro to udělat maximum, aby toto místo nebylo jen tichým symbolem naší státnosti, ale též moderním muzeem, kde se především mladší generace bude moci seznamovat s důležitými momenty naší novodobé historie.“

Slavnostní otevření za účasti prezidenta

Památník se za účasti prezidenta republiky slavnostně otevírá po dvouleté generální rekonstrukci, kdy finanční prostředky ve výši 321 milionů korun poskytlo Ministerstvo kultury ČR, významný byl i finanční podíl Ministertva obrany ČR. Realizace má soudobou architektonickou tvář, která respektuje architekturu Památníku. Z novodobých zásahů stojí za zmínku zasklený podchod před vstupem do Hrobu Neznámého vojína a realizace nástavby panoramatické kavárny ve východní části. Na střeše Památníku byla vybudována vyhlídková terasa s impozantním pohledem na Prahu. Vyjma terasy je v celém Památníku umožněn bezbariérový přístup.

Objekt nezůstane pouze výstavním prostorem. Národní muzeum připravuje bohatý dramaturgický plán, který se snaží oživit toto unikátní místo na kulturní mapě metropole i samotné městské části Praha 3. Bezprostředně po otevření ožije Památník jako dějiště hudebních koncertů, workshopů, divadelních představení a také edukačních aktivit napojených na školský vzdělávací systém.


Nová stálá expozice: Křižovatky české a československé státnosti

V rámci Památníku se současně otevírá moderní a interaktivní expozice věnovaná dějinám 20. století – Křižovatky české a československé státnosti, která byla připravena ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha. Národní muzeum tak zaplňuje mezeru, neboť v České republice doposud chyběla expozice moderních dějin.

Ta zachycuje významné křižovatky v našich dějinách, na kterých se výrazným způsobem měnila státnost a ideové pojetí státu. Zejména se jedná o pět základních momentů: 1918: vznik ČSR, 1938: období Mnichova a zániku Československa, 1945 – 1948: obnovení Československa a komunistický převrat, 1968: vznik československé federace, 1989: pád komunismu spolu se zánikem Česko-Slovenska v roce 1992.

Každá z křižovatek je založena na prezentaci osob, které určitým způsobem vyjádřily své postoje k vývoji státu a státnosti. Návštěvníci tak uvidí Kubišovo sako z krypty kostela, kde byli atentátníci na Heydricha zastřeleni, poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky z vězení, osobní předměty spjaté s Janem Palachem, psací stroj používaný Pavlem Tigridem nebo šachové figurky, které ve vězení vyrobil z chleba Milan Šimečka.

Expozice využívá i některé další části Památníku, jako např. Kolumbárium, Síň Rudé armády nebo podzemí Památníku, kde je do kulis Gottwaldova mauzolea včleněna výstava o dějinách Národního památníku na Vítkově.

Nechybí tematické výstavy

První krátkodobou výstavou v prostorách pro tematické výstavy je výstava Hradní fotoarchiv 1918–1933, která prezentuje unikátní stejnojmenný fotografický fond, který vznikl při tiskovém odboru Kanceláře prezidenta republiky. Zobrazuje prezidenta T. G. Masaryka při oficiálních i soukromých příležitostech a také nejrůznější akce, kterých se osobně neúčastnil. K výstavě vychází i stejnojmenná kniha, nad kterou převzal záštitu prezident republiky.

Součástí Památníku je Hrob neznámého vojína, jehož oficiální statut jako ústředního pietního místa a nejčestnějšího válečného hrobu České republiky před několika měsíci schválila vláda České republiky.

Doprava k Památníku:

1) Autobusem 133 či 175 od metra Florenc na Tachovské náměstí a odtud pěšky.
2) Pěšky ze zastávky metra Florenc kolem Vojenského historického ústavu Praha.
3) Vycházkovou trasou od tramvají 1, 9, 10 a 16 ze stanice Ohrada.

PO CELÝ LISTOPAD 2009 JE DO OBJEKTU VOLNÝ VSTUP!

(zdroj: Národní muzeum)

29.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies