Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nic se nemá přehánět, člověk pak může vyhořet

Praha - Marek Taclík zkouší roli Kočkareva v Ženitbě, chystá se na natáčení filmu o K. H. Borovském

25.1.2009
SDÍLEJ:

Marek TaclíkFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Mohlo by se zdát, že herec Marek Taclík nemá nikde stání. Diváci se s ním totiž setkávají v ústeckém Činoherním studiu, pražském Činoherním klubu, Dejvickém divadle a také v Divadle Na Jezerce. Právě v posledně zmíněném se teď připravuje na svou roli v inscenaci hry ruského dramatika a spisovatele Nikolaje Vasiljeviče Gogola Ženitba, jejíž premiéra se uskuteční 28. ledna. „Nic v tom nehledejte, prostě mám potřebu cítit se nezávisle, svobodně se rozhodovat, co budu dělat. Do stálého angažmá už bych nikdy nešel,“ říká Taclík, známý i z filmů Jedna ruka netleská, Milenci a vrazi, Grandhotel či seriálů Hop nebo trop a Kriminálka Anděl.

Mýlím se, když řeknu, že se jedná – mimo vaše působení na DAMU – o vaši první účast ve hře ruského autora?
Mýlíte, protože v roce 2001 jsem v Činoherním klubu hrál Krečinského v Procesu od Alexandra Vasiljeviče Suchovo-Kobylina. Režíroval to tehdy Martin Čičvák a byla to velice příjemná práce. Co se ale týče Gogola samotného, tak jde skutečně o mé první setkání s ním, tedy s jeho hrou, na jevišti.

V Ženitbě hrajete Kočkareva, který chce „dostat do chomoutu“ svého přítele Podkolatova v podání Radka Holuba.
Nápadníků ucházejících se o Agátu v podání Báry Hrzánové je v té hře víc, hned čtyři (pozn. Jan Hrušínský – Nenažraný, Miroslav Vladyka – Žvanikin, Zdeněk Hruška – Onučkin). Jediným ženatým mužem je právě Kočkarev, který se snaží neštěstí toho manželství přehodit na ostatní. Paradoxní je, že ve skutečnosti jsem jediným svobodným mužem v tomto obsazení.

Jak si s tou postavou rozumíte?
Když jsem si přečetl její text, tak jsem si řekl, že to je role, která je v podstatě napsaná pro mě. Teď je pár dní do premiéry a já si lámu hlavu, proč mi tak brutálně nejde dostat se jí pod kůži. Myslím, že každý herec potvrdí, že pár dnů před premiérou je těžké mluvit o postavě, kterou právě zkouší. Pokud jde ale o celou hru, tak se mi líbí, že vedle humoru v sobě skrývá tragiku, absurditu i pověstnou Gogolovu ironii.

V podobném duchu o hře mluví i režisér Lukáš Hlavica.
Na Lukáše jsem se moc těšil, protože ho znám snad od studií na DAMU, to znamená třináct let. Doposud jsme spolu ale divadlo nedělali.

To, že se znáte, mělo při zkoušení nějakou výhodu?
Jednu nespornou – že jsme se nemuseli vzájemně oťukávat. Lukáš mě mohl třeba i seřvat a já jsem se z toho rozhodně nehroutil. Myslím ale, že stejně funguje i jeho práce s ostatními herci, zvlášť v Divadle Na Jezerce, kde patří ke stálému režisérskému týmu.

Zajímavostí je, že Ženitba bude první ruskou klasikou, která se v Divadle Na Jezerce od jeho založení v roce 2004 objeví.
Jsem rád, že se Honza Hrušínský snaží, aby byl repertoár jeho divadla barevný. Nejde jenom po bulvárních komediích, aby si jimi zaručil návštěvnost, což je chvályhodné.

Jak už bylo řečeno, jste velmi pracovně vytížený. Kolik představení za měsíc odehrajete?
Už pět let v řadě za sebou tak pětadvacet. Je to dost, takže jsem pomalu začal brzdit. Novou hru teď mimochodem zkouším po roce. Petr Čepek říkával, že ze začátku, když je člověk mladší, musí hrát denně. Já dodávám, že se nic nemá přehánět, protože pak taky ten člověk může velice rychle vyhořet.
V roce 1993 jste začínal v ústeckém Činoherním studiu jako kulisák.

A hercem jste se stal, aniž byste o tom kdy uvažoval nebo snil.
Nějak se to celé zvrtlo, nehrály v tom roli žádné geny. Na začátku pro mě bylo ze všeho nejdůležitější, aby mě do Činoheráku vůbec vzali, protože jeho genius loci mě nadchl. Řekl jsem si, že tam klidně budu vytírat podlahu, jenom abych tam mohl být. Nepřetržitě čtrnáct dní jsem se tam tak vnucoval, až mě přijali. Na tomhle principu je vlastně založená celá moje kariéra. No a v roce 1995 jsem se rozhodl pro studium DAMU, ale pořád jsem si uvědomoval, že zatímco já jsem do divadla zavítal poprvé snad ve dvaceti, mí spolužáci se na něj „vrhli“ asi deset minut po narození. Byl jsem oproti nim ve velké nevýhodě.

Vaše spolužáky si ale oproti vám nevybral do filmu – napřed Jedna ruka netleská a potom Grandhotel – režisér David Ondříček.
Ondříčkovi jsem se také vnutil. Jednou jsem ho někde potkal a vecpal mu lístky do divadla. Byl jsem si jistý, že se mu budu líbit.

Tomu se říká zdravé sebevědomí. Patříte už do jeho herecké stáje?
Měl jsem chvilku svou kójiv jeho stáji, ale teď už je zase prázdná. V dalším filmu, který David chystá, je hlavní role psaná pro Ivana Trojana.

A vy nějaký nový film připravujete?
S panem režisérem Dušanem Kleinem budeme točit pro Českou televizi film o Karlu Havlíčku Borovském – toho bude představovat David Švehlík. Já budu hrát druhou hlavní roli – udavače Borovského.

S Davidem Švehlíkem se pracovně setkáváte poměrně často – naposled třeba při natáčení seriálu televize Nova Kriminálka Anděl. Šel byste i do jeho případného pokračování?
Šel, protože se mi role policisty, kterou jsem hrál, moc líbila. Nejdřív jsem si nebyl jistý, jak ten formát dopadne, ale když nám ukázali, jakým způsobem jej tatáž produkce a štáb zvládli na Slovensku, tak jsem byl naprosto nadšený. A to nadšení přetrvává i potom, co jsme natočili třináct dílů. Myslím, že v žánru krimi seriálů jsme s Kriminálkou Anděl nasadili laťku poměrně vysoko.

Co vás vlastně víc baví – práce před kamerou, nebo na jevišti, kde už není možnost případnou nepovedenou scénu zopakovat?
Jsou to dvě rozdílné věci a každá z nich má svoje kouzlo. Zvlášť když je má člověk možnost kombinovat.

A chodíte do divadla také jako divák?
Velice rád, i když ne tak často, jak bych si představoval. Když už tam ale sedím, tak zjišťuju, že to divadlo raději sleduju, než jej hraju. Zvláštní… Kdysi jsem měl pocit, že je skvělé být na jevišti, ale dnes to vidím jinak. Skvělé je být právě v tom v hledišti.

Autor: Gabriela Kováříková

25.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Slovenský zpěvák Peter Nagy.
8

Peter Nagy: Hudba je mimo tabulkový svět ekonomiky

Vladimír Mečiar
7

Mečiarovi je pětasedmdesát let. Oslavy může pokazit soud

Odborníci na životní prostředí: Prach v Brně způsobí ročně až stovku úmrtí

Denně skončí v brněnských nemocnicích dva lidé s dýchacími obtížemi. „Na vině je znečištěný vzduch,“ upozornil lékař Miroslav Šuta.

Pohledem Jana Kličky: Uhelní udavači aneb Právo na zdravé topení

Občane, ukažte, čím topíte! Takové  pravidlo začalo v Česku fungovat od ledna letošního roku.

AKTUALIZOVÁNO

Švýcarská policie dopadla útočníka s motorovou pilou

Franz Wrousis, který v ponděli zaútočil motorovou pilou v ulici Vorstad, je ve vazbě. Švýcarská policie jej podle BBC zatkla ve městě Thalwil, které se nachází asi 60 kilometrů od Schaffhausenu, kde došlo k incidentu.

Češka napadená v Egyptě je v kritickém stavu a není schopna převozu

Češka, která byla 14. července v egyptské Hurghadě pobodána teroristou, je v káhirské nemocnici stále v kritickém stavu. Ten se navíc v posledních dnech zhoršil. Na místo proto dnes odletěl i tým českých zdravotníků pod vedením ředitele pražské záchranné služby Petra Koloucha.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení