VYBERTE SI REGION

Norové přispějí na zachování zbraní a deníku Pravda

PLZEŇ - Restaurování historických zbraní, konzervace sklářských střihů nebo i digitalizace starých vydání deníku Pravda. To vše a mnoho dalšího bude moci v příštích třech letech zafinancovat Plzeňský kraj, který je vlastníkem největších muzejních sbírek v tamním regionu.

25.11.2007
SDÍLEJ:

Západočeské muzeum získá z norských fondů až čtyři miliony korun.Foto: Archiv Deníku

Po dvouletém snažení setotiž kraji podařilo získat na obnovu historických předmětů a uměleckých děl grant z takzvaných norských fondů. Zhruba 21 milionů korun si mezi sebe rozdělí osm muzeí, dvě galerie a Studijní a vědecká knihovna v Plzni.

Nejvíce peněz získá z fondu Západočeské muzeum. „Zhruba za čtyři miliony bychom na jedné straně rádi vybavili depozitáře novými regály a dalším zařízením, které umožní přechovávat sbírky ve vhodném prostředí, a na straně druhé chceme některé sbírky restaurovat a konzervovat a zastavit jejich fyzický rozklad,“ uvedl ředitel muzea Martin Frojda s tím, že záchrana se bude týkat sbírek zbraní, historických vějířů, archeologických nálezů nebo lidového nábytku.

Západočeská galerie chce za svůj podíl nakoupit prachotěsně skříně a restaurovat kresby Mikoláše Alše. Vlastivědné muzeum v Klatovech žádalo mimo jiné o peníze na opravu objektu depozitáře a restaurování barokní fasády. Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici pak hodlá třeba restaurovat staré knižní tisky z 19. století nebo obrazy ze stejného období.

Klesající euro připravilo muzea o část peněz

Podle šéfa odboru kultury Plzeňského kraje Vladimíra Líbala poskytuje grant maximálně 85 procent nákladů. Z fondu tak postupně přijde 590 tisíc eur, což je zhruba 17 milionů korun. „Chtěli jsme více, ale po dobu žádání se změnil kurz eura z 30,80 na 28 Kč za euro. Zbylou částku do 21 milionů zafinancuje z jedné třetiny rozpočet kraje a další peníze budou muset dodat samy instituce,“ vysvětlil Líbal.

„Získat grant bylo nesmírně těžké. Některé české instituce peníze získaly rychleji, ale žádaly je jednotlivě a například jen na jednu investici, především stavební úpravy. Naše žádost byla o to složitější, že v ní figuruje 11 institucí a žádají na desítky různých věcí,“ uvedl radní kraje pro kulturu Martin Baxa s tím, že poskytovatelé dotace chtěli k žádosti neustále nějaká doplňující stanoviska, protože například nevěděly, jaký statut má příspěvková organizace.

Plzeňský kraj by zřejmě grant dostal dříve, kdyby žádal peníze na jednu větší investici a peníze, které by na ní ušetřil ze svého by pak mohl dát na restaurování a konzervaci mnoha různých sbírek. Podle Baxy to ale nebylo možné, protože místní krajský úřad postupoval v záchraně kulturního fondu odlišně než většina krajů. „Ze svých rozpočtů jsme v uplynulých letech napřed opravily budovy muzeí a některých depozitářů, abychom měly sbírky kde uchovávat. Opravy objektů jsou z velké části hotové a začíná záchrana sbírek. Z fondů teď podpoříme hlavně ty, které jsou nejvíce ohrožené a ty, které bychom chtěli v nejbližší době ukázat veřejnosti. Proto se čerpání grantu rozprostře mezi tolik institucí,“ popsal Baxa.

Peněz nebude dost

Peníze prý rozhodně nebudou stačit na obnovu všech sbírek. Jen Západočeské muzeum by podle Frojdy potřebovalo pro dokonalou obnovu všech historických sbírek a jejich zajištění v kvalitních depozitářích nebo výstavních skříních proinvestovat až 200 milionů. Krajský úřad se proto nevzdává možnosti, že o grant bude žádat i v dalších letech.

„Rozhodně ale ne dřív než za dva roky. Čerpání prvního grantu zabere všem tolik energie, že těžko bude síla dát dohromady další žádost,“ vysvětlil Líbal s tím, že peníze z fondu se budou čerpat po čtvrtletích na jednotlivé úkony a jejich provedení se bude muset postupně dokladovat nebo nedorazí peníze na další etapy. „Je to obrovsky složité především v tom, že my musíme mít nasmlouvané dopředu restaurátory a dodavatele, což je v této oblasti dost těžké, protože na některé práce jsou v zemi třeba jen tři nebo čtyři odborníci a ti mají práci dojednanou i několik let dopředu,“ říká Frojda.

Norský finanční mechanismus neboli Norské fondy jsou obdobou fondů Evropské unie. Zemím EU je ale poskytují bohaté země, které nejsou členy EU ale patří do Evropského hospodářského prostoru. Kromě Norska je to například Island nebo Lichtenštejnsko. O peníze z Norských fondů mohly české instituce začít žádat od roku 2004, kdy ČR vstoupila do EU.

Na co instituce žádaly peníze?

Západočeské muzeum - vybavení depozitářů (2,6 mil. Kč) - pojízdné regály, regály do depozitářů, UV folie, žaluzie na okna v depozitáři botanika, krabice archeologie středověk, středověk mapové skříně, kovové skříně na sbírku olejomaleb hub - restaurování, konzervace (1,4 mil.) - konzervace a uložení starých tisků, dřevo z archeologických nálezů středověk, zbraně-restaurování, restaurování lidový nábytek, konzervace zbraní, obrazy, nářadí zemědělské, hudební nástroje, restaurování vějíře

Západočeská galerie - výbava depozitářů (400 tis.) - oprava objektů, nákup regálů, nákup prachotěsné skříně na vzácná umělecká díla - restaurování, konzervace (800 tis.) - restaurování kartónů/kreseb Mikoláše Alše

Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech - výbava depozitářů (2 mil.) - oprava objektu depozitáře, restaurování barokní fasády - restaurování, konzervace (1,2 mil.) - údržba, konzervace a rekonstrukce dřevěných prvků objektů lidové architektury

Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech - výbava depozitářů (800 tis.) - nákup regálů - restaurování a konzervace (670 tis.) – obrazy, textil, staré tisky

Muzeum Sušice - výbava depozitářů (1 mil.) - nákup mobilního regálového systému, nákup samostatných zásuvkových skříní, nákup odvlhčovačů restaurování, konzervace (750 tis.) - konzervace souboru sklářských střihů a vzorníků, restaurování souboru stříbrného dvojdutého skla, restaurování souboru podmaleb na skle

Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici - výbava depozitářů (1,4 mil.) - obnova mobiliárního vybavení depozitářů, především zajištění optimálních klimatických podmínek; vybavení úložnými skříněmi, opatření fondu grafiky a knih ochrannými obaly - restaurování, konzervace (1,3 mil.) - textilie (např. kroje, šaty kněží), knihy, obrazy od pozdní gotiky po 19. století

Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích - výbava depozitářů a restaurování (celkem 1,8 mil.)

Muzeum Chodska v Domažlicích - výbava depozitářů (800 tis.) - nákup regálů, závěsný systém - restaurování (570 tis.) - restaurování tzv. Chotiměřského oltáře

Studijní a vědecká knihovna v Plzni - restaurování (2,3 mil.) - Deník Pravda (1945-1991) - reformátování na mikrofilm a následná digitalizace, 11 bohemikálních starých tisků

Muzeum Českého lesa v Tachově - restaurování (517 tis.) - nástropní malba, soubor lidových skříní, reliéf sv. Anna Samotřetí, gotická oltářní křídla, lidová truhla

25.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Divocí koně v Milovicích zvládají zimu dobře
14

Divokým koním nevadí mráz, ale vlhko

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Vyhubení Židů zpečetili nacisté ve Wannsee za 90 minut

Berlín - Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holokaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies