VYBERTE SI REGION

Pražský hrad zažívá stavební boom

Praha - Nejvýznamnější je rekonstrukce Letohrádku královny Anny.

11.8.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Na Pražském hradě to vře. Tedy stavebně. Pokračuje rekonstrukce chrámu sv. Víta, Jiřské ulice, mostu přes Jelení příkop, nástěnných maleb ve Svatováclavské kapli, Starých zámeckých schodů. Finišují také opravy Starého královského paláce, který bude slavnostně otevřen v polovině září.

„Jedna z nejvýznamnějších restaurátorských prací na Pražském hradě za poslední desetiletí je ale rekonstrukce Letohrádku královny Anny. Samozřejmě vyjma chrámu sv. Víta, kde jsou práce rozloženy na mnoho let,“ říká Petr Měchura z Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.
Letohrádek se za posledních 100 let opravoval několikrát, ne vždy ale kvalitně po odborné stránce a proto bylo nutné zasáhnout.

„Nejvíce devastující byla ta z přelomu 60. a 70. let 20. století, kdy byl použit beton a cementová malta. Za rekonstrukce v letech 1988 až 1991 zase vzplál krov,“ vypráví Ivana Kyzourová, ředitelka Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky a pokračuje: „V roce 2004 začala restaurace sochařské výzdoby v přízemí. Dekorativní vlysy byly čištěny, odstraňovaly se z nich krusty špíny. Když se začalo, zjistili jsme, že má letohrádek mnohem více problematických míst, o kterých jsme dříve netušili. V roce 2006 tedy bylo rozhodnuto o komplexním zásahu, který započal v roce 2008.“
„Největším problémem je voda. Ta nám protékala zábradlím – balustrádou a ničila reliéfy v přízemí. Musíme také vybudovat nové odvodnění a odvětrání kolem celého letohrádku, aby voda, která steče ze střechy a z terasy odtékala směrem od budovy a neničila tak její základy,“ popisuje princip současných stavebních prací Měchura.

Kromě toho se pracuje na nové fasádě a velký díl rekonstrukce leží na bedrech kameníků a kamenosochařů, kteří restaurují kamennou balustrádu na terase prvního patra letohrádku.

Na té se podílí kamenosochař a restaurátor Bohumil Pánek se svojí firmou. „Balustráda se musela rozebrat, jednotlivé kamenné díly očistit, impregnovat, případně nahradit. Pod kamenný sokl se umístil velice odolný olověný plech, který tam byl původně. Měnili jsme také železné kotvy, spojující kameny. Vlivem let totiž železo koroduje a poté se rozpíná, takže trhá kámen. Nahradili jsme je tedy nerezovými, podobně jako na chrámu sv. Víta. Kovové trny jsou pak zalívány olovem, kterého se jen na balustrádě spotřebovaly skoro dvě tuny,“ říká Pánek. Na celé stavbě se musejí používat původní staré technologie, jako je například vápenná malta, protože cement je moc tvrdý a poškozuje pískovec.

„Současná rekonstrukce, která skončí do poloviny příštího roku, by měla stavbu zajistit minimálně na dalších 50 let,“ doplňuje Měchura.
V minulých letech se na Pražském hradě rekonstruovala Jízdárna, Palác šlechtičen, kaple sv. Kříže a mnoho dalšího. „Tempo restaurátorských prací za posledních pět let je mimořádné. Je to dáno jak dobrým managementem, tak finančním zajištěním,“ míní Kyzourová. V příštím roce začne zásadní rekonstrukce Zlaté uličky včetně všech domů v ní.

Letohrádek královny Anny je nejkrásnější renesanční stavbou země

Letohrádek královny Anny, kterému se také říká Belveder, podle architektonického termínu převzatého z italštiny označující vyhlídku, je považován za nejkrásnější a slohově nejčistší renesanční stavbu na sever od Alp.

V nově budované Královské zahradě ho dal vystavět v letech 1538 až 1565 císař Ferdinand I. údajně pro svou manželku Annu Jagellonskou. „Podle nedávné interpretace 26 mytologických reliéfů však výzdoba stavby představuje oslavu císařské moci a tudíž vládu Habsburků ve střední Evropě. Na nejznámějším reliéfu nedává Ferdinand své manželce květinu, ale naopak ona jemu symbolicky vavřínovou snítku,“ říká Ivana Kyzourová, ředitelka Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Takovou výzdobu pochopitelně nelze čekat na budově určené soukromým potřebám manželky panovníka, nýbrž na budově používané ke státní reprezentaci.

Stavba započala v dubnu 1538 za účasti italského stavitele Giovanniho Spazia a italského kameníka a sochaře Paola della Stella, který postupně Spazia vypudil. Nejprve Spazia nahradil Stellou doporučený Giovanni Maria Aostalli, později se ujal vedení stavby sám Stella. Po jeho smrti roku 1652 jej nahradil jihoněmecký stavitel Hans Tirol. Stavbu po roce 1556 dokončil Bonifác Wohlmut, mimo jiné stavitel hradní míčovny.

Dlouhou dobu výstavby měl na svědomí především požár Pražského hradu roku 1541, po němž práce téměř ustaly a také změna plánů kolem roku 1554, kdy bylo rozhodnuto dostavět první patro. „Již od 17. století měli majitelé s letohrádkem problémy, terasou zatékala voda. To bylo vyřešeno až rekonstrukcí v 80. letech 20. století,“ pokračuje Kyzourová.

Budova takzvaného lusthausu sloužila pro pořádání dvorských slavností a plesů. K tomu byly určeny dva sály. V dobových dokumentech se dokonce dochovalo doporučení, aby na podlahu nebyl použit mramor, na kterém to při tanci klouže.

V parku před letohrádkem je umístěna známá Zpívající fontána, kterou odlil v roce 1568 z bronzu brněnský puškař a zvonař Tomáš Jaroš, podle návrhu italského umělce Francesca Terza.

U letohrádku prováděl svá pozorování oblohy astronom Tycho Brahe, který jej využíval jako observatoř.
Po roce 1700 byl letohrádek využíván jako skladiště. „Za Marie Terezie byl předán do správy dělostřelcům, kteří zde dokonce vyráběli střelný prach,“ vypráví historik umění Petr Měchura.

Ve druhé polovině devatenáctého století došlo k rozsáhlé rekonstrukci, při níž byl bohužel velmi výrazně změněn interiér a částečně i exteriér. Především bylo vytvořeno na místě krajního sálu nynější rozměrné schodiště. Hlavní sál byl vymalován historickými výjevy podle návrhu malíře Kristiána Rubena. Od té doby slouží letohrádek jako výstavní prostor.

Autor: Jan Piroch

11.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Na Mezinárodní vesmírné stanici jedí kosmonauti francouzská jídla

Paříž - Ve zhruba 400 kilometrech výšky, na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jí francouzský kosmonaut Thomas Pesquet a jeho pět kolegů převážně francouzská jídla. Na jejich přípravě se podílí od roku 2006 francouzský šéfkuchař Alain Ducasse, jemuž letos pomáhá Thierry Marx, píše francouzský deník Libération.

Žalobci: Za pád mostu ve Vilémově může deset lidí

Vilémov – Zdeňka Tománková, okresní státní zástupkyně v Havlíčkově Brodě, podala k tamnímu soudu obžalobu na deset lidí kvůli pádu mostu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku ze 4. září 2014. Pod mostem tehdy zahynuli čtyři dělníci. Tři Češi a jeden Slovák.

V Praze končí kongres evropských socialistů

Praha - V Praze dnes končí třídenní kongres Strany evropských socialistů. V rámci jednoho z diskusních panelů v Kongresovém centru promluví k účastníkům mimo jiné lídr britských labouristů Jeremy Corbyn. Jednání by mělo uzavřít přijetí deklarace.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies