VYBERTE SI REGION

Jak rychle zmizí New York? Za tisíc let

Jak by vypadala Země, pokud by z ní zmizeli lidé? To není námět levného katastrofického filmu, ale zdařilé populárně–naučné knihy amerického spisovatele a novináře Alana Weismana Svět bez nás.

15.6.2009
SDÍLEJ:

Knihu Svet bez nás vydává nakladatelství ArgoFoto: Archív Deník

K tomu, aby autor mohl vylíčit, kam by zamířil svět bez lidí, nejprve vykresluje, jak vlastně vypadala planeta předtím, než se na ní lidé nejprve objevili, poté ji zabydleli, aby ji nakonec zcela ovládli a přetvořili.

Hluboké nížinné pralesy, které se kdysi táhly od Irska po Sibiř, přitom dnes přežívají jen v poslední rezervaci v Bialowieži na polsko-běloruské hranici.

I ta je však, s trochou smutné symboliky, přervána dědicem železné opony – přísně střeženou státní hranicí s ploty a ostnatými dráty.

Přestože většina prostředí, včetně hospodářsky využívaných lesů, se již téměř ničím nepodobá původní divočině, příroda stále ukazuje, že i se zbytky svých sil dokáže pány tvorstva řádně zaměstnat.

Weisman připomíná, kolik úsilí musí každý majitel domu věnovat údržbě a opravám, aby se jeho pracně budovaná rezidence během pár let nerozpadla.

„Když vám poprvé řekli, kolik bude stát váš dům, nikdo se nezmínil o tom, co všechno budete muset platit, aby se ho nezmocnila příroda ještě dříve, než zaplatíte poslední splátku hypotéky,“ píše Weisman.

Bez přítomnosti lidí by tak překvapivě rychle vzaly za své nejen jednotlivé budovy, ale celá velkoměsta, která nyní působí tak velkolepě, dokonale a věčně.

Největší hrozbu pro všechny mrakodrapy, autostrády i podzemní dráhy přitom představuje obyčejná voda. Koroze ocelových nosníků, hniloba dřevěných konstrukcí, zatopení podzemních prostor se vší důležitou infrastrukturou – to vše by během dvaceti let změnilo města k nepoznání.

Za tu dobu by se na místě mnoha stanic metra objevila jezera a na místě mnoha chodníků nové řeky.

Nejkritičtějším měsícem, alespoň pro stavby vybudované v mírném pásmu severní polokoule, je březen. Během tohoto měsíce teploty až čtyřicetkrát stoupnou a znovu klesnou pod nulu. Pro asfalt, beton či zdivo bez nezbytné údržby znamená kolísání teplot spolu s mrznoucí a tající vodou smrtící koktejl.

Běžné stavby by zcela zanikly za dvě století, velkoměsta jako New York či Londýn by příroda zcela pohltila za tisíc let. Za deset tisíc let by na tváři Země po působení lidí nezůstaly prakticky žádné stopy.

Snad ještě lépe než na zániku velkoměst je pomíjivost a křehkost lidského snažení vidět na rychlosti, jakou zmizí po staletí obdělávaná pole na venkově. Weisman připomíná pokusy z Británie z konce 19. století.

Na opuštěném pšeničném poli přežili po čtyřech letech pouhé tři rostlinky pšenice. Současné, ještě více šlechtěné a chemickými postřiky chráněné plodiny by přitom prohrály souboj s plevely a původními rostlinami ještě mnohem rychleji.

Alan Weisman: Svět bez nás. Argo/Dokořán, Praha 2008, 412 stran.

Autor: Dalibor Dostál

15.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies