VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak rychle zmizí New York? Za tisíc let

Jak by vypadala Země, pokud by z ní zmizeli lidé? To není námět levného katastrofického filmu, ale zdařilé populárně–naučné knihy amerického spisovatele a novináře Alana Weismana Svět bez nás.

15.6.2009
SDÍLEJ:

Knihu Svet bez nás vydává nakladatelství ArgoFoto: Archív Deník

K tomu, aby autor mohl vylíčit, kam by zamířil svět bez lidí, nejprve vykresluje, jak vlastně vypadala planeta předtím, než se na ní lidé nejprve objevili, poté ji zabydleli, aby ji nakonec zcela ovládli a přetvořili.

Hluboké nížinné pralesy, které se kdysi táhly od Irska po Sibiř, přitom dnes přežívají jen v poslední rezervaci v Bialowieži na polsko-běloruské hranici.

I ta je však, s trochou smutné symboliky, přervána dědicem železné opony – přísně střeženou státní hranicí s ploty a ostnatými dráty.

Přestože většina prostředí, včetně hospodářsky využívaných lesů, se již téměř ničím nepodobá původní divočině, příroda stále ukazuje, že i se zbytky svých sil dokáže pány tvorstva řádně zaměstnat.

Weisman připomíná, kolik úsilí musí každý majitel domu věnovat údržbě a opravám, aby se jeho pracně budovaná rezidence během pár let nerozpadla.

„Když vám poprvé řekli, kolik bude stát váš dům, nikdo se nezmínil o tom, co všechno budete muset platit, aby se ho nezmocnila příroda ještě dříve, než zaplatíte poslední splátku hypotéky,“ píše Weisman.

Bez přítomnosti lidí by tak překvapivě rychle vzaly za své nejen jednotlivé budovy, ale celá velkoměsta, která nyní působí tak velkolepě, dokonale a věčně.

Největší hrozbu pro všechny mrakodrapy, autostrády i podzemní dráhy přitom představuje obyčejná voda. Koroze ocelových nosníků, hniloba dřevěných konstrukcí, zatopení podzemních prostor se vší důležitou infrastrukturou – to vše by během dvaceti let změnilo města k nepoznání.

Za tu dobu by se na místě mnoha stanic metra objevila jezera a na místě mnoha chodníků nové řeky.

Nejkritičtějším měsícem, alespoň pro stavby vybudované v mírném pásmu severní polokoule, je březen. Během tohoto měsíce teploty až čtyřicetkrát stoupnou a znovu klesnou pod nulu. Pro asfalt, beton či zdivo bez nezbytné údržby znamená kolísání teplot spolu s mrznoucí a tající vodou smrtící koktejl.

Běžné stavby by zcela zanikly za dvě století, velkoměsta jako New York či Londýn by příroda zcela pohltila za tisíc let. Za deset tisíc let by na tváři Země po působení lidí nezůstaly prakticky žádné stopy.

Snad ještě lépe než na zániku velkoměst je pomíjivost a křehkost lidského snažení vidět na rychlosti, jakou zmizí po staletí obdělávaná pole na venkově. Weisman připomíná pokusy z Británie z konce 19. století.

Na opuštěném pšeničném poli přežili po čtyřech letech pouhé tři rostlinky pšenice. Současné, ještě více šlechtěné a chemickými postřiky chráněné plodiny by přitom prohrály souboj s plevely a původními rostlinami ještě mnohem rychleji.

Alan Weisman: Svět bez nás. Argo/Dokořán, Praha 2008, 412 stran.

Autor: Dalibor Dostál

15.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
7 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Volby ve Francii ONLINE: volební místnosti v obležení voličů

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 35 let. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies