Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak rychle zmizí New York? Za tisíc let

Jak by vypadala Země, pokud by z ní zmizeli lidé? To není námět levného katastrofického filmu, ale zdařilé populárně–naučné knihy amerického spisovatele a novináře Alana Weismana Svět bez nás.

15.6.2009
SDÍLEJ:

Knihu Svet bez nás vydává nakladatelství ArgoFoto: Archív Deník

K tomu, aby autor mohl vylíčit, kam by zamířil svět bez lidí, nejprve vykresluje, jak vlastně vypadala planeta předtím, než se na ní lidé nejprve objevili, poté ji zabydleli, aby ji nakonec zcela ovládli a přetvořili.

Hluboké nížinné pralesy, které se kdysi táhly od Irska po Sibiř, přitom dnes přežívají jen v poslední rezervaci v Bialowieži na polsko-běloruské hranici.

I ta je však, s trochou smutné symboliky, přervána dědicem železné opony – přísně střeženou státní hranicí s ploty a ostnatými dráty.

Přestože většina prostředí, včetně hospodářsky využívaných lesů, se již téměř ničím nepodobá původní divočině, příroda stále ukazuje, že i se zbytky svých sil dokáže pány tvorstva řádně zaměstnat.

Weisman připomíná, kolik úsilí musí každý majitel domu věnovat údržbě a opravám, aby se jeho pracně budovaná rezidence během pár let nerozpadla.

„Když vám poprvé řekli, kolik bude stát váš dům, nikdo se nezmínil o tom, co všechno budete muset platit, aby se ho nezmocnila příroda ještě dříve, než zaplatíte poslední splátku hypotéky,“ píše Weisman.

Bez přítomnosti lidí by tak překvapivě rychle vzaly za své nejen jednotlivé budovy, ale celá velkoměsta, která nyní působí tak velkolepě, dokonale a věčně.

Největší hrozbu pro všechny mrakodrapy, autostrády i podzemní dráhy přitom představuje obyčejná voda. Koroze ocelových nosníků, hniloba dřevěných konstrukcí, zatopení podzemních prostor se vší důležitou infrastrukturou – to vše by během dvaceti let změnilo města k nepoznání.

Za tu dobu by se na místě mnoha stanic metra objevila jezera a na místě mnoha chodníků nové řeky.

Nejkritičtějším měsícem, alespoň pro stavby vybudované v mírném pásmu severní polokoule, je březen. Během tohoto měsíce teploty až čtyřicetkrát stoupnou a znovu klesnou pod nulu. Pro asfalt, beton či zdivo bez nezbytné údržby znamená kolísání teplot spolu s mrznoucí a tající vodou smrtící koktejl.

Běžné stavby by zcela zanikly za dvě století, velkoměsta jako New York či Londýn by příroda zcela pohltila za tisíc let. Za deset tisíc let by na tváři Země po působení lidí nezůstaly prakticky žádné stopy.

Snad ještě lépe než na zániku velkoměst je pomíjivost a křehkost lidského snažení vidět na rychlosti, jakou zmizí po staletí obdělávaná pole na venkově. Weisman připomíná pokusy z Británie z konce 19. století.

Na opuštěném pšeničném poli přežili po čtyřech letech pouhé tři rostlinky pšenice. Současné, ještě více šlechtěné a chemickými postřiky chráněné plodiny by přitom prohrály souboj s plevely a původními rostlinami ještě mnohem rychleji.

Alan Weisman: Svět bez nás. Argo/Dokořán, Praha 2008, 412 stran.

Autor: Dalibor Dostál

15.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Evropská komise zahájila proceduru proti Varšavě
AKTUALIZUJEME

Na Varšavu! Brusel zahájil proceduru kvůli spornému zákonu

Útok nožem v hamburském supermarketu
3 5

Útok 50centimetrovým nožem v Hamburku oživil ostrou debatu o uprchlících

AKTUALIZUJEME

VIDEO: Technaři nevyrazili k Čapímu hnízdu, ale na louku u Poděbrad

/FOTOGALERIE/ Technaři vyrazili se svojí technoparty na louku poblíž Osečku u Poděbrad. Původně se spekulovalo, že bude na Benešovsku poblíž Čapího hnízda.

Německé ženy zase rodí. Počet bezdětných stagnuje nebo klesá

Dlouhodobý trend, který trápil Spolkovou republiku, kdy přibývalo bezdětných žen, se zřejmě zastavil. Německé ženy zase začaly rodit, stoupl i počet matek-vysokoškolaček. Po téměř třiceti letech od sjednocení dvou německých států zaznamenali Němci opět zvýšenou porodnost.

DOTYK.CZ

Dandy – umělecké dílo „Já“

Potřeba „být svůj“ a zároveň strach z toho, aby se člověk neocitl stranou své doby – tenhle vnitřní svár, který s chutí podporují média a reklama, dnes prožívá kdekdo. Snaha o výlučnost, která u hipsterů dospěla k takřka předpisovému vzhledu, není nová a trochu připomíná myšlenku dandysmu. Ta byla však mnohem silnější a zásadně odlišná.

Pět jeskyní, 25 milionů návštěvníků. Moravský kras láká stále víc turistů

/FOTOGALERIE/ Úlek a poté radost. Taková byla reakce pětadvacetimilionté návštěvnice Moravského krasu. Zdeňka Richterová z obce Mokrá-Horákov přijela v pátek do jeskyně Balcarkas vnoučaty a manželem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení