Autor si přál, aby rukopis knihy, které zamýšlel dát název The Original of Laura (Skutečná Laura), byl po jeho smrti spálen, protože se mu ho podařilo dokončit jen v mysli, nikoli na papíře. Třiasedmdesátiletý spisovatelův syn (a operní pěvec) Dmitrij Nabokov se k vyplnění otcova přání tak dlouho odhodlával, až na sklonku dubna oznámil, že román vydá.

Rukopis se uchoval na padesáti volných kartotéčních listech. A v takové podobě by, podle představ Dmitrije Nabokova, měl být i publikován – listy by nebyly svázány a čtenář by si je mohl sestavit podle své vlastní představy.

O Nabokovově poslední knize se dlouhou dobu proslýchalo, že je příběhem jistého vědce, který se ožení s ženou volných mravů. Dmitrij Nabokov poodhalil tajemství děje v rozhovoru pro ruskou televizi NTV: „Hlavní postavou je velmi objemný a velmi moudrý, úspěšný vědec. Stále častěji přemýšlí o smrti, o tom, co smrt přináší. Do těchto úvah se částečně promítá zoufalství, do něhož ho uvrhlo naprosto nemravné chování mladé ženy.“ Podle anglického listu The Guardian považuje Dmitrij Nabokov nedokončený román za otcovo „nejzdařilejší a bezesporu také nejradikálnější dílo“.

Zklamání nebo radost?

Mezi několika málo znalci Nabokovova díla, kteří měli možnost seznámit se alespoň s částí rukopisu, převažuje ale názor, že vydání románu přinese čtenářům spíše zklamání. Spisovatelův životopisec Briand Boyd, který působí na univerzitě v novozélandském Aucklandu, doporučoval už před lety spisovatelově ženě Věře, aby rukopis opravdu spálila.

„Žádnou slávu to Nabokovovi nepřinese, … není to ta úroveň, na jakou jsme u něho zvyklí,“ prohlásil o knize překladatel Sergej Iljin, který do ruštiny převedl všechny anglicky psané knihy Vladimira Nabokova. Profesor srovnávacích literatur z univerzity v Davidsonu v Severní Karolíně Zoran Kuzmanovich naopak ale soudí, že román je „esencí“ Nabokovova díla. „Poznáme příběh stárnutí, které ale ještě nepozbylo prvotní radost ze života.“

Rozuzlení záhady posledního Nabokovova románu může přinést opravdu jen jeho publikování. Ostatně, kdyby vykonavatelé spisovatelských závětí neporušovali poslední vůle, byla by světová literatura chudší o stěžejní díla Vergilia i Franze Kafky.

Ivan Matějka