VYBERTE SI REGION

Rychlé šípy: Legendární pětce je sedmdesát

Praha - Je to už sedmdesát let, kdy se čtenáři poprvé dozvěděli, jak Mirek Dušín zachránil u Šmejkalovy ohrady Jarku Metelku ze spárů Černých jezdů. První příběh hrdinů chlapeckého klubu Rychlých šípů vyšel 17. prosince 1938 v7. čísle IV. ročníku týdeníku pro mládež Mladý hlasatel.

17.12.2008 5
SDÍLEJ:

Rychlé šípy slaví sedmdesát let.Foto: DENÍK/Ivars Gravlejs

O týden později vdruhém pokračování dvojici kamarádů na útěku před Černými jezdci zachrání Jindra Hojer. V pátém díle se trojice rozroste o Rychlonožku sČervenáčkem a nejznámější chlapecká parta - klub Rychlých šípů je na světě. Přátelství, které vznikalo za nebezpečných situací, kdy šlo o pořádný výprask, přetrvalo i po sedmdesáti letech.

Dokonalé utajení

„Jaroslav Foglar sJanem Fischerem vytvořili společně dílo, které je nadčasové a téměř dokonalé,“ tvrdí o kresleném seriálu Rychlé šípy historik a publicista Jaroslav Čvančara (1948). „O tom, že má stále co říct, svědčí skutečnost, že každé souborné vydání seriálu je beznadějně vyprodáno.“
Jaroslav Čvančara měl štěstí, že se sJestřábem, což byla skautská přezdívka Jaroslava Foglara, osobně znal. „Chodil jsem kněmu před padesáti lety do oddílu,“ vzpomíná Čvančara. „Zajímal jsem se o všechny podrobnosti legendárních Rychlých šípů. Jestli existují, kde bydlí a kde jsou tajemná Stínadla. Bylo to ale marné, zJestřába jsem nikdy nic nedostal,“ usmívá se po letech Čvančara.

Podobně na tom byli i všichni ostatní. Foglar o vzorech pro seriál vždycky záhadně mlčel a napínal fantazii několika generací čtenářů.

A jak vzpomínal na zrod seriálu sám spisovatel a skautský vedoucí Jaroslav Foglar (1907-1999)? „Chtěl jsem začít na zadní stránce (Mladého hlasatele) otiskovat nějaký neobvyklý a dlouho běžící obrázkový seriál,“ prozradil Foglar. „A tu jsem narazil na partu výborných chlapců, velmi podnikavých, statečných, kteří o úžasná dobrodružství takřka zakopávali na každém kroku. Kleckterým jsem jim i dopomohl, slovo dalo slov, a já je přiměl, aby si založili náš čtenářský klub, což se také stalo.“

První příběhy nakreslil (levou rukou) karikaturista a vystudovaný právník Jan Fischer, se kterým se znal Foglar zvydavatelství Melantrich.
„Jan Fischer se nikdy osobně nesetkal se živými představiteli Rychlých šípů, ale já získal jejich fotografie a podle nich je pak kreslíř už vždy maloval,“ vysvětloval Foglar.

„Bylo také smluveno, že jejich jména a hlavně adresy zůstanou trvale utajeny, aby je nikdo nevyhledával, nevyslýchal a neobtěžoval. Utajil jsem i místa, kde klub Rychlých šípů žil, a neprozradím nic z toho, co o něm vím. Za léta jejich mladého života přinesly jejich příhody tisícům a tisícům čtenářů zářný příklad svornosti a vytrvalosti i odvahy a pevného přátelství, které mezi nimi trvale vládlo.“

Krásná práce

Jaroslav Foglar vycházel při psaní i ze zkušeností, které získal ve skautskémoddíle Dvojka. Scénáře předával Janu Fischerovi. Druhým kreslířem se stal Václav Junek. Několik pokračování nakreslil také Bohumír Čermák. Po roce 1968 se pak kreslení chopil Marko Čermák.

„Měl jsem a stále mám rád foglarovky,“ vzpomíná výtvarník Marko Čermák (1940), který se i za komunistů, kdy Foglar nemohl vydávat knihy, hrdě hlásil mezi šťastlivce, jež byli zasaženi jeho světem.

„Už jako sedmiletý jsem skamarády vLiberci měl klub Rychlých šípů. Kreslil jsem si různé seriály, pak jsem u kreslení zůstal, vstoupil na výtvarnou školu, pak jsem studoval katedru výtvarné výchovy na pedagogickém institutu. Když jsem se dozvěděl, že Jaroslav Foglar hledá kreslíře na nové Rychlé šípy, přihlásil jsem se. Když si mne tedy po letech Jestřáb vybral za pokračovatele Jana Fischera, alespoň nakrátko jsem uvěřil, že i obrovské sny se dají realizovat. Krásné práce bylo najednou nad hlavu.“

Miki Ryvola: Rychlé šípy nás poznamenaly na celý život

Příběhy Rychlých šípů ožívaly na stránkách týdeníku pro mládež Mladý hlasatel, po válce včasopise Junák a Vpřed. Příběhy vycházely vsešitech, souhrnné vydání vydalo před deseti lety Nakladatelství Olympia. Rychlé šípy se objevily na gramofonových deskách, byly hrdiny knížek, televizního seriálu, filmu nebo představení divadla Sklep. O Rychlých šípech vznikaly písničky. Jednu napsal trampský písničkář Jiří Wabi Ryvola (1935-1995) a jmenuje se, jak jinak – Rychlé šípy.

„Celé naše dětství bylo poznamenáno Rychlými šípy a dalšími Foglarovými knížkami,“ říká bratr již zemřelého autora Mirko Miki Ryvola (1942). „Wabi kRychlým šípům přišel jako čtenář Mladého hlasatele, dokonce byl členem jednoho zFoglarových čtenářských klubů. Jako kluci jsme vtéhle četbě věčně leželi. Je jasné, že nás Rychlé šípy a další Foglarovy knihy poznamenaly na celý život. Bylo zákonité, že se tyhle vzpomínky promítly i do Wabiho písničky Rychlé šípy. Jednou ji hrál Jaroslavu Foglarovi vPraze vklubu Na Petynce a starý pán byl tehdy velice potěšen,“ dodává Miki Ryvola. (Hanka Hosnedlová)
Rychlonožka mezi počítači

Ani vdobě počítačových her, neomezeného připojení kinternetu a možnosti stahování filmů ze sítě Mirkové Dušínové a Rychlonožkové zknihovniček nezmizeli. Zůstávají stále symbolem dětství, romantiky, dobrodružství a přátelství. Ti nejstarší si ještě pamatují, jak každý týden nedočkavě čekali u trafiky na nové pokračování napínavých příhod. Mladší strochou hořkosti vzpomínají na desítky let komunistické vlády, kdy byl zakázaný skauting a kdy Rychlé šípy ani další foglarovky nesměly vycházet. Mezi čtenáři tak kolovaly otřepané sešity a každý se těšil, až jednou znovu vyjdou. Jaroslav Foglar si počátkem 80. let několikrát povzdechl, že není nejmenší šance, aby své knihy ještě někdy viděl na pultech knihkupectví.

Klub Rychlých šípů nežil vdobě televize, chlapci neměli mobily, takže místo posílání sms nebo hovorů přes skype se scházeli vklubovně a spřádali plány na další dobrodružství. Měli čas na sebe navzájem, na kamarády, na pomoc druhým. Nestarali se o to, aby zbohatli nebo byli nejúspěšnější a nejslavnější. Pomohli radši starému dědovi Sehnoutků, sirotkovi Tondovi Pírků nebo se vydávali do tajemných Stínadel. Právě proto se stali nejslavnějšími. (rag)
Jindra Hojer z Dvojky a z Rychlých šípů

Prohlížíme-li si dnes v souborném knižním vydání seriál Rychlých šípů, můžeme se přesvědčit, že Jindra Hojer se objevuje teprve v druhém pokračování. A až v pátém pokračování je chlapecká parta pojmenována Rychlé šípy. Jak se zmiňuje známý foglarovec Václav Nosek Windy v knize Jestřábí perutě, stalo se tak až 14. ledna 1939.

Jiný foglarovec, který vydal své svědectví knižně, Jiří Zachariáš, zase v souvislosti s postavou Jindry Hojera upozorňuje, že „z typové zásobárny svého oddílu si vypůjčil nejen až omračující podobu pro jednoho z členů Rychlých šípů, ale též i jeho jméno. Jindřich Hojer byl členem Dvojky v třicátých letech.“ A vypravuje dnes již známou historii o tom, jak Jaroslav Foglar šel vysvětlit Jindrovým rodičům své záměry a požádat je o souhlas s použitím jména i podoby jejich syna a jak tento souhlas i dostal.

A sám Jindřich Hojer vzpomíná, jak se zúčastnil v prosinci roku 1986 jedné besedy s Jaroslavem Foglarem, kam jej pořadatelé pozvali jako překvapení čtenářům i Foglarovi, s nímž se ovšem již řadu let neviděl. Po besedě následovala autogramiáda, při níž čtenáři žádali o podpis i Jindru. Ten se bezradně obrátil na Foglara: „Prosím tě, Jestřábe, co mám dělat, já přeci nejsem…“ Ale Foglar na něj mávl rukou se slovy: „Jen piš!“ A Jindřich Hojer to pochopil tak, že mu tím Foglar dává najevo, „že snad v postavě Jindry Hojera v Rychlých šípech je přeci jen něco víc než pouhé moje jméno“. (Podle knihy vzpomínek Jestřábe, díky.) V každém případě jde o nejkonkrétnější souvislost mezi žijícím Jindřichem Hojerem a postavou z Rychlých šípů, o těch ostatních panují jen domněnky, smyšlenky a legendy. A to i přesto, že Jaroslav Foglar přinesl kreslíři dr. Janu Fischerovi fotografie pěti chlapců, podle nichž měl dát Rychlým šípům podobu. Ve svých vzpomínkách Život v poklusu však zároveň vypráví, jak se domluvili, že jejich jména i adresy zůstanou trvale utajeny, aby je nikdo nevyhledával, nevyslýchal a neobtěžoval. „Utajil jsem i místa, kde klub Rychlých šípů žil, a neprozradím nic z toho, co o něm vím,“ ujišťoval Foglar. A svůj slib dodržel. (pk)

Autor: Radek Gális

17.12.2008 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Týden fungování EET: 18,1 milionu účtenek a 700 udání

Praha - Restauratéři a hoteliéři odeslali do systému EET do dnešních 19:00, tedy za skoro týden fungování evidence tržeb, zhruba 18,1 milionu účtenek. Zároveň finanční správa už eviduje 706 oznámení o nevydání účtenky. Informovala o tom mluvčí Finanční správy Petra Petlachová. Systém podle ní běží plynule a bez problémů.

ANO chce Jermanovou ve vedení Sněmovny nahradit Vondráčkem

Praha - Poslanci ANO do vedení Sněmovny vybrali svého místopředsedu Radka Vondráčka. Měl by nahradit místopředsedkyni dolní komory Jaroslavu Jermanovou, která se rozhodla rezignovat kvůli zvolení středočeskou hejtmankou. O nominaci rozhodli poslanci ANO ve středu večer v tajném hlasování. Informovala o tom mluvčí hnutí Lucie Kubovičová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies