VYBERTE SI REGION

Nemalé místo Karla VI. v české a světové literatuře

JIŽNÍ ČECHY - V rámci Mezinárodní konference s názvem Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii, pořádané NPÚ a Fakultou humanitních studií UK Praha v Třeboni, představil literární historik Martin C. Putna výbor z celoživotní tvorby Karla VI. Schwarzenberga.

27.9.2007
SDÍLEJ:

Martin C. PutnaFoto: Archiv

Pod literárním jménem Jindřich Středa psal tento autor eseje, odborné historické texty, marginálně také beletrii (jeden román a písňové texty). Určitá část textů vyšla do roku 1948, některé po jeho odchodu do exilu, velká část však zůstala v rukopisech v autorově pozůstalosti, která je uložená ve schwarzenberském archivu v rakouském Morau.

Karel VI. kritikem demokracie


Za paradox označuje editor Martin C. Putna fakt, že pozůstalost Karla VI. zůstala neuspořádaná, přestože on sám byl svou profesí archivář a celý schwarzenberský archiv uspořádal. „Po mrtvici však už několik let do konce života nebyl schopen intelektuálně pracovat. Přesto jsem se pokusil v ní najít všechny podstatné texty, které tam zůstaly, a připravit z nich výbor,“ říká editor výboru pojmenovaného příznačně Torzo díla.

„Přestože Karel VI. vydal nějaké knihy a publikoval kolem stovky článků, tak nikdy nevydal svoje dílo, ve kterém by popsal svůj názor na svět, na fungování státu a církve,“ dodává Martin C. Putna a poodhaluje spisovatelův portrét. „On sám se nazýval reakcionářem, což zní jako provokace, a on samozřejmě byl provokatér! Reálně to znamená, že byl poměrně kritický vůči estetice moderního světa, vůči kapitalismu a do jisté míry i demokracii.

Neznamená to, že by demokracii odmítal, ale viděl slabiny jejího konkrétního fungování. Takže, když čteme jeho texty, obzvlášť ze 30. let, někdy máme pocit, že jsou nesmírně aktuální. Některé mají význam pouze dokumentární, ale mnohé mohou opravdu promlouvat přímo k současnosti,“ upřesňuje historik a písecký rodák. Dodává, že poměrně velkou část autor věnoval také regionu, protože velmi silně vnímal vazbu na schwarzenberský rod, Orlicko a Čimelicko. „Zvláštní je, že regionálním studiím se věnoval více v exilu než doma, kde se více zabýval politickými záležitostmi a správě orlického panství. Napsal dějiny vlastního rodu, stručný kunsthistorický přehled interiéru zámku Orlík, popsal dějiny vývoje orlického panství, zahradu a podobně,“ dodává Putna.

Regionálním autorem


K regionu se vztahuje také jediný beletristický román Karla Středy, který nebyl dopsán a zůstal pouze v rukopise. „Jmenuje se May in the Castle (Květen na zámku), psaný je v angličtině. Je to beletrizované vzpomínání na to, jak vypadal konec války na Orlicku a Čimelicku, ale jde o transformovaný zápis, není to dokument, takže nenajdeme úplné autobiografické postavy. Navíc je to evokovaný záznam dramatického konce války, kdy odcházejí Němci, vyskytují se vlasovci, jdou kolony německých uprchlíků, objevují se skupiny místních partyzánů, přicházejí Američané.

Tyto události však jakoby se odehrávaly někde za scénou, na hlavní poetické scéně hrdinové sedí, popíjejí čaj a povídají si,“ popisuje Martin C. Putna zvláštnost textu. Zároveň upozorňuje na fakt, že více než jiné autorovy texty umožňuje právě tento román pochopit pohled Karla VI. na svět. Ojedinělým způsobem, kdy autor pokračuje v esejistickém žánru, nám tímto dílem zprostředkovává úvahy o českých dějinách, roli šlechty, budoucnosti českého státu a demokracii.

27.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies