VYBERTE SI REGION

Šéf Trabandu dělá koláže z rezatých plechů

České Budějovice /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Jarda Svoboda představuje v Horké vaně svá díla z odhozených věcí. Jeho píseň Černej pasažér zná asi díky rádiím ledaskdo. Že ale také maluje, netuší ani mnozí z letitých fanoušků skupiny Traband. Její lídr, kytarista a zpěvák Jarda Svoboda, vystavuje nyní v budějovickém klubu Horká vana své koláže z rezatých plechů, postavičky spřízněné s loutkami Aurela Klimta i skřety z filmů Tomáše Vorla. „Vysloužilý válečník vám nabízí svou sbírku instantních něžností,“ uvedl díla slovy z písně Pálíš, doutnáš, nehoříš čtyřiačtyřicetiletý umělec…

9.4.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií
UKÁZKA Z DÍLA Zahájení výstavy obrazů skladatele, textaře, zpěváka hudební skupiny Traband Jaroslava Svobody v českobudějovickém klubu Horká vana.

UKÁZKA Z DÍLA Zahájení výstavy obrazů skladatele, textaře, zpěváka hudební skupiny Traband Jaroslava Svobody v českobudějovickém klubu Horká vana.Foto: Deník/Václav Koblenc

Řetízky, hřebíky… Povězte, jak vaše díla vznikají?
Třeba tak, že člověk bloudí v noci po ulici Česká v Českých Budějovicích a snaží se najít kamarády a nocleh. Ten nenajde, ale najde kontejner plný krásných odpadků, rezatých okapů a plechů ze střechy. A v těch odpadcích leží krásný rezatý plech, který připomíná torzo ženského těla. A vznikne obraz Krasotinka, která visí tady nad vanou.

A ostatní plechy?
Podobně. Jsou to věci, které mají své příběhy a svá konkrétní místa. Většinou prohrabávám smeťáky a starý zbořený baráky, nacházím věci, které jsou zdánlivě nepotřebné a odhozené, a snažím se jim dát nový život. Při bližším ohledání můžete v obrazech najít řetězy od kol, plechovky, rezaté konzervy, náušnice z plastu nebo ostnaté dráty.

Jak jste se k výtvarnu vlastně dostal? Moc lidí neví, že se nevěnujete jen muzice…
Maluju a vytvářím věci odmalička, jsem vystudovaný výtvarník. Otázka by spíš měla znít, jak jsem se dostal k muzice, protože s tou jsem se léta míjel, zatímco výtvarné činnosti se věnuju odjakživa.

A jak to, že jsme ji zatím neviděli?
Protože to není věc, se kterou se dá jít tak jednoduše s kůží na trh jako s muzikou. U ní stačí vzít si kytaru, stoupnout si před lidi a buď je to zaujme, nebo nezaujme. Ale zkuste malovat obraz před lidmi. A k vystavování jsem se dokopal po letech loni, když mě kamarádi z jednoho statku tady v jižních Čechách poprosili, abych jim udělal grafiku a plakát pro jejich festiválek. Zjistili, že dělám i volné práce, a hned mi nabídli výstavu.

Přibližte metodu, jakou pracujete.
Jsou to koláže z rezatých plechů, ze zbytků mrtvých věcí. Odmalička pracuji asociativní metodou – jistá věc něco připomíná a na základě toho se rodí další. Tak vzniká koláž z rezatých plechovek, hřebíků, struhadel i ostnatých drátů a stejně vznikají i příběhy v našich písničkách.

Baví vás vdechovat těm dosloužilým věcem nový život?
Jo, to je můj leitmotiv: věci, které jsou už zdánlivě nepotřebné a odhozené. Zrovna tak můžeme uvažovat o nepotřebných lidech a outsiderech společnosti, kteří mě vždy inspirovali k tomu, abych se jim o to víc věnoval.

Skoro každá z těch koláží je malým příběhem. Potkáváme i postavy z vašich písní, třeba Malého rytíře…
Samozřejmě, styčné body s písničkami tam jsou, Malý rytíř a kníže Kozimír k sobě mají hodně blízko a podobně by se našly i další obrázky, ke kterým by se hodila nějaká písnička.

Ke které z těch prací máte opravdu niterný vztah?
K Holorezcům. A mohl bych najít spoustu obrazů, které vznikly z materiálu na místech, k nimž mám hluboký citový vztah, což je například ten statek ve Vlčkovicích. Třeba kníže Kozimír, ten je celý z takového rumiště u jedné rozpadlé barokní tvrze, kterou jsme jezdili opravovat. Pohyboval jsem se tam v prostředí úžasných mladých lidí, kteří nadšeně rekonstruují bývalý statek a proměňují ho v domov pro lehce mentálně postižené.

Zaujal mě také Klenotník…
Hlavu má z míst, která už dnes neexistují. V Praze na Žižkově, když se stavěl nový viadukt u Divadla Ponec, bylo velké staveniště a tam ležela Klenotníkova hlava. A kulky jsou z lesů v okolí Nového Boru, hrubý materiál ze skláren. Dodneška můžete jít v tom kraji lesem a za slunného počasí se v něm najednou začnou třpytit barevné kamínky a jen tak znenadání najdete na cestě hromadu krásných skleněných střepů.

Chvilku ještě k muzice: dotáčíte nové album. Překvapilo mě, že je to ani ne rok od CD Domasa, za něž jste získali Anděla. Jak to tedy s novinkou vypadá?
Včera (31. března – pozn.red.) jsme skončili, možná ještě jeden den tomu budeme věnovat. Máme hotových 12 nových písniček, některé nám totiž zbyly z natáčení alba Domasa!, asi čtyři nebo pět, které se nevešly. Tak jsme si řekli, že k nim přitočíme další, a máme nové album plné příběhů a takových figurek a postaviček. Bude to zas trošku víc epické.

Takže bude i oblíbená Princezna Lada?
Bude! Asi po 12 letech bude konečně na desce.

Autor: Václav Koblenc

9.4.2011
SDÍLEJ:
Areál nymburské nemocnice.
2 4

Nemocnice Nymburk: Pacient zemřel kvůli chybě jednotlivce, ne péče

Joe Biden

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Hosté plesu Zemanových mohou opět vyhrát večeři s prezidentským párem

Praha - Návštěvníci pátečního charitativního plesu Miloše a Ivany Zemanových na Pražském hradě budou moci opět vyhrát večeři s prezidentským párem, divočáka z lánské obory nebo vstupenky na koncert Karla Gotta. Právě vystoupení "zlatého slavíka" bude jedním z vyvrcholení plesu. Předtančení se, stejně jako loni, ujme prezident se svou manželkou, řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Ústav pro studium totality se kvůli rekonstrukci budovy stěhuje

Praha - Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se budou v únoru kvůli rekonstrukci stěhovat. Budova v Siwiecově ulici na Žižkově je dlouhodobě v nevyhovujícím stavu, kvůli velkým tepelným ztrátám a zatékání se musí zrekonstruovat fasáda a vyměnit okna, navíc je obložena nebezpečným azbestem. Ústav i část Archivu bezpečnostních složek se proto přesunou na jiná pracoviště v Praze. Stěhování se dotkne až 130 historiků včetně administrativy, řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies