VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skutečnost i tradice rabiho Löwa

Praha /RECENZE VÝSTAVY/ - Výstava Cesta života na Pražském hradě otevírá nové pohledy na rudolfínskou dobu.

7.8.2009
SDÍLEJ:

Cesta života. Výstava k 400. výročí úmrtí slavného pražského rabína Jehudy Levy (Löwa) ben Becalela, zvaného též Maharal.Foto: DENÍK/Vít Šimánek

Golem a rabi Löw jsou v nejširším povědomí známi jako postavy z pověstí, z filmu Císařův pekař a Pekařův císař či z románu Gustava Meyrinka. Jako významného učence a myslitele v židovském prostředí nazývaného Maharal představuje nyní rabiho Löwa výstava na Pražském hradě připravená spolu s pražským Židovským muzeem.

Autoři přivádějí návštěvníka do prostředí Prahy v době císaře Rudolfa II., který na svůj dvůr zval věhlasné umělce i učence své doby, sám se zabýval alchymií, astrologií a kabalou. Není divu, že toto intelektuální prostředí bylo v kontaktu s předními učenci židovské komunity, mezi jejíž čelné představitele právě rabín Jehuda Leva (Löw) ben Becalel (Maharal) patřil.

V první části je výstava nazvaná podle jednoho z děl rabiho Löwa Cesta života seznamuje návštěvníka s Maharalovým životem, pokračuje exponáty spjatými s dobovým židovským myšlením a poznáním, uvádí návštěvníka do prostředí Prahy 16. století a konečně představuje obraz rabiho Löwa v literatuře a umění s vyvrcholením zájmu mezi avantgardou a surrealismem. Na jednom z displejů lze sledovat trojrozměrné záběry významných budov pražského židovského města podle Langweilova modelu, na jiném pak ukázky z filmů inspirovaných golemem a rabim Löwem.

Exponáty pocházejí především ze sbírek Židovského muzea v Praze, sedm předmětů je ze sbírek Správy Pražského hradu, dalších 69 zapůjčilo 10 českých institucí, 13 exponátů pochází ze sedmi zahraničních institucí.

Magický zvonek

Jde převážně o artefakty, ať už o vzácné nádoby, textilie, knihy či šperky, ale je tu například i replika náhrobku Löwova příbuzného z pražského Starého židovského hřbitova. Velký prostor je věnován výtvarným dílům, ať už jde o obrazy zachycující mizející pražské ghetto či motivy hřbitovní, Šalounův pomník rabiho Löwa a zejména ilustracím pražského umělce Huga Steinera-Prag, který je znám především svým výtvarným doprovodem Meyrinkovy knihy Golem z roku 1915.

Pozornost návštěvníků Prahy dlouhodobě poutá náhrobek rabiho Löwa na Starém židovském hřbitově. Do malé skuliny v tomto náhrobku návštěvníci na papírcích píší svá přání, neboť se věří, že rabi Löw má schopnost napomoci k jejich uskutečnění. Kvůli tomu byl v letech komunistické totality náhrobek dokonce sledován Státní bezpečností, která se domnívala, že by mohlo jít o tzv. „mrtvou schránku“ sloužící špionáži.

Jedním z prostředků, jenž propojuje židovské prostředí se zájmy císaře Rudolfa, je kabalistické učení, jak o tom svědčí i exponáty. Mezi nejzajímavější jistě patří císařův magický zvonek, zapůjčený z vídeňského Kunstmusea. Je vyroben ze slitiny sedmi kovů a pozlacen. Na plášti jej zdobí reliéf zobrazující sedm antických božstev, vyobrazeno je tu i dvanáct znamení zvěrokruhu. Císař údajně tento zvonek využíval při magických a alchymických operacích. S tím také souvisí Rudolfův zájem o golema, umělou bytost, o níž se zmiňuje už talmud. Ovšem
s rabim Löwem spojila stvoření golema vlastně až romantická literární tradice první poloviny 19. století. Definitivní podoba pověsti se pak ustálila až díky spisovateli Judlu Rosenbergovi teprve na počátku 20. století.

Výstava návštěvníka především seznamuje se skutečným, a nikoli jen legendárním rabim Löwem–Maharalem a přináší některá nová zjištění. Mezi ně patří potvrzení, že sice Löwův rod pocházel z Prahy, ale sám Maharal se narodil v Poznani (dříve se soudilo, že ve Wormsu) a teprve ve stáří se usadil v Praze, ovšem již předtím byl rabínem v moravském Mikulově. Upřesněna je i doba učencova života (kol. 1525–1609).

Cesta života
Rabi Löw (kol. 1525–1609)
Císařská konírna
Pražského hradu
Správa Pražského hradu
a Židovské muzeum v Praze
Kurátoři: Arno Pařík
a Alexandr Putík
Otevřeno od 5. srpna do 8. listopadu denně od 10 do 18 hod.

Autor: Petr Kovařík

7.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Kajínek po propuštění z vězení
15 34

O Kajínkovi píšou až v Texasu. Prezident omilostnil vraha, reagují v cizině

Ulice Manchesteru po tragickém útoku
16

Jiná tvář Manchesteru: solidarita i jídlo zdarma

AKTUALIZUJEME

Dva kamiony na pětatřicítce sešrotovaly osobní auto, jedna oběť

Silnice I/35 si dnes vyžádala další život a byla opět zablokovaná. Ve tři čtvrtě na devět tu zahraniční kamion sešrotoval osobní vůz. Následky jsou tragické: spolujezdkyně v osobním autě byla na místě mrtvá. Čtyřiapadesátiletý řidič utrpěl těžká zranění a podle zpráv policie bylo obtížné ho vyprostit.

DOTYK.CZ

Auroru, symbol bolševické revoluce, seřídil mág z Moravského Krasu

Aurora, to je latinsky záře. Křižník Aurora, který se v bolševické symbolice zařadil po bok Lenina či symbolu srpu a kladiva, spustili na vodu přesně před 117 lety. Tříkomínové plavidlo historicky zazářilo v 9.45 hodin večer 7. listopadu 1917, kdy svými výstřely zahájilo bolševický puč známý jako Velká říjnová revoluce. Nebýt ale renomované firmy Erich Roučka z Blanska, možná by dějiny vypadaly jinak.

Český vicepremiér Bělobrádek se zúčastní sudetoněmeckého sjezdu

Český vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se začátkem června zúčastní sjezdu sudetoněmeckého sdružení v Augšpurku. Půjde tak zatím o nejvýše postaveného českého politika, který se sjezdu zúčastní. Loni se sjezdu zúčastnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Sněmovna by mohla navrhnout na vyznamenání Vlka a Sáblíkovou

Sněmovna by mohla navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi na státní vyznamenání kardinála Miloslava Vlka in memoriam, rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou a folklorní zpěvačku Jarmilu Šulákovou in memoriam. Na předběžném seznamu, jenž čítá celkem 39 jmen a který dnes projednal organizační výbor, figurují také historik Petr Čornej, psychiatr Cyril Höschl nebo bývalý hokejový brankář Jiří Holeček. Sněmovna by měla o kandidátech hlasovat v červnu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies