VYBERTE SI REGION

Skutečnost i tradice rabiho Löwa

Praha /RECENZE VÝSTAVY/ - Výstava Cesta života na Pražském hradě otevírá nové pohledy na rudolfínskou dobu.

7.8.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií
Cesta života. Výstava k 400. výročí úmrtí slavného pražského rabína Jehudy Levy (Löwa) ben Becalela, zvaného též Maharal.

Cesta života. Výstava k 400. výročí úmrtí slavného pražského rabína Jehudy Levy (Löwa) ben Becalela, zvaného též Maharal.Foto: DENÍK/Vít Šimánek

Golem a rabi Löw jsou v nejširším povědomí známi jako postavy z pověstí, z filmu Císařův pekař a Pekařův císař či z románu Gustava Meyrinka. Jako významného učence a myslitele v židovském prostředí nazývaného Maharal představuje nyní rabiho Löwa výstava na Pražském hradě připravená spolu s pražským Židovským muzeem.

Autoři přivádějí návštěvníka do prostředí Prahy v době císaře Rudolfa II., který na svůj dvůr zval věhlasné umělce i učence své doby, sám se zabýval alchymií, astrologií a kabalou. Není divu, že toto intelektuální prostředí bylo v kontaktu s předními učenci židovské komunity, mezi jejíž čelné představitele právě rabín Jehuda Leva (Löw) ben Becalel (Maharal) patřil.

V první části je výstava nazvaná podle jednoho z děl rabiho Löwa Cesta života seznamuje návštěvníka s Maharalovým životem, pokračuje exponáty spjatými s dobovým židovským myšlením a poznáním, uvádí návštěvníka do prostředí Prahy 16. století a konečně představuje obraz rabiho Löwa v literatuře a umění s vyvrcholením zájmu mezi avantgardou a surrealismem. Na jednom z displejů lze sledovat trojrozměrné záběry významných budov pražského židovského města podle Langweilova modelu, na jiném pak ukázky z filmů inspirovaných golemem a rabim Löwem.

Exponáty pocházejí především ze sbírek Židovského muzea v Praze, sedm předmětů je ze sbírek Správy Pražského hradu, dalších 69 zapůjčilo 10 českých institucí, 13 exponátů pochází ze sedmi zahraničních institucí.

Magický zvonek

Jde převážně o artefakty, ať už o vzácné nádoby, textilie, knihy či šperky, ale je tu například i replika náhrobku Löwova příbuzného z pražského Starého židovského hřbitova. Velký prostor je věnován výtvarným dílům, ať už jde o obrazy zachycující mizející pražské ghetto či motivy hřbitovní, Šalounův pomník rabiho Löwa a zejména ilustracím pražského umělce Huga Steinera-Prag, který je znám především svým výtvarným doprovodem Meyrinkovy knihy Golem z roku 1915.

Pozornost návštěvníků Prahy dlouhodobě poutá náhrobek rabiho Löwa na Starém židovském hřbitově. Do malé skuliny v tomto náhrobku návštěvníci na papírcích píší svá přání, neboť se věří, že rabi Löw má schopnost napomoci k jejich uskutečnění. Kvůli tomu byl v letech komunistické totality náhrobek dokonce sledován Státní bezpečností, která se domnívala, že by mohlo jít o tzv. „mrtvou schránku“ sloužící špionáži.

Jedním z prostředků, jenž propojuje židovské prostředí se zájmy císaře Rudolfa, je kabalistické učení, jak o tom svědčí i exponáty. Mezi nejzajímavější jistě patří císařův magický zvonek, zapůjčený z vídeňského Kunstmusea. Je vyroben ze slitiny sedmi kovů a pozlacen. Na plášti jej zdobí reliéf zobrazující sedm antických božstev, vyobrazeno je tu i dvanáct znamení zvěrokruhu. Císař údajně tento zvonek využíval při magických a alchymických operacích. S tím také souvisí Rudolfův zájem o golema, umělou bytost, o níž se zmiňuje už talmud. Ovšem
s rabim Löwem spojila stvoření golema vlastně až romantická literární tradice první poloviny 19. století. Definitivní podoba pověsti se pak ustálila až díky spisovateli Judlu Rosenbergovi teprve na počátku 20. století.

Výstava návštěvníka především seznamuje se skutečným, a nikoli jen legendárním rabim Löwem–Maharalem a přináší některá nová zjištění. Mezi ně patří potvrzení, že sice Löwův rod pocházel z Prahy, ale sám Maharal se narodil v Poznani (dříve se soudilo, že ve Wormsu) a teprve ve stáří se usadil v Praze, ovšem již předtím byl rabínem v moravském Mikulově. Upřesněna je i doba učencova života (kol. 1525–1609).

Cesta života
Rabi Löw (kol. 1525–1609)
Císařská konírna
Pražského hradu
Správa Pražského hradu
a Židovské muzeum v Praze
Kurátoři: Arno Pařík
a Alexandr Putík
Otevřeno od 5. srpna do 8. listopadu denně od 10 do 18 hod.

Autor: Petr Kovařík

7.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies