VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slezské muzeum nabízí razidla pražských grošů

Opava - Ve Slezském muzeu je v současné době k vidění výstava z cyklu Střípky. Tentokrát nese název Vzácná razidla pražských grošů z muzejních sbírek, která představují část těškovického pokladu.

3.11.2008
SDÍLEJ:

Stříbrný grošFoto: DENÍK/Josef Beneš

Ve Výstavní budově Slezského muzea jsou k vidění do konce listopadu. Nově nastolené ekonomické podmínky formující se v průběhu 13. století, krize dosavadního denárového měnového systému, ale především možnosti, které poskytlo kutnohorské dolování stříbra – to vše umožnilo českému králi Václavu II. (1283 – 1305) od základů změnit mincovní a měnové poměry v českých zemích.

Vzniklé situaci předcházela v tomto směru řada více či méně úspěšně „nastavených“ pokusů, všechny však posléze ztroskotaly. Až postupné nekompromisní prosazování reformních snah za spoluúčasti italských finančníků mělo vytvořit prostředí umožňující vznik nového druhu mince, která by zatlačila do pozadí stále se ještě při uskutečňovaných platbách sporadicky objevující naturální směnu, ale především která by znemožnila tolik nežádoucí placení neraženým kovem.

Nová mince – groš, měla svou vyšší nominální hodnotou lépe vyhovovat při větších platbách. Reformou, která proběhla v roce 1300, byla nařízena povinná výměna neraženého kovu za raženou minci, což umožňovalo panovníkovi nejen kontrolu, ale rovněž zisk z ražby.

Čechy se tak po řadě italských a francouzských měst staly zemí, kde se ražba groše záhy rozvinula do netušené šíře.Velkorysost celé akce spočívala také v tom, že přímo ve středisku dolování stříbra – v Kutné Hoře byla zřízena jediná mincovna pro celé České království.

Bohatství Kutné Hory bylo v té době nevídané. Uvádí se, že jen objem kutnohorské roční těžby měl obnášet v době Václava II. asi 20.000 kg stříbra. Znamenalo by to, že české země tak na počátku 14. století produkovaly více než jednu třetinu objemu stříbra v celé Evropě. Uvedené změny nutně souvisely rovněž s uzavřením ostatních mincoven na Moravě, zrušena byla dokonce i mincovna opavská, která v té době náležela ke svazku moravských mincoven.

A nová mince? Měla být mincí „věčnou a svatou“, a záhy se také stává mezinárodní valutou. S obchodem a cíleně směřovanou obchodní politikou českého státu pronikají pražské groše brzy do sousedních Rakous, přes Slezsko se rozšiřují do Malopolska, kde jsou v krakovské oblasti doloženy dokonce již krátce po uskutečněné reformě– tedy po roce 1300.

Uvedený kratičký úsek z historie českého mincovnictví, které zahrnuje ražbu pražských grošů, je v průběhu měsíce listopadu dokumentován výstavkou v prostorách Výstavní budovy Slezského zemského muzea. Představena je zde část pokladu pražských grošů, nalezeného v roce 1974 v nedaleké obci Těškovice; ale především tři původní razidla, kterými byly pražské groše vybíjeny v průběhu vlády českého krále Jana Lucemburského (1310 - 1346).

Jedná se exponáty, které mohou návštěvníci opavského muzea spatřit vystaveny poprvé. Cesta, kterou tato tři razidla musela vykonat, aby se mohla navrátit zpět do opavských numismatických sbírek a být představena návštěvníkům zdejšího muzea, byla neuvěřitelně dlouhá.

Jejich nejnovější historie se začala psát na počátku válečných let (v listopadu 1939), kdy je pro odbornou veřejnost objevil a identifikoval ve sbírkách tehdejšího Gymnasijního muzea v Opavě nestor opavské numismatiky – František Papoušek.

Následovalo uveřejnění objevu (v roce 1941) na stránkách Numismatického časopisu. Zájem odborné veřejnosti, snaha po badatelském využití, to vše znamenalo, že razidla pražských grošů začala od momentu uveřejnění objevu žít svůj vlastní život. Zapůjčena do Prahy, také k přednáškám do Krakova, konají cestu zpět do Prahy, aby počátkem sedmdesátých let následovala jejich dlouhodobá zápůjčka Moravskému zemskému muzeu v Brně.

Proč to stálé putování po dalších muzejních institucích? Tři razidla – jedno vrchní a dvě spodní – náleží, byť vzhledově nijak zvlášť atraktivní, k jedněm z nejvzácnějších předmětů opavské numismatické kolekce. A nejen kolekce opavské.

Dochování nástrojů sloužících k ražbě jedné z nejpopulárnějších mincí – pražského groše, který se prosadil jako mezinárodní platidlo v západní i východní Evropě, náleží k unikátnímu numismatickému materiálu, se kterým se v numismatických expozicích setkáváme pouze ojediněle.

Věra Michnová, numizmatička Slezského muzea

3.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies