VYBERTE SI REGION

Slezské muzeum nabízí razidla pražských grošů

Opava - Ve Slezském muzeu je v současné době k vidění výstava z cyklu Střípky. Tentokrát nese název Vzácná razidla pražských grošů z muzejních sbírek, která představují část těškovického pokladu.

3.11.2008
SDÍLEJ:

Stříbrný grošFoto: DENÍK/Josef Beneš

Ve Výstavní budově Slezského muzea jsou k vidění do konce listopadu. Nově nastolené ekonomické podmínky formující se v průběhu 13. století, krize dosavadního denárového měnového systému, ale především možnosti, které poskytlo kutnohorské dolování stříbra – to vše umožnilo českému králi Václavu II. (1283 – 1305) od základů změnit mincovní a měnové poměry v českých zemích.

Vzniklé situaci předcházela v tomto směru řada více či méně úspěšně „nastavených“ pokusů, všechny však posléze ztroskotaly. Až postupné nekompromisní prosazování reformních snah za spoluúčasti italských finančníků mělo vytvořit prostředí umožňující vznik nového druhu mince, která by zatlačila do pozadí stále se ještě při uskutečňovaných platbách sporadicky objevující naturální směnu, ale především která by znemožnila tolik nežádoucí placení neraženým kovem.

Nová mince – groš, měla svou vyšší nominální hodnotou lépe vyhovovat při větších platbách. Reformou, která proběhla v roce 1300, byla nařízena povinná výměna neraženého kovu za raženou minci, což umožňovalo panovníkovi nejen kontrolu, ale rovněž zisk z ražby.

Čechy se tak po řadě italských a francouzských měst staly zemí, kde se ražba groše záhy rozvinula do netušené šíře.Velkorysost celé akce spočívala také v tom, že přímo ve středisku dolování stříbra – v Kutné Hoře byla zřízena jediná mincovna pro celé České království.

Bohatství Kutné Hory bylo v té době nevídané. Uvádí se, že jen objem kutnohorské roční těžby měl obnášet v době Václava II. asi 20.000 kg stříbra. Znamenalo by to, že české země tak na počátku 14. století produkovaly více než jednu třetinu objemu stříbra v celé Evropě. Uvedené změny nutně souvisely rovněž s uzavřením ostatních mincoven na Moravě, zrušena byla dokonce i mincovna opavská, která v té době náležela ke svazku moravských mincoven.

A nová mince? Měla být mincí „věčnou a svatou“, a záhy se také stává mezinárodní valutou. S obchodem a cíleně směřovanou obchodní politikou českého státu pronikají pražské groše brzy do sousedních Rakous, přes Slezsko se rozšiřují do Malopolska, kde jsou v krakovské oblasti doloženy dokonce již krátce po uskutečněné reformě– tedy po roce 1300.

Uvedený kratičký úsek z historie českého mincovnictví, které zahrnuje ražbu pražských grošů, je v průběhu měsíce listopadu dokumentován výstavkou v prostorách Výstavní budovy Slezského zemského muzea. Představena je zde část pokladu pražských grošů, nalezeného v roce 1974 v nedaleké obci Těškovice; ale především tři původní razidla, kterými byly pražské groše vybíjeny v průběhu vlády českého krále Jana Lucemburského (1310 - 1346).

Jedná se exponáty, které mohou návštěvníci opavského muzea spatřit vystaveny poprvé. Cesta, kterou tato tři razidla musela vykonat, aby se mohla navrátit zpět do opavských numismatických sbírek a být představena návštěvníkům zdejšího muzea, byla neuvěřitelně dlouhá.

Jejich nejnovější historie se začala psát na počátku válečných let (v listopadu 1939), kdy je pro odbornou veřejnost objevil a identifikoval ve sbírkách tehdejšího Gymnasijního muzea v Opavě nestor opavské numismatiky – František Papoušek.

Následovalo uveřejnění objevu (v roce 1941) na stránkách Numismatického časopisu. Zájem odborné veřejnosti, snaha po badatelském využití, to vše znamenalo, že razidla pražských grošů začala od momentu uveřejnění objevu žít svůj vlastní život. Zapůjčena do Prahy, také k přednáškám do Krakova, konají cestu zpět do Prahy, aby počátkem sedmdesátých let následovala jejich dlouhodobá zápůjčka Moravskému zemskému muzeu v Brně.

Proč to stálé putování po dalších muzejních institucích? Tři razidla – jedno vrchní a dvě spodní – náleží, byť vzhledově nijak zvlášť atraktivní, k jedněm z nejvzácnějších předmětů opavské numismatické kolekce. A nejen kolekce opavské.

Dochování nástrojů sloužících k ražbě jedné z nejpopulárnějších mincí – pražského groše, který se prosadil jako mezinárodní platidlo v západní i východní Evropě, náleží k unikátnímu numismatickému materiálu, se kterým se v numismatických expozicích setkáváme pouze ojediněle.

Věra Michnová, numizmatička Slezského muzea

3.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Aston Martin postaví 25 nových exemplářů modelu DB4 GT. Cena je astronomická

Britská automobilka Aston Martin se vrátí k výrobě vozu, jehož život byl původně vymezen lety 1959 až 1963. Příští rok totiž obnoví produkci slavného modelu DB4 GT, v plánu je stavba 25 kusů.

Loučení s tratí do Koutů: končí barevné motoráky i soukromník

Údolí Desné – Největší změna za devatenáctiletou historii nastala v noci ze soboty 10. na neděli 11. prosince na Železnici Desná. Osobní vlaky zde přestala provozovat soukromá firma, nahradily ji České dráhy.

Žloutenka stále řádí. Chybí vakcíny, hlásí nejen lékárny

Vyškov – Jde o agresivní infekci, člověka může zabít za pár hodin od prvních příznaků. Mnoho nakažených se i po vyléčení po celý život potýká s následky, jako jsou třeba amputace končetin nebo hluchota. K nejohroženějším patří děti. Přestože je možné se proti meningokokovi typu B očkovat, vakcíny chybí. Na Vyškovsku podle dětské lékařky Anežky Bahníkové z Vyškova už zhruba čtyři až pět měsíců.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies