VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slezské muzeum nabízí razidla pražských grošů

Opava - Ve Slezském muzeu je v současné době k vidění výstava z cyklu Střípky. Tentokrát nese název Vzácná razidla pražských grošů z muzejních sbírek, která představují část těškovického pokladu.

3.11.2008
SDÍLEJ:

Stříbrný grošFoto: DENÍK/Josef Beneš

Ve Výstavní budově Slezského muzea jsou k vidění do konce listopadu. Nově nastolené ekonomické podmínky formující se v průběhu 13. století, krize dosavadního denárového měnového systému, ale především možnosti, které poskytlo kutnohorské dolování stříbra – to vše umožnilo českému králi Václavu II. (1283 – 1305) od základů změnit mincovní a měnové poměry v českých zemích.

Vzniklé situaci předcházela v tomto směru řada více či méně úspěšně „nastavených“ pokusů, všechny však posléze ztroskotaly. Až postupné nekompromisní prosazování reformních snah za spoluúčasti italských finančníků mělo vytvořit prostředí umožňující vznik nového druhu mince, která by zatlačila do pozadí stále se ještě při uskutečňovaných platbách sporadicky objevující naturální směnu, ale především která by znemožnila tolik nežádoucí placení neraženým kovem.

Nová mince – groš, měla svou vyšší nominální hodnotou lépe vyhovovat při větších platbách. Reformou, která proběhla v roce 1300, byla nařízena povinná výměna neraženého kovu za raženou minci, což umožňovalo panovníkovi nejen kontrolu, ale rovněž zisk z ražby.

Čechy se tak po řadě italských a francouzských měst staly zemí, kde se ražba groše záhy rozvinula do netušené šíře.Velkorysost celé akce spočívala také v tom, že přímo ve středisku dolování stříbra – v Kutné Hoře byla zřízena jediná mincovna pro celé České království.

Bohatství Kutné Hory bylo v té době nevídané. Uvádí se, že jen objem kutnohorské roční těžby měl obnášet v době Václava II. asi 20.000 kg stříbra. Znamenalo by to, že české země tak na počátku 14. století produkovaly více než jednu třetinu objemu stříbra v celé Evropě. Uvedené změny nutně souvisely rovněž s uzavřením ostatních mincoven na Moravě, zrušena byla dokonce i mincovna opavská, která v té době náležela ke svazku moravských mincoven.

A nová mince? Měla být mincí „věčnou a svatou“, a záhy se také stává mezinárodní valutou. S obchodem a cíleně směřovanou obchodní politikou českého státu pronikají pražské groše brzy do sousedních Rakous, přes Slezsko se rozšiřují do Malopolska, kde jsou v krakovské oblasti doloženy dokonce již krátce po uskutečněné reformě– tedy po roce 1300.

Uvedený kratičký úsek z historie českého mincovnictví, které zahrnuje ražbu pražských grošů, je v průběhu měsíce listopadu dokumentován výstavkou v prostorách Výstavní budovy Slezského zemského muzea. Představena je zde část pokladu pražských grošů, nalezeného v roce 1974 v nedaleké obci Těškovice; ale především tři původní razidla, kterými byly pražské groše vybíjeny v průběhu vlády českého krále Jana Lucemburského (1310 - 1346).

Jedná se exponáty, které mohou návštěvníci opavského muzea spatřit vystaveny poprvé. Cesta, kterou tato tři razidla musela vykonat, aby se mohla navrátit zpět do opavských numismatických sbírek a být představena návštěvníkům zdejšího muzea, byla neuvěřitelně dlouhá.

Jejich nejnovější historie se začala psát na počátku válečných let (v listopadu 1939), kdy je pro odbornou veřejnost objevil a identifikoval ve sbírkách tehdejšího Gymnasijního muzea v Opavě nestor opavské numismatiky – František Papoušek.

Následovalo uveřejnění objevu (v roce 1941) na stránkách Numismatického časopisu. Zájem odborné veřejnosti, snaha po badatelském využití, to vše znamenalo, že razidla pražských grošů začala od momentu uveřejnění objevu žít svůj vlastní život. Zapůjčena do Prahy, také k přednáškám do Krakova, konají cestu zpět do Prahy, aby počátkem sedmdesátých let následovala jejich dlouhodobá zápůjčka Moravskému zemskému muzeu v Brně.

Proč to stálé putování po dalších muzejních institucích? Tři razidla – jedno vrchní a dvě spodní – náleží, byť vzhledově nijak zvlášť atraktivní, k jedněm z nejvzácnějších předmětů opavské numismatické kolekce. A nejen kolekce opavské.

Dochování nástrojů sloužících k ražbě jedné z nejpopulárnějších mincí – pražského groše, který se prosadil jako mezinárodní platidlo v západní i východní Evropě, náleží k unikátnímu numismatickému materiálu, se kterým se v numismatických expozicích setkáváme pouze ojediněle.

Věra Michnová, numizmatička Slezského muzea

3.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na ministra financí Ivan Pilný poskytl 18. května v Praze rozhovor Deníku.
1 17

Pilný: Návrh rozpočtu je rozumný, změny neplánuji

Dennis Russell Davies

Na Pražské jaro po čtvrtstoletí vrací Dennis Russell Davies

Otec zavíral své děti do hladomorny, tvrdí obžaloba. Viní ho z týrání

Dvě nezletilé děti měl sedmačtyřicetiletý otec na Břeclavsku podle obžaloby zavírat do místnosti nazývané hladomorna. Policisté navíc sdělili, že v jeho počítači našli tisíce erotických fotografií s mladými chlapci. Případem se v úterý začal zabývat brněnský krajský soud.

Pohledem Stanislava Šulce: Složitější svět

Týdeník Economist přinesl statistiku teroristických útoků na území západní Evropy a Spojených států amerických. Připomíná, že ačkoli máme dojem permanentního ohrožení, a dokonce si myslíme, že teroristické útoky jsou na denním pořádku, v perspektivě posledních padesáti let je realita trochu jiná.

AUTOMIX.CZ

OBRAZEM: Jak by asi dnes vypadala legendární auta východního bloku?

Po rozpadu východního bloku se mnoho ikonických vozů této éry nedočkalo přímého nástupce. Plno nadšenců si však představuje jejich návrat a skrze grafické ilustrace vytváří moderní interpretace těchto známých aut. Podívali jsme se na ty nejzajímavější.

AKTUALIZOVÁNO

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

/VIDEO, FOTOGALERIE/- Doživotně odsouzený vrah Jiří Kajínek se dočkal. Dnes o půl dvanácté byla odeslána podepsaná milost prezidentem Milošem Zemanem na Ministerstvo spravedlnosti k dalšímu vyřízení. Krátce po půl druhé pak vyšel branou na svobodu. "Vítej na svobodě," křičeli přítomní na evidentně dojatého muže. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies