Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slezské muzeum nabízí razidla pražských grošů

Opava - Ve Slezském muzeu je v současné době k vidění výstava z cyklu Střípky. Tentokrát nese název Vzácná razidla pražských grošů z muzejních sbírek, která představují část těškovického pokladu.

3.11.2008
SDÍLEJ:

Stříbrný grošFoto: DENÍK/Josef Beneš

Ve Výstavní budově Slezského muzea jsou k vidění do konce listopadu. Nově nastolené ekonomické podmínky formující se v průběhu 13. století, krize dosavadního denárového měnového systému, ale především možnosti, které poskytlo kutnohorské dolování stříbra – to vše umožnilo českému králi Václavu II. (1283 – 1305) od základů změnit mincovní a měnové poměry v českých zemích.

Vzniklé situaci předcházela v tomto směru řada více či méně úspěšně „nastavených“ pokusů, všechny však posléze ztroskotaly. Až postupné nekompromisní prosazování reformních snah za spoluúčasti italských finančníků mělo vytvořit prostředí umožňující vznik nového druhu mince, která by zatlačila do pozadí stále se ještě při uskutečňovaných platbách sporadicky objevující naturální směnu, ale především která by znemožnila tolik nežádoucí placení neraženým kovem.

Nová mince – groš, měla svou vyšší nominální hodnotou lépe vyhovovat při větších platbách. Reformou, která proběhla v roce 1300, byla nařízena povinná výměna neraženého kovu za raženou minci, což umožňovalo panovníkovi nejen kontrolu, ale rovněž zisk z ražby.

Čechy se tak po řadě italských a francouzských měst staly zemí, kde se ražba groše záhy rozvinula do netušené šíře.Velkorysost celé akce spočívala také v tom, že přímo ve středisku dolování stříbra – v Kutné Hoře byla zřízena jediná mincovna pro celé České království.

Bohatství Kutné Hory bylo v té době nevídané. Uvádí se, že jen objem kutnohorské roční těžby měl obnášet v době Václava II. asi 20.000 kg stříbra. Znamenalo by to, že české země tak na počátku 14. století produkovaly více než jednu třetinu objemu stříbra v celé Evropě. Uvedené změny nutně souvisely rovněž s uzavřením ostatních mincoven na Moravě, zrušena byla dokonce i mincovna opavská, která v té době náležela ke svazku moravských mincoven.

A nová mince? Měla být mincí „věčnou a svatou“, a záhy se také stává mezinárodní valutou. S obchodem a cíleně směřovanou obchodní politikou českého státu pronikají pražské groše brzy do sousedních Rakous, přes Slezsko se rozšiřují do Malopolska, kde jsou v krakovské oblasti doloženy dokonce již krátce po uskutečněné reformě– tedy po roce 1300.

Uvedený kratičký úsek z historie českého mincovnictví, které zahrnuje ražbu pražských grošů, je v průběhu měsíce listopadu dokumentován výstavkou v prostorách Výstavní budovy Slezského zemského muzea. Představena je zde část pokladu pražských grošů, nalezeného v roce 1974 v nedaleké obci Těškovice; ale především tři původní razidla, kterými byly pražské groše vybíjeny v průběhu vlády českého krále Jana Lucemburského (1310 - 1346).

Jedná se exponáty, které mohou návštěvníci opavského muzea spatřit vystaveny poprvé. Cesta, kterou tato tři razidla musela vykonat, aby se mohla navrátit zpět do opavských numismatických sbírek a být představena návštěvníkům zdejšího muzea, byla neuvěřitelně dlouhá.

Jejich nejnovější historie se začala psát na počátku válečných let (v listopadu 1939), kdy je pro odbornou veřejnost objevil a identifikoval ve sbírkách tehdejšího Gymnasijního muzea v Opavě nestor opavské numismatiky – František Papoušek.

Následovalo uveřejnění objevu (v roce 1941) na stránkách Numismatického časopisu. Zájem odborné veřejnosti, snaha po badatelském využití, to vše znamenalo, že razidla pražských grošů začala od momentu uveřejnění objevu žít svůj vlastní život. Zapůjčena do Prahy, také k přednáškám do Krakova, konají cestu zpět do Prahy, aby počátkem sedmdesátých let následovala jejich dlouhodobá zápůjčka Moravskému zemskému muzeu v Brně.

Proč to stálé putování po dalších muzejních institucích? Tři razidla – jedno vrchní a dvě spodní – náleží, byť vzhledově nijak zvlášť atraktivní, k jedněm z nejvzácnějších předmětů opavské numismatické kolekce. A nejen kolekce opavské.

Dochování nástrojů sloužících k ražbě jedné z nejpopulárnějších mincí – pražského groše, který se prosadil jako mezinárodní platidlo v západní i východní Evropě, náleží k unikátnímu numismatickému materiálu, se kterým se v numismatických expozicích setkáváme pouze ojediněle.

Věra Michnová, numizmatička Slezského muzea

3.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miloš Zeman
AKTUALIZOVÁNO
6 4

Prezident Zeman je ve velmi dobrém zdravotním stavu, hlásí konzilium

Lázně Luhačovice
8

Lázně hlásí plno. Po letech škrtů se pustily i do oprav

Japonská princezna chystá opět zásnuby, odložila je kvůli živelné pohromě

Nejstarší vnučka japonského císaře Akihita, princezna Mako, vyhlásí zásnuby se svým přítelem Keiem Komurem veřejně dne 3. září. Uvedla to agentura japonské císařské rodiny. 

V Barceloně i v dalších městech sílí protesty proti turistům

Stálí obyvatelé evropských center turistického ruchu jsou otrávení z masové turistiky a hledají různé způsoby, jak turistům destinaci znechutit. ve Španělsku se protesty rozšířily z Barcelony do dalších měst, nespokojenost se ozývá i z jiných evropských zemí.

Letošní požáry v Portugalsku jsou nejvražednější, policie zatkla 61 lidí

Portugalská policie oznámila, že letos zatkla kvůli podezření z úmyslného zakládání požárů celkem 61 lidí. Lesní požáry zabily v letošním roce v této zemi víc než 60 lidí a zničily víc než 141 tisíc hektarů půdy, což představuje nejhorší škody od roku 2003.

OBRAZEM: Missky v Táboře běhají kolem Jordánu

Deset finalistek charitativní soutěže krásy Miss Face Taťany Makarenko se v táborském hotelu Palcát připravuje na svůj galavečer, v němž se 30. září rozhodne, které čtyři dívky si odnesou korunku krásy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení