VYBERTE SI REGION

Špilberk odkrývá svá tajemství

Brno - Unikátní zážitek nabízí v neděli hrad Špilberk. Nově opravený jihozápadní bastion z dob obléhání Brna Švédy čekal na svoje zpřístupnění celých šest let.

20.4.2008
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií
Unikátní pohled pod hradby Špilberku

Unikátní pohled pod hradby ŠpilberkuFoto: DENÍK/Ondřej Surý

„Pro návštěvníky máme přichystanou prohlídku s historickým výkladem,“ slibuje Jiří Blažek z Muzea města Brna, který se o průzkum bastionu stará. Bastion, neboli předsunutá část vnějšího opevnění hradu, zůstal ukrytý v podzemí pod sutinami původních hradeb. Archeologové v průběhu šesti let odkrývali jeho pozůstatky.

Raně barokní bastion hrál velmi důležitou roli při obraně Brna proti Švédům. Ochraňoval střelce a děla před útokem. „Obránci jej zbudovali v průběhu dvou let před návratem švédského vojska v květnu roku 1645,“ popsal Lubomír Konečný z brněnského muzea. Bastion sloužil k obraně západní strany hradu, kterou předtím chránily jen nevelké kamenné bašty.

Právě na jihozápadní bastion se soustředil největší nápor Švédů. Těm se podařilo podkopat až pod samotnou špici bastionu. Velitel obránců Raduit de Souches však s pomocí zedníků a truhlářů zbudoval uvnitř bastionu příčnou bariéru v podobě příkopu, která další švédské útoky zastavila.

Po obléhání prošel bastion mnoha obnovami. Obohatil se rovněž o podzemní galerii s tunýlky. „Ty sloužily hlavně jako náslechové chodby, které umožnily sledovat přibližovací manévry nepřítele,“ objasňuje Konečný. Bastion padl definitivně až pod palbou napoleonských vojsk v roce 1809.

K návštěvě zrekonstruovaného bastionu se mohou návštěvníci vypravit od devíti do šestnácti hodin, vždy však v celou hodinu. Jelikož je přístup limitovaný na patnáct návštěvníků najednou, měli by se zájemci objednat. „Návštěva se nedoporučuje klaustrofobikům a příliš tělnatým osobám. A ženám v botách na vysokém podpatku,“ dodal s úsměvem Blažek.

Ze suti vyrostla nová ozdoba hradu

Ještě před šesti lety zde ležela hromada suti, na které rašila tráva a dokonce rostly i stromy. Jihozápadní bastion hradu Špilberk vyhodil do vzduchu sám velký Napoleon. Na jeho místě teď vyrostla v průběhu šesti let zcela nová stavba. V ní se však ukrývají podzemní prostory, jejichž stáří sahá až do dob renesance. Přístupné zatím jen na tento víkend, ale do budoucna snad i každý den.

„Jedná se o jeden ze dvou špilberských bastionů, ale jako jediný je přístupný veřejnosti,“ informuje Jiří Blažek z Muzea města Brna. Muzeum jej nechalo vystavět přesně v místech, kde se dochoval půdorys původní stavby se spoustou fragmentů. V dobách obléhání Švédy sloužil brněnským střelcům k lepší orientaci a zároveň jim poskytoval i větší ochranu, než obyčejné hradby. Bastionů, neboli velkých útvarů vybíhajících z hradebního opevnění, bylo na Špilberku několik. V průběhu staletí však vznikaly a zanikaly, většinou však na stejných místech.

Provádělo se již v sobotu.

Prohlídka bastionu začíná. Božena Molová provázela dosud v kasematech, ale je vidět, že se novému úkolu postavila čelem. Historii bastionu vypráví bez jediného zadrhnutí. „Je to pro nás úplná novinka. Nemáme ani podrobné plány, provázíme zatím jen na zkoušku,“ vysvětluje Molová. Hned na to však podává zhruba deseti návštěvníkům zasvěcený výklad. „Vstupní vchod do bastionu je celý upravený, z původních částí se dochovalo pouze odhalené zdivo,“ ukazuje pozůstalé části původního renesančního bastionu Molová.

Bastion procházel za svojí existenci dlouhým vývojem. Je vlastně skládačkou staveb různých stylů a dob, z nichž následující stavba využívala tu předcházející. Zejména renesance, raného baroka a čistého baroka. Proto jsou jednotlivé styly tak špatně rozeznatelné. Jsme v jedné ze vstupních místnosti bastionu.

Z původních barokních schodů, vedoucích hlouběji do nitra bastionu, zbyly jen fragmenty. Proto se musely při rekonstrukčních pracích v období 2000 až 2008 dostavět. Sestoupit po nich může být pro méně pohyblivého člověka docela nebezpečné. Každý z nich je trochu neočekávatelně jiný. „Zdravý člověk nemá problém, když ho upozorníme, ale trochu jsme se obávali, jak to zvládneme s dětmi,“ vyjadřuje svoje obavy Jana Krabičková, která se stará o provoz expozice. „Zatím jsme však žádný problém neměli,“ dodává.

Po několikametrovém sestupu se dostáváme až na dno bastionu, odkud vede podzemní okružní cesta. Po malé chvíli zatáčí a z cesty se stává tmavý tunýlek, kde se průměrně velký člověk musí pořádně shýbnout. Průvodkyně na to patřičně předem upozorňuje. „Nedivte se, že cesta se tak stáčí. Obcházíme totiž skálu,“ vysvětluje Molová.

Zatímco se v podřepu dostáváme neznámo kam, všimneme si dalších menších tunýlků, které z hlavní galerie vybíhají. „To jsou takzvané naslouchací lochy, které umožnily obráncům sledovat manévry nepřítele,“ vykládá průvodkyně účel chodbiček. Ve špici bastionu se pravděpodobně zřídily až po neblahé zkušenosti se švédskými minéry. V galerii nacházíme i výklenky na světla, na které prozíraví konstruktéři již tehdy pamatovali.

Konečně světlo. Ke konci tunelu se rozevírá něco jako jeskyně. Po železných schodech stoupáme prudce do výšky zhruba deseti metrů. Pokud těsné prostory dělají problém klaustrofobikům, zde za může udělat naopak špatně tomu, kdo má strach z výšek. „Ani mně to nedělá dobře, nikdy se nedívám dolů pod sebe,“ svěřuje Krabičková.

Vyšplháme až do „nultého patra“, místnosti, kterou prohlídka končí. „Tady plánujeme do budoucnosti výstavu barokního opevnění,“ loučí se s námi průvodkyně.

Návštěvníkům se prohlídka líbila. „Chtěla jsem prohlídku doporučit svým známým, ale trochu mě zaskočilo, že je bastion otevřený pouze výjimečně,“ říká Karla Šimíčková, která zná brněnské podzemí velmi dobře. Nově zpřístupněné části podzemí zajímají i Ludmilu Zoufalou z Brna. „I já mám celé brněnské podzemí zmapované,“ směje se Zoufalá. „Dnes jsem však viděla něco nového a jsem moc ráda,“ dodává.

Tento víkend je pro jihozápadní bastion pouze zkušební. Pokud ve zkoušce uspěje, mohou se další dobrodruzi těšit na jeho návštěvu již příští týden. „Ještě uvidíme, jak se nám osvědčí způsob a technické vybavení prohlídky. Pak teprve rozhodneme, kdy a jak často bastion otevřeme,“ uzavírá Krabičková.

Autor: Hana Fasurová

20.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies