Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šťastný návrat Josefa Čapka

Praha /RECENZE VÝSTAVY, FOTOGALERIE/ - Výstava díla Josefa Čapka (1887–1945), kterou hostí Jízdárna Pražského hradu, představuje malíře jako mnohostranného tvůrce, i jako autora literárních i dramatických děl. Především překvapí obrovskou šíří, bohatstvím exponátů a objevností Čapkova díla, jež tvoří významnou součást nejen české avantgardy. Velkolepá retrospektiva v Jízdárně zkrátka nově objevuje malířovo dílo!

13.10.2009
SDÍLEJ:

Retrospektivní výstavu Josefa Čapka najdete v Jízdárně Pražského hradu Foto: Pražský hrad

Koncepce výstavy, jak ji připravily komisařka výstavy Simona Vladíková a kurátorka (i autorka katalogu) Pavla Pečinková, tematizuje nejen známější okruhy Čapkova díla, jako jsou práce z období kubismu, protiválečná tvorba či dětské náměty, ale odkrývá méně známé oblasti autorova díla. Zpřístupňuje i díla dosud nevystavovaná či vystavovaná naposledy v roce 1946, či díla považovaná za ztracená.

Jde dosud o nejvýznamnější a nejrozsáhlejší retrospektivu malířova díla (vystavena je tisícovka děl včetně kreseb, rukopisů, knih či scénických návrhů, plakátů atd.). Přitom velká výstava (i když méně rozsáhlá) se konala v Jízdárně Pražského hradu před dlouhými třiceti lety.

Na aukcích Josef Čapek „frčí“

Na aukcích českého výtvarného umění patří díla Josefa Čapka k nejvyhledáva­nějším a nejoceňovanějším. Rovněž grafická tvorba a knihy s jeho nezaměnitelnými obálkami jsou dlouhodobě vyhledávány sběrateli.

V obecném povědomí byl však Josef Čapek vnímán spíše jako autor pro děti, a to zejména díky svému Povídání o pejskovi a kočičce. Ostatní jeho výtvarné dílo zůstávalo víceméně v pozadí, podobně jako jeho pozoruhodné dílo slovesné, které nezaslouženě stálo ve stínu literárně slavnějšího bratra Karla.

Tvorba známá i neznámá

Co lze především na výstavě uvítat, je fakt, že podstatná část výstavy představuje méně známou, či dokonce zcela neznámou autorovu tvorbu. Podařilo se pro ni totiž získat i díla z řady soukromých sbírek.

Nápaditá instalace zabírá rozlehlé přízemí Jízdárny i její balkon. I když hned při vstupu návštěvníka zaujmou Čapkovy mladistvé práce, podstatné jsou ohlasy Čapkova pobytu ve Francii. Záhy po roce 1910 začíná Čapkovo období kubismu, v němž vytvořil zcela zásadní díla.

Čapek byl neustále v tvořivém dialogu (ale i ve sporu) nejen se svou generací, ale především s moderním světovým uměním (např také s německým expresionismem). „Čapek bývá interpretován jako pionýr kubismu, který bohužel nedokázal držet krok s meziválečnou avantgardou a zaostal na konzervativních pozicích. Já si Čapka naopak cením proto, že dokázal odolat svůdným utopiím, neopíral se o kolektivní programy a manifesty a šel osamoceně svou cestou kulhavého poutníka,“ říká o něm kurátorka Pavla Pečinková.

Fantomy a úžas

Ústřední kóji v přízemí dominuje kubistický olej Kolovrátkář z roku 1913. Ten je nejen výsostným dílem kubismu, ale také osobním vyznáním Čapkova zájmu o „obyčejného“ člověka (mimo jiné se v raném dětství chtěl kolovrátkářem stát), zájmu, který je ostatně společný oběma bratřím Čapkům.

Mezi nejobjevnější části expozice bezesporu patří oddíly Fantomy, který reflektuje údobí první světové války, a následující Úžas. Kurátorka oddíl Úžas uvádí Čapkovým citátem (1919): „O to mi šlo, abych od nepoznatelna zavedl všecku svou pozornost na jednoduchou pravdivost a jsoucnost věcí, nejbližších denímu člověkovu životu.“

Ostatně celá výstava, v níž je výtvarné dílo neustále konfrontováno s citáty z Čapkova literárního díla či korespondence, zvýrazňuje vzácnou konzistenci Čapkovy osobnosti, jak se jeví ve všech oblastech jeho tvorby.

Přínos architekta výstavy Miroslava Vavřiny je velmi účinný např. v instalaci Čapkovy tvorby meziválečného období, kdy se malířovo dílo rozbíhá do největší šíře a různých oblastí – zde návštěvník prochází mezi obrazy jako poutník labyrintem.

Nezanedbatelné jsou exponáty na balkoně, kde jsou i makety scénografických návrhů, ale také rukopisy i kresby, které vznikly v koncentračních táborech. V Bergen-Belsenu bohužel krátce před koncem války zastihla v dubnu 1945 Josefa Čapka smrt. Jak dalece Čapkovo dílo přerostlo svou dobu, dokazuje současná objevná výstava mimořádně šťastným způsobem.

Josef Čapek, Jízdárna Pražského hradu

Pořádá Správa Pražského hradu a Východočeská galerie v Pardubicích

Komisařka výstavy Simona Vladíková, kurátorka Pavla Pečinková, architekt Miroslav Vavřina, katalog vydala Galerie Sklenář, partner výstavy

Otevřeno do 17. ledna 2010 denně 10–18 hodin

Vstupné 180, snížené 110, rodinné 250 Kč.

PETR KOVAŘÍK

13.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Nedokázal jsem si pomoci, tvrdil facebookový pedofil. Schůzce zabránili rodiče

Transparent z demonstrace proti Andreji Babišovi
1 14

Babiš chce vidět žádost o vydání k trestnímu stíhání

Turistika na Ibize drtí starousedlíky. Nájem za tisíc euro neseženete

Gabriel Alberto Andrade žije už rok v dodávce. Na ostrově Ibiza, který je už téměř dvě desetiletí jeho domovem, nemůže najít bydlení odpovídající jeho příjmům. Činže na tomto turisticky obléhaném ostrově rostou kvůli zájmu turistů do strmých výšin a nikdo neví, kdy a kde se zastaví.

Odporný útok na nevinné, odsuzují čeští politici útok v Barceloně

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil dnešní najetí auta do lidí v Barceloně za další "odporný teroristický útok na nevinné". Sdělil to na twitteru. Na sociálních sítích odsoudili čin také další tuzemští politici. Útok, ke kterému se přihlásil Islámský stát, si vyžádal asi 13 mrtvých a osm desítek zraněných.

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Arogantní a značně pod vlivem. Taková je podle všeho žena, která odmítá v restauracích platit. Okradla už několik restaurací, policii zatím uniká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení