VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šťastný návrat Josefa Čapka

Praha /RECENZE VÝSTAVY, FOTOGALERIE/ - Výstava díla Josefa Čapka (1887–1945), kterou hostí Jízdárna Pražského hradu, představuje malíře jako mnohostranného tvůrce, i jako autora literárních i dramatických děl. Především překvapí obrovskou šíří, bohatstvím exponátů a objevností Čapkova díla, jež tvoří významnou součást nejen české avantgardy. Velkolepá retrospektiva v Jízdárně zkrátka nově objevuje malířovo dílo!

13.10.2009
SDÍLEJ:

Retrospektivní výstavu Josefa Čapka najdete v Jízdárně Pražského hradu Foto: Pražský hrad

Koncepce výstavy, jak ji připravily komisařka výstavy Simona Vladíková a kurátorka (i autorka katalogu) Pavla Pečinková, tematizuje nejen známější okruhy Čapkova díla, jako jsou práce z období kubismu, protiválečná tvorba či dětské náměty, ale odkrývá méně známé oblasti autorova díla. Zpřístupňuje i díla dosud nevystavovaná či vystavovaná naposledy v roce 1946, či díla považovaná za ztracená.

Jde dosud o nejvýznamnější a nejrozsáhlejší retrospektivu malířova díla (vystavena je tisícovka děl včetně kreseb, rukopisů, knih či scénických návrhů, plakátů atd.). Přitom velká výstava (i když méně rozsáhlá) se konala v Jízdárně Pražského hradu před dlouhými třiceti lety.

Na aukcích Josef Čapek „frčí“

Na aukcích českého výtvarného umění patří díla Josefa Čapka k nejvyhledáva­nějším a nejoceňovanějším. Rovněž grafická tvorba a knihy s jeho nezaměnitelnými obálkami jsou dlouhodobě vyhledávány sběrateli.

V obecném povědomí byl však Josef Čapek vnímán spíše jako autor pro děti, a to zejména díky svému Povídání o pejskovi a kočičce. Ostatní jeho výtvarné dílo zůstávalo víceméně v pozadí, podobně jako jeho pozoruhodné dílo slovesné, které nezaslouženě stálo ve stínu literárně slavnějšího bratra Karla.

Tvorba známá i neznámá

Co lze především na výstavě uvítat, je fakt, že podstatná část výstavy představuje méně známou, či dokonce zcela neznámou autorovu tvorbu. Podařilo se pro ni totiž získat i díla z řady soukromých sbírek.

Nápaditá instalace zabírá rozlehlé přízemí Jízdárny i její balkon. I když hned při vstupu návštěvníka zaujmou Čapkovy mladistvé práce, podstatné jsou ohlasy Čapkova pobytu ve Francii. Záhy po roce 1910 začíná Čapkovo období kubismu, v němž vytvořil zcela zásadní díla.

Čapek byl neustále v tvořivém dialogu (ale i ve sporu) nejen se svou generací, ale především s moderním světovým uměním (např také s německým expresionismem). „Čapek bývá interpretován jako pionýr kubismu, který bohužel nedokázal držet krok s meziválečnou avantgardou a zaostal na konzervativních pozicích. Já si Čapka naopak cením proto, že dokázal odolat svůdným utopiím, neopíral se o kolektivní programy a manifesty a šel osamoceně svou cestou kulhavého poutníka,“ říká o něm kurátorka Pavla Pečinková.

Fantomy a úžas

Ústřední kóji v přízemí dominuje kubistický olej Kolovrátkář z roku 1913. Ten je nejen výsostným dílem kubismu, ale také osobním vyznáním Čapkova zájmu o „obyčejného“ člověka (mimo jiné se v raném dětství chtěl kolovrátkářem stát), zájmu, který je ostatně společný oběma bratřím Čapkům.

Mezi nejobjevnější části expozice bezesporu patří oddíly Fantomy, který reflektuje údobí první světové války, a následující Úžas. Kurátorka oddíl Úžas uvádí Čapkovým citátem (1919): „O to mi šlo, abych od nepoznatelna zavedl všecku svou pozornost na jednoduchou pravdivost a jsoucnost věcí, nejbližších denímu člověkovu životu.“

Ostatně celá výstava, v níž je výtvarné dílo neustále konfrontováno s citáty z Čapkova literárního díla či korespondence, zvýrazňuje vzácnou konzistenci Čapkovy osobnosti, jak se jeví ve všech oblastech jeho tvorby.

Přínos architekta výstavy Miroslava Vavřiny je velmi účinný např. v instalaci Čapkovy tvorby meziválečného období, kdy se malířovo dílo rozbíhá do největší šíře a různých oblastí – zde návštěvník prochází mezi obrazy jako poutník labyrintem.

Nezanedbatelné jsou exponáty na balkoně, kde jsou i makety scénografických návrhů, ale také rukopisy i kresby, které vznikly v koncentračních táborech. V Bergen-Belsenu bohužel krátce před koncem války zastihla v dubnu 1945 Josefa Čapka smrt. Jak dalece Čapkovo dílo přerostlo svou dobu, dokazuje současná objevná výstava mimořádně šťastným způsobem.

Josef Čapek, Jízdárna Pražského hradu

Pořádá Správa Pražského hradu a Východočeská galerie v Pardubicích

Komisařka výstavy Simona Vladíková, kurátorka Pavla Pečinková, architekt Miroslav Vavřina, katalog vydala Galerie Sklenář, partner výstavy

Otevřeno do 17. ledna 2010 denně 10–18 hodin

Vstupné 180, snížené 110, rodinné 250 Kč.

PETR KOVAŘÍK

13.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Uber. Ilustrační foto.

Olomoucký vrchní soud zrušil předběžné opatření. Uber v Brně může jezdit

Antonín Panenka.
9

Český fotbal? Situace není dobrá, říká Antonín Panenka

AUTOMIX.CZ

Teď umřu... Richard Hammond se konečně vyjádřil k nehodě, co přesně se stalo?

Jsou to už více než dva týdny, co moderátor Richard Hammond ošklivě boural ve Švýcarsku s elektromobilem Rimac Concept One. Na konci vrchařské trati vyletěl ze silnice, a urazil 300 metrů dolů z kopce, než se auto zastavilo a shořelo.

Brusel udělil Googlu rekordní pokutu, gigant musí zaplatit 63 miliard

Evropská komise potrestala americký internetový gigant za zneužití dominantního postavení na trhu. Google musí zaplatit rekordní pokutu ve výši 2,42 miliardy eur (63,6 miliard korun) za to, že ve svém vyhledávači blokoval produkty konkurečních firem. Jednalo se o služby spojené s porovnáváním obchodních nabídek.  

Masakru v Srebrenici napomohli nizozemští vojáci, rozhodl soud

/VIDEO/ Bosenská Srebrenica je synonymem genocidy. V červenci 1995 zde srbské jednotky povraždilly 300 bosenských muslimů, čemuž svou pasivitou napomohly nizozemské „modré přilby". Krutou chybu Nizozemců dnes potvrdil odvolací soud v Haagu, rodinám obětí bude přiznáno odškodné.

Konec sporné výstavy? Radnice má „v rukávu" právní posudek

Spor o expozici Body The Exhibition vystavující mrtvá těla spěje k rozuzlení. Vedení Prahy 7 získalo právní analýzu, která by mohla přesvědčit policii o nevhodnosti výstavy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies