VYBERTE SI REGION

Z. Svěrák: České nebe hrajeme velice rádi

Žatec /ROZHOVOR/ - Splnil si už Zdeněk Svěrák své „žatecké“ sny?

4.12.2008
SDÍLEJ:

Zdeněk SvěrákFoto: František Panec

Do Žatce opět po čase zavítalo Divadlo Járy Cimrmana. Bylo opět vyprodáno, jako vždy.

Jeden z jeho zakladatelů a členů, herec, scénárista, autor písňových textů, dramatik a nově také spisovatel, Zdeněk Svěrák, ve městě chmele dříve působil jako učitel, svou kariéru tam startoval. Právě ze Žatce odcházel do Československého rozhlasu v Praze, kde se dal dohromady se svými pozdějšími kolegy z divadla.

V rozhovoru pro Deník prozradil, jak se mu ve městě líbí, jak na něj vzpomíná, i co plánuje s žateckým rodákem, svým synem a známým režisérem Janem Svěrákem.

Vracíte se s divadlem do Žatce téměř pravidelně každé dva roky a vždy přijedete vy, Ladislava Smoljaku tu nepamatujeme. Je o vás známo, že jste ve městě působil hned po ukončení pedagogické fakulty. Je to tak, že řeknete, že chcete do Žatce a jedete vzpomínat?
Určitě se o něj záměrně nehlásím. Je to spíše tak, že všichni vědí, že Žatec bylo moje působiště a když je tedy na fermanu (rozpis představení pozn. red.), tak tam napíší spíš mne než Láďu Smoljaka. Vědí totiž, že je to pro mě místo vzpomínek, kde mám bývalé studenty a studentky.

Takže máte na Žatec ještě nějaké vazby, zavzpomínáte si čas od času?
To víte, že ano. Vždyť se nám tu narodily obě děti. Mají v občankách rodiště Žatec. Strávil jsem tu navíc čtyři první učitelské roky, na to se nedá zapomenout.

A jak se vám tu líbí teď?
Bohužel sem vždy jezdíme v takové nevlídné době, kdy je i náměstí prázdné a pusté, jen ten morový sloup je tam takový opuštěný.

Přesto, jezdíte sem už dlouhá léta. Jak se podle vás Žatec změnil?
Tak to nemohu dost dobře odpovědět. Jezdíme sem za tmy, za tmy zase odjíždíme. Ale vím třeba, že v bývalé židovské čtvrti už jsou opět domy, na které se dá koukat. Jednou jsem tam spal v hotelu a bylo to příjemné. Ale abych vám zodpovědně mohl říci, že se Žatec mění třeba k lepšímu, to bych tu musel být ve dne a déle.

A to se vám nestává…
To se mi bohužel nestává.

Před nedávnem jste vydal knížku povídek a splnil si tak jeden ze svých snů z mládí. Jaké to bylo a jak se jí daří?
No, tak já si ten sen splnil, napsat knihu próz pro dospělé, až ve svých dvaasedmdesáti letech. Ale důležité je, že jsem si to splnil. Povídky se dobře prodávají, takže z knížky mám radost.

S tím souvisí i má další otázka. V dokumentu Tatínek jste se svěřil, že když jste ještě učiteloval v Žatci, představoval jste si, že budete chodit podloubím jako takový žatecký profesor Jirásek a lidé vás budou zdravit „Dobrý den, pane spisovateli“. Tehdy jste ale byl učitelem, knihy ani hry jste ještě nepsal. Teď jste vydal knihu a před chvilkou jste se vrátil z procházky po náměstí. Tak jaké to bylo?
No, to náměstí bylo zase bohužel liduprázdné, takže mě nikdo nezdravil.

Na podzim jste v divadle představili novou hru České nebe. Kromě toho, že i všechny ostatní hry jsou vyprodány, o novinku je obrovský zájem. Můžeme se na ni těšit i v Žatci?
Všechny naše štace se mohou na České nebe těšit. Hrajeme tu hru velice rádi, protože jak jsme z té hry měli obavy, tak teď se ukazuje, že je zřejmě dobrá. Velice veselá. Já tomu říkám, slovy svých vnuků, že je opravdu hustá. Ale oni tím slovem označují, že je dobrá. Ale ona je opravdu hustá, na humor. Nemáte tam třeba tři minuty, kdy se publikum nezasměje. Tak je to nahuštěné.

K Žatci má vztah také váš syn Jan, známý režisér, který se ve městě chmele, jak už jste říkal, narodil. Po filmu Vratné lahve jste ukončili spolupráci, je to definitivní?
No, ukončili… Já si myslím, že kdyby Vratné lahve byly naší poslední velkou spoluprací, tak by se nic nestalo. Byla to taková tečka. Uvědomili jsme si, že Obecnou školou jsme zmapovali dětství, Koljou jsme se podívali na člověka dospělého, jak je to s jeho svobodou a odpovědností, no a ve Vratných lahvích jsme to uzavřeli tím, jak se člověk cítí na stará kolena. Takže ten oblouk je sklenut a mohlo by se skončit.

Ale to by byla škoda.
Možná ano. Jestliže mi osud dopřeje duševní svěžest, tak není vyloučeno, že se ještě najde téma, které bych pro Honzu udělal, ale zatím ho nechávám, ať se porozhlédne po nějakých jiných spolupracovnících. A já bych se pak třeba ještě přidal.

Děkuji za rozhovor.
Také děkuji.

Autor: Hynek Dlouhý

4.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Divoké prase pobíhalo po Litoměřicích
3 18

VIDEO: Postřelené divoké prase se vydalo městem do šaten školy

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
5 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Pátrání po školačce z Ústí pokračuje, kriminalisté potřebují záběry z kamer

Ústí nad Labem – Ústečtí kriminalisté zatím stále marně pátrají po pohřešované školačce Michaele Patricii Muzikářové z Klíše. S pomocí se nyní opět obrací na veřejnost.

Ze silnice mrazivé vězení, v Tunisku uvízlo v autech asi tisíc lidí

Mrazivé počasí netrápí pouze Evropu, ale i Afriku. Silné sněžení uvěznilo na severovýchodě Tuniska na silnicích kolem tisíce lidí. Sněhové jazyky zkomplikovaly dopravu na několika místech včetně hlavní dálnice v provincii Dženbúba. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies