VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z. Svěrák: České nebe hrajeme velice rádi

Žatec /ROZHOVOR/ - Splnil si už Zdeněk Svěrák své „žatecké“ sny?

4.12.2008
SDÍLEJ:

Zdeněk SvěrákFoto: František Panec

Do Žatce opět po čase zavítalo Divadlo Járy Cimrmana. Bylo opět vyprodáno, jako vždy.

Jeden z jeho zakladatelů a členů, herec, scénárista, autor písňových textů, dramatik a nově také spisovatel, Zdeněk Svěrák, ve městě chmele dříve působil jako učitel, svou kariéru tam startoval. Právě ze Žatce odcházel do Československého rozhlasu v Praze, kde se dal dohromady se svými pozdějšími kolegy z divadla.

V rozhovoru pro Deník prozradil, jak se mu ve městě líbí, jak na něj vzpomíná, i co plánuje s žateckým rodákem, svým synem a známým režisérem Janem Svěrákem.

Vracíte se s divadlem do Žatce téměř pravidelně každé dva roky a vždy přijedete vy, Ladislava Smoljaku tu nepamatujeme. Je o vás známo, že jste ve městě působil hned po ukončení pedagogické fakulty. Je to tak, že řeknete, že chcete do Žatce a jedete vzpomínat?
Určitě se o něj záměrně nehlásím. Je to spíše tak, že všichni vědí, že Žatec bylo moje působiště a když je tedy na fermanu (rozpis představení pozn. red.), tak tam napíší spíš mne než Láďu Smoljaka. Vědí totiž, že je to pro mě místo vzpomínek, kde mám bývalé studenty a studentky.

Takže máte na Žatec ještě nějaké vazby, zavzpomínáte si čas od času?
To víte, že ano. Vždyť se nám tu narodily obě děti. Mají v občankách rodiště Žatec. Strávil jsem tu navíc čtyři první učitelské roky, na to se nedá zapomenout.

A jak se vám tu líbí teď?
Bohužel sem vždy jezdíme v takové nevlídné době, kdy je i náměstí prázdné a pusté, jen ten morový sloup je tam takový opuštěný.

Přesto, jezdíte sem už dlouhá léta. Jak se podle vás Žatec změnil?
Tak to nemohu dost dobře odpovědět. Jezdíme sem za tmy, za tmy zase odjíždíme. Ale vím třeba, že v bývalé židovské čtvrti už jsou opět domy, na které se dá koukat. Jednou jsem tam spal v hotelu a bylo to příjemné. Ale abych vám zodpovědně mohl říci, že se Žatec mění třeba k lepšímu, to bych tu musel být ve dne a déle.

A to se vám nestává…
To se mi bohužel nestává.

Před nedávnem jste vydal knížku povídek a splnil si tak jeden ze svých snů z mládí. Jaké to bylo a jak se jí daří?
No, tak já si ten sen splnil, napsat knihu próz pro dospělé, až ve svých dvaasedmdesáti letech. Ale důležité je, že jsem si to splnil. Povídky se dobře prodávají, takže z knížky mám radost.

S tím souvisí i má další otázka. V dokumentu Tatínek jste se svěřil, že když jste ještě učiteloval v Žatci, představoval jste si, že budete chodit podloubím jako takový žatecký profesor Jirásek a lidé vás budou zdravit „Dobrý den, pane spisovateli“. Tehdy jste ale byl učitelem, knihy ani hry jste ještě nepsal. Teď jste vydal knihu a před chvilkou jste se vrátil z procházky po náměstí. Tak jaké to bylo?
No, to náměstí bylo zase bohužel liduprázdné, takže mě nikdo nezdravil.

Na podzim jste v divadle představili novou hru České nebe. Kromě toho, že i všechny ostatní hry jsou vyprodány, o novinku je obrovský zájem. Můžeme se na ni těšit i v Žatci?
Všechny naše štace se mohou na České nebe těšit. Hrajeme tu hru velice rádi, protože jak jsme z té hry měli obavy, tak teď se ukazuje, že je zřejmě dobrá. Velice veselá. Já tomu říkám, slovy svých vnuků, že je opravdu hustá. Ale oni tím slovem označují, že je dobrá. Ale ona je opravdu hustá, na humor. Nemáte tam třeba tři minuty, kdy se publikum nezasměje. Tak je to nahuštěné.

K Žatci má vztah také váš syn Jan, známý režisér, který se ve městě chmele, jak už jste říkal, narodil. Po filmu Vratné lahve jste ukončili spolupráci, je to definitivní?
No, ukončili… Já si myslím, že kdyby Vratné lahve byly naší poslední velkou spoluprací, tak by se nic nestalo. Byla to taková tečka. Uvědomili jsme si, že Obecnou školou jsme zmapovali dětství, Koljou jsme se podívali na člověka dospělého, jak je to s jeho svobodou a odpovědností, no a ve Vratných lahvích jsme to uzavřeli tím, jak se člověk cítí na stará kolena. Takže ten oblouk je sklenut a mohlo by se skončit.

Ale to by byla škoda.
Možná ano. Jestliže mi osud dopřeje duševní svěžest, tak není vyloučeno, že se ještě najde téma, které bych pro Honzu udělal, ale zatím ho nechávám, ať se porozhlédne po nějakých jiných spolupracovnících. A já bych se pak třeba ještě přidal.

Děkuji za rozhovor.
Také děkuji.

Autor: Hynek Dlouhý

4.12.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies